Ptám se já, Marie Bastlová

V Krkonošském národním parku roste napětí. Nový ředitel odvolal své dva nejbližší náměstky a ministr životního prostředí obvinil park z chybného účtování. Zaměstnanci se už kvůli všemu začali bouřit. Co se v parku vlastně děje? Hostem Ptám se já byl odvolaný náměstek Krkonošského národního parku (KRNAP) Jakub Kašpar. Od jmenování nového ředitele Petra Moravce letos v červnu prožívá správa KRNAP velmi napjaté období. Moravce, který ve funkci nahradil odvolaného Robina Böhnische, kritizují odborníci i veřejnost za personální změny, údajnou nekompetentnost a postupy, které podle kritiků ohrožují fungování správy parku. Za odvolání nového ředitele demonstrovaly před budovou správy parku ve Vrchlabí v uplynulém týdnu desítky lidí, zaměstnanci zároveň vstoupili do stávkové pohotovosti. Ke konci Moravce už vyzvala také petice, kterou podepsalo okolo pěti tisíc lidí. Tlak na jeho odchod z funkce ještě zesílil po nedávném odvolání náměstků ředitele Jakuba Kašpara a Luďka Khola a následném briefingu k výsledkům auditu…

Vláda je dál pod tlakem veřejnosti kvůli tomu, jak se snaží prosadit změnu financování veřejnoprávních médií. Po sérii protestů napříč republikou se tuto neděli chystá velká demonstrace na Letné. Může akce ještě něco změnit? V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Protesty na podporu České televize a Českého rozhlasu vyvolalo nečekané zařazení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků na program jednání Sněmovny v pátek 23. října. Vládní koalice následně stanovila pevný čas hlasování na 4:36 v sobotu ráno a zákon prvním čtením svými hlasy poslala do dalšího projednávání. Nesouhlas s takovým postupem společnost vyjádřila několika demonstracemi napříč republikou. Naposledy tento týden protestovaly stovky studentů v Praze, Brně, Ostravě a dalších velkých městech. Samotní pracovníci televize a rozhlasu pak vyjádřili obavy o nezávislost a stabilitu médií 6. listopadu celodenní stávkou. Vrcholem protestů by…

Po penězích na silnice mají kraje přijít i o poplatky za podzemní vody. Změnu, se kterou náhle přišel poslanecký pozměňovací návrh, který vodu zároveň zdražuje, kritizují kraje, zemědělci i opozice. Na koho změna dopadne nejvíc? Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Dosud si výnos z poplatků za čerpání podzemních vod rozdělovaly Státní fond životního prostředí a kraje. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství. Regiony tak přijdou o desítky milionů korun ročně. „Po krajských silnicích to je další útok vlády Andreje Babiše (ANO) na kraje,“ reagoval předseda STAN Vít Rakušan s odkazem na zrušení příspěvku státu regionům na opravy silnic nižších tříd. Opozice také kritizuje, že změnu bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči. Úprava zároveň počítá se zvýšením poplatků za čerpání podzemních vod. Současná cena dvě koruny za 1000 litrů…

Lidskoprávní organizace apelují na vládu, aby zrušila jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a Taťány Kuchařové do rady pro lidská práva. Podle kritiků práva menšin nehájí, ale jdou proti nim. Rada to odmítá. Co od ní teď čekat? Hostem Ptám se já je nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž. Organizace na ochranu lidských práv opakovaně upozorňují na kontroverze kolem nových členů lidskoprávní rady a volají po jejich odvolání, obavy vyjádřily i demonstrací v centru Prahy v polovině října. Poukazují přitom na Křížovu spolupráci s protipotratovým Hnutím pro život či s Aliancí pro rodinu. A připomínají jeho výroky k manželství pro všechny, interrupcím nebo zákazu bití dětí. Kuchařovou kritizují za využití queer tématu při rozvodu, Blacka za prosazování zákazu operativní změny pohlaví. Kříž i Kuchařová výhrady odmítají a prohlašují, že kritice nerozumí a že se lidskými právy zabývají dlouhodobě. Například podle organizace Transparent jejich výběrem vláda Andreje Babiše (ANO) vytváří platformu pro…

Premiér Andrej Babiš oznámil, že vzal na vědomí úterní stávku České televize a Českého rozhlasu a demonstrace na jejich podporu. Plány koalice se ale podle něj nemění, na zrušení poplatků dojde. Přesvědčí vládu další protesty? Hostem Ptám se já byl výkonný ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie a bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se krátce vyjádřil k úterní stávce veřejnoprávních médií před odletem na jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem do Varšavy: „Já jsem se díval včera na vaši televizi, bylo to zajímavé, připomněli jsme si výstavbu metra, výstavbu paneláků a dalších věcí. Takže to beru na vědomí.“ Uznal také, že demonstrace jsou právem občanů. Podle Babiše ale protestní akce, které se konaly na podporu České televize a Českého rozhlasu v Praze, Brně, Ostravě i v dalších městech, nic nemění na plánu vládní koalice změnit financování obou médií. ANO, SPD a Motoristé podle premiéra plní svůj program a koncesionářské poplatky zruší. O víkendu…

