Studio N

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Společenská dohoda už není možná,“ říká ve Studiu N sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Varuje, že politici společnost záměrně radikalizují a využívají její frustraci k dalšímu vyhrocování konfliktů. Rozdělená a neklidná země přitom podle ní vyhovuje státům, které jsou vůči Česku nepřátelské, například Rusku nebo Číně. „Když se společnost pere uvnitř, nepřátelé jásají,“ tvrdí. Proměna společenské atmosféry podle Šolcové nepřišla ze dne na den: „Byl to postupný a zjevný trend. Dlouhodobě se přehlížely varovné signály.“ Jedním z hlavních problémů je podle ní absence sdílené vize: lidé přestávají věřit, že mají kolektivní zájem na tom, aby se jim žilo dobře a bezpečně. „To, jak se atmosféra vyhrocuje k absolutní nenávisti mezi jednotlivými politiky, kteří spolu nejsou schopni mluvit, souvisí s tím, že nemáme jako národ společný cíl.“…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Poslední, co mi Oto Klempíř napsal, bylo, že se ho tenhle svět už netýká, že už je jinde. A já mu napsala, že to je právě ono,“ říká ve Studiu N zpěvačka Nikola Mucha. „Nechodím na demonstrace, snažím se to rozkládat zevnitř. Snažím se navrtávat jeho svědomí.“ V živé epizodě Studia N v brněnské Redutě Filip Titlbach vyzpovídal také moderátorku podcastu Buchty Zuzanu Fuksovou a sociologa a spisovatele Stanislava Bilera. Kdo je brněnská Saskia Burešová? Proč je Stanislav Biler odpůrcem hrabání listí? Proč Zuzana Fuksová nedoporučuje radikální upřímnost a proč by chtěla sedět v padajícím letadle vedle Vladimíra Špidly? Měly by se děti ve školce učit stávkovat? A co všechno si píše Mucha s ministrem kultury Otou Klempířem? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nejsem morální arbitr ani sexuální policie,“ říká koordinátorka intimity Martina Čurdová. Jejím úkolem není režisérům zakazovat odvážné scény, ale hledat způsob, jak je natočit bezpečně a s respektem k hranicím herců a hereček. Ve Studiu N mluví o proměně filmového sexu, očekávání generace Z i kontroverzích kolem filmu Sbormistr. „Generace Z už není zvědavá na nějaký estetizovaný, romantický hollywoodský sex, kde po sobě dokonale kloužou dvě heterosexuální těla, je tam vždy penetrace zakončená orgasmem a všechno je dokonale nasvícené. Oni chtějí vidět realitu,“ popisuje Čurdová, jak se podle ní proměňují očekávání mladých diváků. „Chtějí vidět různé typy sexu, různé typy postav, co se týče vzhledu i charakterů. Chtějí vidět rozhovory o antikoncepci, konsentu. Chtějí vidět romantické, ale asexuální vztahy, kde se fyzická intimita projevuje jen velmi málo,“ říká. Během živého natáčení…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nikdy jsem si nemyslel, že demokracie by ze dne na den udělala z hlupáků chytráky a ze sviní lidi dobrého srdce. Vím, že není samospásná, ale fascinuje mě, jak neuvěřitelně rychle ten úpadek postupuje,“ říká ve Studiu N režisér, scenárista a příslušník Aktivních záloh Armády ČR ve výslužbě Václav Marhoul. Česká společnost podle něj prochází druhým normalizačním obdobím. „Nikdy bych nevěřil, že ministr kultury a premiér budou estébáci,“ kroutí hlavou Marhoul. V rozhovoru kritizuje nízké nároky, které jako společnost klademe na lidi u moci, i pohrdání, s nímž se podle něj setkávají úspěšní lidé. „V očích dělného národa jsou filmaři lehkoživkové, kteří o životě vůbec nic nevědí. Jsou to připitomělí intelektuálové, kteří se k něčemu vyjadřují, ale nemají k tomu gebír. Ženy často bývají nazývány něčím tak vulgárním a sprostým: ‚Ona je taková hérečka.‘ Kolik je v tom opovržení, závisti a…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Studenti vyšli do ulic a přestali čekat, až za ně někdo něco změní. Ve Francii se protesty kvůli stavu školství, životním nákladům a policejnímu násilí rozrostly v širší společenský odpor. V Srbsku mezitím studentské hnutí, zrozené po tragédii v Novém Sadu a poháněné požadavkem na konec korupce, porazilo v předčasných parlamentních volbách stranu dlouholetého vládce Aleksandara Vučiće. Proč se právě mladí lidé stávají hybateli aktuálních protestů? Co mají společného francouzské ulice a srbské studentské hnutí? Jak se z občanského hněvu stává politická síla – a co se stane, když se protestující dostanou od blokád a demonstrací až k moci? Může srbský příběh inspirovat další evropské země? A proč se demonstrace valí napříč