Téměř měsíc po volbách se v Praze stále vedou jednání o tom, kdo bude metropoli řídit. Jisté je jen to, že v opozici zůstane hnutí ANO. Pražský výsledek kopíruje oslabení vládní strany napříč republikou. Co s tím bude ANO dělat? Hostem Ptám se já byl pražský lídr hnutí ANO Jan Hušbauer. Jednání o pražské koalici začala v týdnu po komunálních volbách pod vedením vítězného hnutí STAN. O přesném složení nového vedení hlavního města by mělo být podle lídrů STAN Petra Hlaváčka a Spolu Tomáše Portlíka (ODS) jasno zhruba za týden. O spolupráci zatím stále vyjednávají jak s Prahou Sobě, tak s Piráty. Všechny subjekty hned na začátku vyloučily koalici s hnutím ANO, které tak na pražském magistrátě opět míří do opozice. ANO, které získalo 11 mandátů, letos zároveň zaznamenalo historicky nejnižší volební výsledek. Podle lídra pražské kandidátky Jana Hušbauera si hnutí ANO neúspěch ve volbách jak v Praze, tak napříč republikou stále analyzuje. „Andrej Babiš po volbách zmínil, že uvnitř hnutí ANO je potřeba sebereflexe.…

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu od půlnoci stávkují proti plánu vlády převést financování pod státní rozpočet. Obě média tak vysílají v omezeném režimu. Může protest rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit? Hostem Ptám se já byl šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal. Česko zažívá den, který podle Kubala nemá v historii českých veřejnoprávních médií obdoby. Na budovách České televize a rozhlasu visí od půlnoci transparenty s nápisy „Stávka“ nebo „4:36 není konec, ale začátek“. Divákům a posluchačům obě média nabízejí pouze omezené vysílání. Na ČT24 se střídají krátké zprávy bez reportáží s archivními pořady, z programu zmizelo Studio 6, Dobré ráno nebo Události či Černé ovce. Pravidelné pořady na stanicích Českého rozhlasu pak většinou nahradila hudba nebo reprízy. Do jednodenní stávky pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili v reakci na nedávné přednostní projednání návrhu na zrušení mediálních poplatků ve Sněmovně. Ten poslanci do druhého čtení poslali nad ránem 24. října v čase…

Andrej Babiš odmítl výzvu ředitele Českého rozhlasu, aby diskutovali o poplatcích. Podle něj burcuje veřejnost, a pokud chce být aktivistou, tak má odejít. Spolupráci s ČT premiér naopak chválí. Blíží se pád šéfa rozhlasu? Hostem podcastu Ptám se já je generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Babiš Zavorala kritizoval během své pracovní cesty po Alžírsku. Reagoval na výzvu ředitele rozhlasu, aby s ním předseda vlády veřejně jednal o záměru koalice zrušit koncesionářské poplatky. Podle Babiše diskuze proběhla a bude pokračovat s opozicí na půdě Sněmovny. „Je to aktivistický ředitel, na rozdíl od pana Chudárka (Hynek Chudárek, generální ředitel ČT, pozn. red.), který je ochoten s námi nebo se mnou jednat,“ zopakoval odpoledne Babiš. „Burcuje lidi, aby šli do ulic, když chce být aktivista, tak ať rezignuje,“ reagoval na dotazy novinářů. „On není poslanec, já budu diskutovat s opozicí. Proč bych s ním jednal, kdo on je?“ odpověděl Babiš na dotaz, zda je ochoten se Zavoralem jednat na půdě Sněmovny. „To…

Piráti chtějí odvolat Tomia Okamuru (SPD) z čela Poslanecké sněmovny. Podle nich zmatečně vedl schůzi o poplatcích a porušoval jednací řád. Potřebují podporu opozice, i tak ale hlasy na odvolání nemají. Proč to tedy dělají? Hostem Ptám se já je předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib. O plánu na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny informoval v sobotu na síti X právě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Byli jsme svědky bezprecedentního zásahu Tomia Okamury proti občanské společnosti. Tato arogance moci je nepřípustná. Jednání o poplatcích musí být ze zákona veřejné,“ uvedl. Hřibovi se nelíbilo, že vedení Sněmovny znemožnilo veřejnosti přístup na jednání a ostraha vyvedla z galerie jednacího sálu přítomné. Šéf Pirátů zdůrazňuje, že projednávání návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné. Okamuru chce ale odvolat i proto, že se podle něj nechová nadstranicky, když během pátečního a sobotního jednání vyloučil z předsedání opoziční místopředsedy. Měl také porušit nepsaná sněmovní pravidla, když…