evropský kontinentem? Ve Studiu N odpovídají reportérky Deníku N Anita Haas Mejzrová, Anastasiia Furman a editor listu Michael Švec. Celé díly Studia N najdete na…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Záměrem vlády je veřejnoprávní média ovládnout, dostat pod kontrolu a dělat z nich hlásné trouby, které budou skákat tak, jak politici pískají,“ varuje ve Studiu N reportér České televize Jan Moláček. Vládní koalice podle něj neodhadla, jak velký odpor může její konání vyvolat. „Babišovi to bouchlo do ksichtu,“ říká novinář, podle jehož odhadu dorazí na Letnou až půl milionu lidí. Moláček kritizuje průběh jednání, ve kterém koalice nečekaně zařadila na program Sněmovny návrh zákona, jenž má zrušit mediální poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Čas hlasování si pevně stanovila na brzké sobotní ráno ve 4.36. „Toto brutální znásilnění parlamentních procedur a demokracie, které jsme viděli a naprosto nevěřícně na něj zírali, je toho korunním důkazem. Nemůže být sebemenší pochybnost, že toto je skutečným záměrem vlády. A lidé to pochopili,“ myslí si. Zásadním problémem je podle…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Kdyby mi zavolal Klempíř, byla by to z mé strany rychlá típačka,“ říká sochař a výtvarník Krištof Kintera. Jeden z nejprodávanějších českých umělců současnosti ve Studiu N kritizuje kulturní politiku i fungování výrazných státních kulturních institucí. Vyzdvihuje naopak práci soukromých uměleckých center, která podle něj suplují roli státu. Kultura podle Kintery není položka, kterou lze bez následků osekávat. „Přivádí do města lidi, a tudíž i kapitál. Proč se jezdí do Paříže? Proč se jezdí do Londýna? Proč se jezdí do New Yorku? Protože tam dávno pochopili, že čím větší nabídka kultury, tím víc profituje samotné město,“ popisuje výtvarník. Národní galerii označuje za „zakletý barák, nad kterým zlomil hůl“: „Je to škaredý příběh. Ten dům je začarovaný. Nemá to šmrnc, glanc ani jiskru.“ Naopak připomíná význam soukromých institucí, jako jsou Kunsthalle nebo DOX. „Jsou každá na jiné…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Mor se v Irkutsku podle ruských úřadů nepotvrdil, záhada kolem smrti osmadvacetileté laborantky protimorového institutu Darji Šipilovy ale trvá. Vedoucí vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský vysvětluje, proč je namístě nedůvěra vůči Rusku a jak do případu vstupuje historie sovětských biologických zbraní. „Při pitvě v podstatě neexistuje možnost, že by se na to nepřišlo. Rusové to bezpochyby vědí,“ říká ve Studiu N. Ruské úřady oznámily, že testy neodhalily mor ani další testované nebezpečné patogeny. Příčina smrti ovšem nebyla veřejně jednoznačně objasněna. A nejde jen o jednu neobjasněnou smrt. „Je to Rusko, je to nemoc, a to první, co se tam vznáší jako podezření, přestože se to nikomu nechce příliš vyslovovat nahlas, jsou bakteriologické zbraně,“ říká Koubský. Upozorňuje na historickou zkušenost se sovětskými výzkumnými programy, při nichž se vedle civilního výzkumu mohly rozvíjet…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Vládu dnes tvoří premiér oligarcha a dva komerčně populisticko-extremistické projekty. Tak kam se chceme posunout?“ ptá se ve Studiu N odborník na dezinformace a mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Bojujeme o to, abychom si vůbec udrželi zdání nějakého demokratického statusu,“ říká v podcastu. Některé členy vlády označuje za „komerční kolaboranty“: „To jsou lidé, kteří to dělají z pragmatických důvodů,“ míní Kartous. „Okamura je prázdná nádoba. Tam vložíte obsah, který koresponduje s nastavením určité části společnosti.“ Kriticky hovoří i o předsedovi vlády Andreji Babišovi. „Máme premiéra, který je oligarcha a vlastní politickou stranu, jež je z principu nedemokratická. To je jeho projekt. On moc rád používá slovo ‚my‘, ale ve skutečnosti tím myslí sám sebe,“ tvrdí publicista. Jak je možné, že ruská kolaborace v Česku pohodlně dosahuje až k premiérovi? Jak zmást a chytit…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Filip Titlbach hodnotí výsledek komunálních a senátních voleb se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. V rozhovoru pro Studio N mluví o problémech ANO, propadáku SPD, vzestupu Starostů i o tom, proč by Petr Pavel měl podle něj ubrat z dobrodružných cest. Hnutí ANO sice mezi celostátními stranami získalo nejvíc hlasů, v řadě