Desetitisíce lidí o víkendu vzkázaly vládě, že se jim nelíbí, jak začala s rušením koncesionářských poplatků. Po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí má následovat demonstrace na Letné. Jaký tlak Babišova vláda vydrží? V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Návrh na zrušení koncesionářských poplatků zařadila vládní většina na program jednání Sněmovny nečekaně v pátek ráno. Jednání si schválili poslanci i na sobotu. Koalice ale v páteční podvečer stanovila pevný čas hlasování na 4:36 ráno a zákon prvním čtení svými hlasy poslala do dalšího projednávání. Způsob, jakým koaliční strany zákon protlačily, ale vyvolal okamžité protesty. Už v pátek se po celé odpoledne a v noci střídali demonstranti na Malostranském náměstí, v sobotu se protestovalo v Brně, v neděli pak lidé zaplnili pražském Staroměstské náměstí. Další demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který protesty organizuje,…

Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v kapse. Proč to nevyšlo? Hostem Ptám se já byl znovuzvolený senátor Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Cheb nakonec suverénně obhájil mandát Miroslav Plevný s 71,35 procenta hlasů. Jeho vyzyvatelka, Sandra Tsoukernik, z hnutí ANO dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, zhruba o 16 procent méně než kola prvního. Manželka miliardáře a někdejšího kasinového magnáta Tsoukernik neuspěla navzdory tomu, že vedla jednu z nejvýraznějších kampaní letošních senátních voleb. Jejímu zviditelnění v regionu i mimo něj zásadně napomohl zpěvák Michal David, se kterým kandidátka hnutí ANO během série předvolebních koncertů tančila a zpívala na pódiu. Jednoho z koncertů se osobně zúčastnil i šéf ANO a premiér Andrej Babiš. Videa z předvolebních akcí…

Ukrajina, Rusko a Spojené státy by mohly obnovit trojstranné mírové rozhovory. Na schůzce by zástupci zemí mohli projednat své návrhy a případný summit nejvyšších představitelů. Můžeme čekat nějaký skutečný průlom v konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Po včerejším jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Moskva uvedla, že je ochotna obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou už příští měsíc. Návrh Spojených států už předtím podpořil Kyjev. „Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači by podle něj mohli probrat mírové návrhy i případný summit nejvyšších představitelů. Podle Kremlu by se další kolo rozhovorů mohlo odehrát v polovině listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se mezi Spojenými státy,…

Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v Plzni klíčem úspěchu ANO? Hostem Ptám se já byl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Zatímco výsledky voleb většiny měst, včetně Prahy, označil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš za propadák, veřejně vyzdvihl úspěch svých primátorů Tomáše Navrátila v Opavě a Romana Zarzyckého v Plzni. „Je jasně vidět, že pokud máme komunální politiky, kteří makají, mají skutečně tah na branku, tak vyhrají. A dokonce mají více hlasů než minulé volby,“ poznamenal Babiš. V Opavě vítězné ANO nakonec skončilo v opozici, v Plzni ale dosavadní primátor Zarzycký post v čele města obhájil. ANO pod jeho vedením získalo v Plzni přes 31 procent hlasů a polepšilo si tak o tři mandáty na 18. Hned po volbách se také domluvilo na spolupráci s dosavadními koaličními partnery STAN a Pro Plzeň s lidovci. Trojice subjektů má v…

Z TOP 09 na jihu Moravy odchází asi tři desítky členů, někteří oznámili přechod k lidovcům. Podle předsedy strany Havla je za odlivem jeho lidí koordinovaná akce šéfa KDU-ČSL Grolicha. Jaké to bude mít pro TOP 09 důsledky? Hostem Ptám se já byl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Havel nejdřív včera obvinil šéfa lidovců Grolicha a řekl, že takové kroky jdou proti snaze opozice spojit se proti ANO. V průběhu dne ale výroky zmírnil a uvedl, že odchod členů má za uzavřenou věc a že TOP 09 podle něj zůstává na jihu Moravy silná. V čele těch, kteří opouštějí TOP 09, je předseda jihomoravské buňky strany Marek Sovka. Spolu s ním odchází asi 30 lidí. Sovka je náměstkem jihomoravského hejtmana a zároveň starostou Branišovic na Brněnsku. Své rozhodnutí odejít k lidovcům vysvětlil tím, že „cítí, že vedle něho vzniká něco, co je nadějí a příležitostí pro českou politiku.“ Lídr lidovců, jihomoravský hejtman a nově i senátor Jan Grolich, rozhodnutí jihomoravských členů TOP 09 přivítal. Od sjezdu lidovců, který byl letos…