velkých měst a tradičních bašt ale oslabilo. Podle Bartkovského to ukazuje, že značka Andreje Babiše už nemusí automaticky přinášet volební úspěch. „Ukazuje se, že síla značky ANO přestává být samostatně funkční. Už neplatí, že když za ně bude v Ostravě kandidovat pes, dostanou čtyřicet procent,“ říká. Opakované neúspěchy jihomoravského ANO navíc podle něj nevěstí nic dobrého pro Alenu Schillerovou. Celostátní prvenství tak podle Bartkovského není důvodem přehlížet problémy, které se v hnutí začínají rýsovat. A zatímco ANO oslabuje a SPD prožívá velký…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Prezident Petr Pavel vyzývá lidi, aby chodili k volbám a aktivně se zajímali o dění kolem sebe. Když ale sám odjel v době komunálních a senátních voleb na motorkářskou dovolenou do Maroka, podle politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně tím podkopal vlastní poselství. „Přijde mi, že tímhle to celé spláchnul,“ říká Tvrdoň ve Studiu N. „Ta dovolená musí být skvělá. Jedeš s partou kamarádů do Maroka na motorky a jsi člověk, který to miluje. Ale taky jsi prezident a máš tady volby,“ říká Tvrdoň. Na prezidentově cestě mu vadí především rozpor mezi jeho rozhodnutím a tím, co dlouhodobě hlásá. Pavel si podle něj vybudoval část své autority na důrazu na občanskou angažovanost, odpovědnost a morální hodnoty. Právě proto může jeho absence během voleb působit jako přešlap, který jde proti obrazu, jaký se snaží veřejnosti nabízet. Prezident podle Tvrdoně opakovaně dává najevo, že mu záleží na…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Experiment podle Moniky Načevy nevzniká z potřeby šokovat ani vypadat jinak než ostatní. Musí člověkem projít zevnitř. „Musí to být vnitřní studium sama sebe. Musíte to ze sebe vyzvracet,“ říká zpěvačka, která si zároveň pečlivě vybírá básníky, jejichž texty zpívá. „Umělce od jejich života neodděluju. Vybírám si básníky, kteří jsou čistí. Mám nastudované i jejich životopisy,“ říká ve Studiu N. „Intuitivně si vybírám outsidery, kteří to v životě neměli lehké,“ popisuje Načeva proces své tvorby. Jejich životy si podle svých slov předem studuje a dílo od interpreta, který jej vytvořil, neodděluje. Proto také přestala poslouchat Jaromíra Nohavicu. „Zklamal mě. Stejně jako Michael Jackson,“ říká. Načeva zároveň udělala zásah do vlastní tvorby. V písni Udržuj svou ledničku plnou se rozhodla přestat zpívat slovo „sebenegr“. „Cítím, že to nechci zpívat. Doba je taková, že ty věci se řeší, a…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Spisovatel Jáchym Topol je přesvědčený, že Václav Havel by dnes jednoznačně stál na straně Ukrajiny. „Jeho podpora by byla naprostá,“ říká ve Studiu N. V postoji k Putinově agresi vidí shodu mezi Havlovým odkazem a postojem současné hlavy státu. „To beru jako velkou věc a velkou radost, že současný prezident Pavel, který tedy měl komunistické mládí, je, myslím, následovníkem myšlenek Václava Havla,“ říká k tomu spisovatel. „Nakolik to má promyšlené a nakolik je to instinkt, to nevím. Ale v tomto je Havel stále živý,“ dodává disident a signatář Charty 77. Jedna z věcí, které Jáchyma Topola na Václavu Havlovi fascinují, je zároveň něco, co mu na něm občas lezlo na nervy. Havel podle něj o sobě neustále pochyboval. „Někdy mi bylo až protivné, jak neustále dával najevo své rozpaky a svou slušnost – ‚jsa u moci, jsem si podezřelý‘,“ říká Topol. Právě tím se ale podle něj lišil od většiny…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajina už nevěří, že válka brzy skončí. Podle reportéra a analytika Vojtěcha Boháče se země připravuje na krutou zimu a dlouhý konflikt, ve kterém bude klíčová schopnost šetřit lidské životy. „Ukrajinci chtějí manažera, který bude robotizovat válku. Ztrátu každého života vnímají velmi citlivě,“ říká Boháč ve Studiu N. Když byl šéfredaktor Voxpotu před několika měsíci na Ukrajině, lidé ještě doufali, že Donald Trump dokáže válku zásadně změnit nebo ji ukončit. „To skončilo,“ říká. Ukrajinci se podle něj smířili s tím, že utrpení bude pokračovat, a připravují se na dlouhý konflikt. S tím roste tlak, aby ve válce neumírali lidé zbytečně. Ukrajinská armáda proto čím dál více sází na robotizaci, drony a boj na dálku. „Co mohou vyřešit roboti, ať vyřeší roboti. Co mohou vyřešit drony z větší dálky, ať vyřeší drony,“ popisuje Boháč. Rusko přitom podle něj stále spoléhá na početní převahu