„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách české společnosti? Hostem povolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Opoziční strany, které v letošních volbách převálcovaly vládní koalici, se předhánějí v tom, aby své příznivce ujistily, že hnutí ANO začalo prohrávat. Například Starostové už oznámili, že po svém jednoznačném vítězství chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat. Podle sociologa Martina Buchtíka ale hegemon ANO o své výsadní postavení zatím nepřichází: „Poprvé jsme slyšeli, že je to začátek konce, už po volbách v roce 2021. Potom po prezidentských volbách v roce 2023. Teď to slyšíme znovu. Začátek konce hnutí ANO jednou přijde a jednou se někdo trefí, ale že by to bylo zrovna teď, si nemyslím.“ „Jsou to předčasné…

Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak velké krizi čelíme? Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho a členem Národní koalice pro boj se suchem. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zmapoval přibližně tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Finance mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, jako je budování remízků nebo tůní. ČHMÚ zároveň spustí nový systém výstrah, které mají od příštího roku lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů. Tato opatření jsou jedním z prvních výstupů Národní koalice pro boj se suchem. Tu vláda obnovila letos v srpnu po vlně horkého a…

O víkendu v Česku proběhne druhé kolo senátních voleb. Napínavý souboj se očekává v obvodě Kladno, kde z prvního místa postoupila obhajující senátorka Šípová a těsně za ní známý ředitel střední školy Paták. Co rozhodne o vítězi? Hosty Ptám se já byli stávající senátorka v obvodě Kladno Adéla Sucharda Šípová (Piráti, Zelení, STAN, TOP 09 a SEN 21) a její vyzyvatel, pedagog Petr Paták (ODS). V pěti z 22 obvodů voliči rozhodli o svém senátorovi už v prvním kole. Druhé kolo tento víkend čeká i Kladno, kde jako první postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová se ziskem 30,8 procenta hlasů a jako druhý ředitel střední školy Petr Paták s 29,44 procenta. Kandidát vyslaný vládním hnutím ANO, ústavní právník Aleš Gerloch, i přes osobní podporu premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Karla Havlíčka a exprezidenta Miloše Zemana, skončil až třetí s 22,16 procenta hlasů. O přízeň voličů v tomto obvodě usilovalo celkem šest kandidátů. Ve volbách v roce 2020 porazila Adéla Sucharda Šípová ve druhém kole občanského…

I 35 let po pádu komunismu hodnotí Češi politopadový režim jako lepší, než ten předrevoluční. Za posledních pět let se ale situace proměnila a nostalgie po době před rokem 1989 vzrostla. Čím to je? A jakou zátěžovou zkouškou pro společnost bude kampaň před sněmovními volbami v příštím roce? Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. 35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík. „Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé…

Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA? Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová. Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno. Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“.…

Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty? Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze. Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle…

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny. USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.…

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je velkou výzvou pro Evropu. Musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák. Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň…

Donald Trump je po čtyřech letech zpět na cestě do Bílého domu. Na jeho vítězství hned zareagovali investoři. Dolar, bitcoin a akcie v USA rostou, evropské akcie od rána výrazně zpevňují. Jaký dopad budou mít volby na ekonomiku? Hostem speciálu Ptám se já k americkým prezidentským volbám byl česko-americký investiční bankéř Ondřej Jonáš. Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech, reagují trhy na Trumpovo vítězství téměř euforicky. A ani Jonáš nevidí budoucnost Spojených států pod vedením Donalda Trumpa – zejména ve vztahu k ekonomickým otázkám – tak černě jako někteří analytici nebo komentátoři. „Nemám o Ameriku obavu, je dost silná,“ řekl Jonáš. „Pokud Trump chce, aby Ameriku učinil znovu skvělou, tak se bude muset chovat podle toho, co mu jeho poradci budou říkat. A ti mu vysvětlí, že se nemůže chovat jako devítiletý spratek, který se rozhodl, že prosadí svou.“ Exprezident a republikánský kandidát Donald Trump před volbami sliboval ekonomické úlevy firmám…

Vláda ve Sněmovně uhájila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet si ho pochvaluje jako proinvestiční. Opozice ho tradičně kritizuje, netradičně se k její kritice hlasitě přidala i Národní rozpočtová rada. Jaký rozpočet budeme mít? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil. Sněmovna tento týden v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Poslanci nyní mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. K jeho závěrečnému schvalování by se měli dostat 4. prosince. Vláda počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku se mají zvyšovat příjmy o 146 miliard a výdaje o 105 miliard. Opozice si sice neprosadila přepracování, nadále ale rozpočet kritizuje jako nereálný. A odkazuje i na poměrně přísné připomínky, které začátkem října vyjádřila Národní rozpočtová rada. Podle rady je například nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek. Upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na…

Loni se mu podařilo zdigitalizovat přijímačky na střední školy. Za netradiční způsob přípravy sklidil kritiku, když ale systém zafungoval, přišla chvála. Teď ředitel Cermatu Krejčí končí. Co stálo za jeho rezignací? Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů. Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení…

Lidovci mají za sebou sjezd, od kterého si slibují restart strany a zvrat předvolebních preferencí. Své vedení obměnili tak důmyslně, až do čela vybrali hned dva své bývalé předsedy. Jaký mají plán pro záchranu strany? Hostem Ptám se já je staronový předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Potápějící se lidovci se rok před sněmovními volbami pokoušejí o záchranu. Na víkendovém sjezdu v Olomouci si zvolili kompletně nové vedení. Předsedou se po zhruba pěti letech znovu stal ministr zemědělství Marek Výborný, který vystřídal dosavadního šéfa strany, vicepremiéra a šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. S posilováním KDU-ČSL má pomoci nový první místopředseda a poslanec Pavel Bělobrádek, který stranu sám dříve vedl, a noví místopředsedové: starostka Kravař na Opavsku a Miss ČR a Miss Europe z roku 1995 Monika Brzesková (tehdy Žídková), náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Brzesková v rozhovoru označila…

Už za dva týdny naplno vypuknou prezidentské volby v USA. Jejich výsledek ovlivní na příští čtyři roky světovou politiku. V Evropě hlavně další vývoj války na Ukrajině. Co všechno máme během voleb a po nich sledovat? Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar. Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace. V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských…

Bylo to napínavé, ale už i Středočeský kraj zná své nové vedení. Přes počáteční nervozitu se na spolupráci domluvila staronová koalice STAN a Spolu. Hejtmankou by tak měla zůstat Petra Pecková. Proč se jednání tak protahovala? Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Měsíc od krajských voleb se konečně blíží také finále dohody ohledně vedení ve středních Čechách. Starostové povládnou s koalicí Spolu. Hejtmankou by tak měla i dál zůstat Petra Pecková (STAN). Lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Tvář kandidátky vítězného hnutí ANO Karel Havlíček podle svých slov takový vývoj očekával. Koaliční smlouvu by chtěli Starostové a Spolu podepsat koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím. V novém zastupitelstvu mají dohromady těsnou většinu jednoho hlasu. Z 65 křešel jich vítězné ANO obsadilo 25. Druhý STAN získal 20 mandátů a třetí Spolu 13. Podle Peckové nebude takové vládnutí snadné, ale zastupitelé nové krajské koalice jsou na to připraveni.…

Praktičtí lékaři chtějí na konci října na dva dny zavřít ordinace. Vadí jim, kolik peněz mají dostat příští rok, a také to, že více než milion dospělých a dětí v Česku nemá svého praktika či pediatra. O co lékařům vlastně jde? Hostem Ptám se já byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Na protest proti podobě úhradové vyhlášky na příští rok nechají praktičtí lékaři zavřené ordinace 29. a 30. října. A přidají se k nim také ambulantní specialisté. Ministerstvo zdravotnictví podle lékařů návrhem úhradové vyhlášky třetím rokem ignoruje inflaci a nárůst nákladů na péči. Chtějí také upozornit na to, že milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře nebo pediatra. „Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvedlo Sdružení ambulantních specialistů. Možnost dalších jednání připustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Primární péči by podle měj měly příští rok podpořit pojišťovny z rezervních…

Západní politici by se v tomto týdnu měli od ukrajinského prezidenta Zelenského dozvědět detaily jeho takzvaného plánu vítězství. Ten by měl vést k ukončení rusko-ukrajinské války v příštím roce. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský. Ukrajinský plán vítězství, který by podle Kyjeva mohl rusko-ukrajinskou válku v příštím roce ukončit, má pět bodů a tři tajné dodatky. Prezident Volodymyr Zelenskyj to ve středu prohlásil v ukrajinském parlamentu. První bod je podle webu RBK-Ukrajina geopolitický a jeho součástí je pozvání do NATO. Druhý a třetí bod je vojenský, čtvrtý ekonomický a pátý bezpečnostní. Ukrajinský prezident už s takzvaným plánem vítězství seznamoval některé představitele evropských zemí minulý týden. Detaily plánu dosud nebyly veřejnosti známy. Mělo by jít ale o to, jak dostat Rusko vojensky pod tlak a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby usedl za jednací stůl. Zelenskyj…

Vláda přišla s návrhem, podle kterého měly soudcům, státním zástupcům ale i politikům vzrůst platy o 14 procent. To okamžitě vyvolalo bouři. Jak nastavit pravidla, abychom se věčné diskuzi o platech ústavních činitelů vyhnuli? Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran. Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval. Ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne…

Česká Ves na Jesenicku patří mezi místa nejhůře postižená letošní povodní. Řeka Bělá zničila téměř 90 procent území obce. Pryč jsou silnice, mosty, těžce poničená je místní škola i mnoho obydlí. Jak místní rekonstrukci zvládají? Hostem Ptám se já byl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). Měsíc po povodních, které se prohnaly Českem, se katastrofálně postižené obce na Jesenicku a Šumpersku jen pomalu vracejí k normálnímu životu. I proto na žádost Olomouckého kraje vláda prodloužila do poloviny listopadu stav nebezpečí. Pro obce, které před sebou mají další dlouhé týdny a měsíce prací na obnově domů, silnic nebo škol, to znamená rychlejší přístup k potřebné pomoci. Podle Petra Mudry (STAN), starosty České Vsi na Jesenicku, radnice i místní lidé postižení záplavami kromě peněz stále vítají a potřebují pomoc dobrovolníků, ale i odborníků. V regionu chybí stavaři a technici, kteří by poradili s rekonstrukcí zničené infrastruktury. „I v době před povodněmi byl těchto lidí velký nedostatek. Konkrétně silniční…

Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán? Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá…

Přísaha v krajských volbách propadla. Nepodařilo se jí dostat do žádného zastupitelstva a velká očekávání po jejím úspěchu v eurovolbách tak ochladla. Jeden úspěch si ale přece jen připsala, a to křeslo v Senátu. Jak s ním naloží? Hostem Ptám se já byl lídr Přísahy a nově zvolený senátor Robert Šlachta. Hnutí Přísaha Róberta Šlachty získalo první mandát v parlamentu. Do jeho horní komory voliči vyslali lídra hnutí a bývalého protimafiánského detektiva Šlachtu, který ve druhém kole senátních voleb v břeclavském obvodu porazil Miloslava Janulíka z hnutí ANO. Šéf Přísahy zvítězil se ziskem téměř 60 procent hlasů. Hnutí si tak vylepšilo bilanci po krajských volbách, ve kterých zcela propadlo. Nedostalo se ani do jediného z deseti krajských zastupitelstev, do kterých kandidovalo, a celorepublikově nezískalo ani dvě procenta voličské podpory. Nenaplnilo tak očekávání po úspěchu v evropských volbách, do kterých šlo ve spojení s Motoristy. „V krajských volbách jsou naprosto jiná témata. V Evropě Filip Turek chytil…

Piráti mají prvního vážného zájemce o vedení strany. Končící senátor Lukáš Wagenknecht vyslyšel výzvy kolegů a rozhodl se kandidovat. O post šéfa strany usiloval už v roce 2022, tehdy ale neuspěl. Co chce Pirátům nabídnout teď? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht. Končící senátor Lukáš Wagenknecht, který oznámil svou kandidaturu na předsedu Pirátů minulý týden. „Můžeme se buď litovat a hledat chyby všude jinde, nebo se z minulosti poučit, sebrat se a postavit se realitě čelem. A zaměřit se na řešení reálných problémů lidí v naší zemi. Lidí, kteří mají dost elitářského chování politiků a ztrácí víru v systém. Máme na to, nabídnout voličům nejlepší opoziční stranu,“ uvedl Wagenknecht ve své kandidátské řeči na stranickém fóru. Vybojovat by chtěl dvouciferný volební výsledek. Piráti oznámili odchod do opozice po odvolání jejich lídra Ivana Bartoše z vlády. Strana současně hledá nové vedení, protože po neúspěchu v krajských volbách v září rezignovalo celé předsednictvo. Nové mají…

Vláda se pustila do sněmovní bitvy o důchodovou reformu. Ta by měla posunout věkovou hranici odchodu do penze k věku 67 let, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. Jak budou celkové schválené změny důchodů vypadat? Hostem Ptám se já je ekonom CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold. Poslanci pojednávají reformu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně prohlásil, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobníhodůchodu nejpozději v 67 letech věku. Horní limit má podle něj zavést úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití. Úprava má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu a tedy i možné obavy budoucích penzistů. „Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku…

Egyptolog Miroslav Bárta je od soboty novým senátorem. Ve volbách porazil Marka Hilšera, který post neobhájil a postěžoval si, že vyhrály pohádky o Egyptu, za kterými stály vazby na oligarchy i média. Co rozhodlo podle Bárty? Hostem Ptám se já je egyptolog a nově zvolený senátor Miroslav Bárta, který kandidoval za hnutí STAN. Známý egyptolog Miroslav Bárta (za STAN) ve druhém kole senátních voleb na Praze 2 vyhrál s 55 procenty hlasů. A připravil tak o křeslo dosavadního senátora a neúspěšného kandidáta na prezidenta Marka Hilšera (MHS). Bárta po volbách řekl, že své vítězství přikládá tomu, že od počátku neměnil strategii a nabízel program, ve kterém si každý mohl najít svoje téma:„My jsme od samého počátku neměnili strategii, chtěli jsme být pozitivní.“ Lidem podle svých slov nabídl témata jako udržitelnost nebo péče o památky. Výsledky voleb ale pro něj nebyly vítězstvím pro další rozvoj občanské společnosti, a to kvůli velmi nízké volební účasti. Ta byla na Praze 2 jen lehce přes patnáct procent. Bárta…

Piráty čekají měsíce hodně tvrdé politické práce. Nejprve musí uvolnit posty ministrů i náměstků, pak potřebují najít nového předsedu či předsedkyni a nakonec vymyslet, jak získat zpět ztracené voliče. Kdo by měl stranu vést? Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová. Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel. Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“…

Jen dva politici letos v krajských volbách dokázali výrazně vybočit z jinak slabého volebního výsledku koalice Spolu a navzdory nepopulární vládě zvítězili. Jde úspěšný recept z regionu překlopit na celostátní úroveň? Hostem Ptám se já byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje vyhrála s naprostým přehledem koalice Spolu v čele s Janem Grolichem (KDU-ČSL), která získala 40 procent hlasů a 31 křesel. Spolu s hnutím STAN má 35 mandátů z celkových 65. Na Jižní Moravě tak může i v dalším volebním období vládnout dosavadní koalice (chybí pouze Piráti, kteří ve volbách propadli). Zástupci Spolu a hnutí STAN už také v rekordním čase podepsali koaliční smlouvu. Na pozici hejtmana pokračuje Jan Grolich. Podobně drtivé vítězství nad opozičním hnutím ANO v letošních krajských volbách si z představitelů stran vládní koalice Spolu připsal pouze staronový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). O Grolichovi se teď v souvislosti s jeho volebním triumfem mluví také jako…

Vláda prochází po víkendových volbách krizí. Koalici opouští Piráti, poté co premiér z kabinetu vyhodil jejich předsedu. Uvnitř Spolu navíc stoupá nervozita po slabém volebním výsledku. Je projekt Spolu vyčpělý, nebo má šanci? Hostem Ptám se já byl ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vládní pětikoalice zažívá otřes. Kabinet opouští Piráti kvůli rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat ke konci září vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a končícího šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Fiala už poslal oficiální návrh na odvolání Bartoše prezidentu Petru Pavlovi. Důvodem jsou nevyřešené problémy s digitalizací stavebního řízení, kterou měl ministr na starosti. Ministerstvo pro místní rozvoj by měl dočasně řídit lidovecký vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Koordinaci problematické digitalizace stavebního řízení převezme tým vedený ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Zbylé strany vládní koalice měly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly nejdříve řešit…

Česko má za sebou největší politický otřes za dobu vlády Petra Fialy. Poté, co se premiér rozhodl vyhodit z kabinetu Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení, Piráti zřejmě z vlády odejdou úplně. Co bude dál? Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Opravdu Piráti odcházejí z vlády? Připouštějí si, že je digitalizace stavebního řízení průšvih? A co budou dělat, když ministrem i přes jejich odchod zůstane Jan Lipavský? Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO s velkým náskokem vyhrálo krajské volby, hned v několika regionech získalo až kolem 45 procent hlasů. Vládní Spolu daleko zaostalo a Piráti propadli zcela. Proč vládní strany neuspěly? A jaký rozpočet kabinet nachystal? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Generálka na sněmovní volby vládě nevyšla. Do krajských zastupitelstev lidé ve velkém volili raději opoziční hnutí ANO. Pětikoalice má teď rok na přesvědčení voličů, aby se opět přiklonili na její stranu. Ovlivnit nálady ve společnosti může výrazně i to, kolik a komu stát v příštím roce přidá, nebo naopak ubere. Návrh státního rozpočtu na příští rok i novelu toho letošního by měla vláda schvalovat ve středu. Ministerstvo financí navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun, šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) ale s ohledem na dopad povodní počítá s deficitem o deset miliard vyšším. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska udělal kabinet chybu, že už vyčerpal většinu vládní rozpočtové rezervy: jinak by…

Výsledek krajských voleb je prohrou vládní koalice. Hnutí ANO nezvítězilo jen ve třech z třinácti krajů, kde proběhlo hlasování. Co teď čeká pětikoalici? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí STAN Jan Lacina. Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo o 114 krajských zastupitelů na celkových 292). Vyhrálo i ve Středočeském kraji, ale tam se druhé hnutí STAN pokusí zopakovat koalici se Spolu. „Jsme dva nositelé té sněmovní většiny. Myslím si, že by byla obrovská chyba, kdyby to dopadlo jakkoliv jinak,“ řekl ke středním Čechám Lacina. Výsledek krajských a senátních voleb je podle Laciny vzkazem pro vládní koalici: „Je to jasný signál nejen pro nás, ale hlavně pro kolegy ze Spolu, případně pro Piráty, aby o ty voliče zabojovali.“ A připomněl, že je to podle něj STAN a jeho kampaň, která začal videem…

Vítězem krajských voleb se stalo hnutí ANO. Zabodovalo v deseti regionech a už nyní má jistotu, že minimálně ve dvou z nich ho nemohou další strany obejít. Hnutí se dařilo také v senátních volbách. S kým chce ANO vládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo 114 krajských zastupitelů na celkových 292). V Moravskoslezském a Karlovarském kraji získalo dokonce nadpoloviční většinu hlasů a nebude tak snadné ho při sestavování vlády v kraji obejít. Nejlepší pozici má hnutí Andreje Babiše i po prvním kole senátních voleb, ve kterém lidé zvolili hned pět senátorů (o zbylých 22 křeslech se rozhodne za týden). ANO získalo 2 senátory a má 19 kanditátů postupujících do druhého kola, tedy nejvíc ze všech uskupení. Andrej Babiš označil výsledek…

Zaplavené obce mají posledních 24 hodin na to, aby připravily víkendové volby. Vláda rozhodla, že se odkládat nemají, s organizací pomohou hasiči a policie. Jak vypadá příprava v Krnově, který patří mezi povodní nejvíce postižená místa? Hostem Ptám se já je starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Voda po ničivých povodních na většině území Česka opadá a města, obce, jejich obyvatelé i dobrovolníci začali pracovat na odklízení následků záplav a na sčítání škod. Symbolem nejzasaženějších míst letošních povodní se stal Krnov v Moravskoslezském kraji, kde se pod vodou ocitlo přibližně 80 procent města. Voda ho navíc odřízla od okolního světa. Krnov se také skloňoval v souvislosti s tím, jak jeho radnice zvládla evakuaci. Podle šéfa hasičů Vladimíra Vlčka byla evakuace zpožděná a město ani ideálně nezvolilo evakuační centra. Ke kritice Krnova se následně připojil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zástupci města se okamžitě ohradili, že pro evakuaci udělali vše, co bylo v jejich…

Účet za extrémní povodně v Česku se podle prvních odhadů vyšplhá do desítek miliard korun. Vláda už proto požádala o unijní pomoc. Jak evropské peníze nejlépe využít? A co nám může přinést nové portfolio v Evropské komisi? Hostem Ptám se já byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Úspěch, zklamání, překvapení - reakce tuzemských politiků a analytiků na portfolio, které předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přidělila českému kandidátovi na eurokomisaře, současnému ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN), jsou spíše rozpačité. Místo silných ekonomických rezortů mezinárodního obchodu nebo energetiky, o kterých se spekulovalo a někteří zástupci vlády o nich mluvili téměř s jistotou, dostal Síkela portfolio mezinárodního partnerství. Rozhodnutí šéfky komise překvapila i europoslance a místopředsedu ODS Alexandra Vondru.„Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem…

Katastrofické povodně zasáhly kromě Česka také sousední Polsko. Na několika místech se protrhly hráze záchytných retenčních nádrží a velká povodňová vlna se valila na města. Jak Poláci záplavy zvládají? Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná. Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila. Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují…

Opava podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pochybila v reakci na letošní povodeň. Město podle ministra pozdě spustilo evakuace. Jsou jeho slova pravdivá? Proč a jak se Opava na velkou vodu chystala? Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997. Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun. Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc…

Pět dnů předem se Česko chystalo na extrémní povodně, které ještě ničí východ země. Vláda varovala obyvatele, aktivovala protipovodňová opatření a povolala veškeré složky integrovaného záchranného systému. Jak situaci zvládá? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Česko dál bojuje s ničivými povodněmi. Podle Ústřední povodňové komise, v jejímž čele je ministr životního prostředí, bude ještě do středy pršet na jihu Čech. Pozor proto bude třeba dávat na zvýšení hladin na Lužnici, Malši a Otavě. Třetí stupeň povodňové aktivity trvá na desítkách míst v republice, v povodí Odry ještě voda zůstává na úrovni padesátileté vody, hladiny tam už nicméně klesají. Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale…

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni? Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka.…