a…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Německá politika se začíná měnit způsobem, který ještě před několika lety působil těžko představitelně. Na východě posiluje AfD, v Berlíně zvítězila Die Linke a kancléř Friedrich Merz, jenž výsledek voleb označuje za „katastrofu“, čelí rostoucímu tlaku. „Politický střed se v Německu vyklízí. Středová politika německé voliče přestala lákat,“ říká ve Studiu N reportér Tomáš Linhart, který sledoval předvolební střet přímo v Německu. Co dnes skutečně žene voliče do náruče AfD a čím si v Berlíně naopak získává hlasy Die Linke? Je správné obě strany označovat za „extrémní“ – a můžeme vůbec jejich pozice házet do jednoho pytle? Dokáže Friedrich Merz přesvědčit Němce, že jeho politika řeší jejich problémy, nebo se bude politický střed dál vyprazdňovat? A může AfD jednou překročit politickou izolaci a dostat se k vládě na celostátní úrovni? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol. „Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí. Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde.…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jsem barevná uvnitř, nemusím být navenek,“ říká módní návrhářka a profesorka architektury a designu Liběna Rochová. Sama nosí téměř výhradně černou, její kolekce jsou ale plné barev. V rozhovoru pro Studio N mluví o tom, jak oblečení odhaluje společenské rozdíly, proč podle ní fast fashion „vymývá mozek“ a proč by tepláky podle ní neměly patřit ani na ulici. Řeč přišla také na tlak na ženské tělo, proměny českého vkusu a stále rozdělenější společnost. Liběna Rochová má ráda školní uniformy. Podle ní mohou alespoň částečně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, které jinak dokážou být kvůli oblečení velmi kruté. „Ano, téma školních stejnokrojů jistě rozděluje společnost, ale máme tu daleko zásadnější věci, které společnost rozdělují,“ říká. „Oděv poukazuje na to, v jaké je člověk třídní vrstvě,“ tvrdí oděvní designérka. Podle ní lidé, kteří mají peníze, ale nemají vkus, někdy volí…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Osobně bych si přála, aby vedení televize bylo razantnější a sebevědomější,“ říká moderátorka České televize Tereza Řezníčková o současném sporu kolem financování veřejnoprávních médií. Zaměstnanci podle ní chystají další viditelnější kroky na obranu nezávislosti média. „Teď to bude mnohem větší, lidé si toho určitě všimnou. A bude to ještě ve chvíli, kdy se dá něco změnit,“ avizuje v rozhovoru pro Studio N. V úvahu připadá několik variant. Nejtvrdším řešením by bylo vypnutí vysílání. Tím by ale došlo k porušení zákona. „Osobně by mi v boji za nezávislost nevadilo ani porušit zákon, ale já jsem mezi kolegy taková razantnější,“ říká moderátorka zpravodajské ČT24. Řezníčková zároveň otevřeně mluví o vztahu zaměstnanců k vedení televize. „Nevím, jakou taktiku Hynek Chudárek má, jak o té situaci přemýšlí, já to vlastně nevím,“ přiznává. Přála by si častější setkávání generálního ředitele…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií? BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká. Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko. „Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak.…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie? Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká. Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková. Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku. „Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a ukazuje, že cesta ke globálnímu publiku už nemusí vést přes tradiční hudební průmysl. Regionální scéně se ale nedaří všude: návrat Hip Hop Kemp skončil fiaskem a řada klubů bojuje s výrazným propadem návštěvnosti. Proč jsou lidé ochotní utratit tisíce za festival, ale pár stovek za koncert v klubu už často ne? Co TikTok, Spotify, generační obměna a nové návyky po covidu dělají s živou kulturou? A máme v Česku festivaly, které dokážou přivézt světové hvězdy první velikosti, nebo se musíme spokojit s béčkovou scénou? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s redaktorem kulturní rubriky Tomášem Macou. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Církevní audit odhalil nevýhodné smlouvy, kvůli kterým pražské arcibiskupství přišlo o stovky milionů korun. Pod dohodami je podepsaný pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer společně s bývalým ekonomem arcidiecéze Karlem Štíchou. Redaktor Prokop Vodrážka ve Studiu N popisuje případy, které třaskavý audit odhalil. „Pražské arcibiskupství si nechalo zpracovat audit, protože mělo vážné pochybnosti o tom, jak se historicky hospodařilo s jejím majetkem,“ říká Vodrážka v podcastu. Kauzy se týkají nevýhodných dodatků kolem pronájmu Jindřišské věže nebo například prodeje pozemků středočeské obci, která je s vysokým ziskem obratem přeprodávala dál. Církev se také rozhodla pronajmout lukrativní pozemky určené k výstavbě bydlení na sedmdesát let golfovému areálu. „Je to obří reputační problém, kterému se arcibiskupství snažilo zabránit. A zároveň také potvrzení stereotypních představ o…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu. Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít. „Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“ První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem…

Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve Studiu N live debatovali režisér Ivan Ostrochovský a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová o nucených sterilizacích romských žen, odpovědnosti lékařů i o tom, proč je důležité podobné příběhy připomínat právě dnes. „Když se schováte za zákony, byrokracii, tak to těm lidem umožňuje být nemorální. Dokážete si pak zdůvodnit, že jen vykonáváte pořádek, který je nastolený,“ říká Ivan Ostrochovský. Někdy lékaři přesvědčovali ženy ke sterilizaci přímo na operačním stole během císařského řezu. „Byly případy, že žena leží rozpáraná na stole a lékař se ji snaží přesvědčit, ať se nechá sterilizovat,“ popisuje režisér. „A ještě jim například říkali, že zemřou, pokud to neudělají,“ připomíná Anna Šabatová argumentaci lékařů, která byla často založená na strachu. Ostrochovského během rešerší ale překvapilo něco jiného:…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Petr Macinka se nám snaží mstít za to, co píšeme, a chce se vyhnout odpovědím na otázky, které mu chceme klást. Takhle prosté to je,“ reaguje na zákaz vstupu na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. „Nesmíme se nechat rozrušovat šumem, který Macinka vytváří,“ říká investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Zřejmě si myslí, že mě tím odrazuje od práce a brečím po večerech v peřině. Je to přesně naopak. Dodává mi sílu a ukazuje, že je v tom potřeba pokračovat,“ dodává ve Studiu N. Na podporu Deníku N se mezitím ozvali šéfredaktoři dvou dalších médií a nabídli, že na tiskových konferencích položí otázky, které naše redakce klást nemůže. „Myslím, že je to efektivní způsob, jak solidarizovat s Deníkem N a hlavně novinářskou profesí – abychom uhájili její principy,“ říká Tomášek. „Celé to začalo loni na podzim, kdy si vzal Petr Macinka velmi…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Cimrmani umírají, ale muzeum se z toho nestane. Je to živý organismus,“ říká ve Studiu N live herec Ondřej Vetchý, který je přesvědčený, že legendární divadlo nesmí skončit jen proto, že jeho zakladatelé stárnou. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč je pro něj důležitější práce pro stát než popularita, do jakých sporů se dostal s českými politiky a jak válka na Ukrajině změnila jeho pohled na svět. Co se děje kolem Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu? Na kterého prezidenta si pořídil vojenskou pušku? Kterého politika naposledy pohladil? A jsou Filip Titlbach s Ondřejem Vetchým příbuzní? Podívejte se na celý záznam z natáčení Studia N live na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výrazně přeskupil mocenské poměry v zemi i armádě. Prosadil rozsáhlou obměnu vlády, sesadil oblíbeného ministra obrany a jmenoval nového vrchního velitele armády. „Prezident tím v očích veřejnosti hodně utrpěl,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. „Z nějakého důvodu se jednou za rok pokusí spáchat společenské harakiri,“ tvrdí. Zároveň připouští, že vedení Ukrajiny potřebuje čerstvou energii. „Země se připravuje na dlouhou válku. Nikdo tam neočekává, že to brzy skončí,“ tvrdí Sybera. Důležité je podle něj nyní připravit infrastrukturu na zimu. Bojiště popisuje jako střet světa nejmodernějších technologií s improvizací, která připomíná spíš postapokalyptický film. „Je fascinující, jak se na frontě střetává svět staré a moderní války. Vytvářejí se tam situace jako z Mad Maxe. Vidíte brutálně…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Každý pátý senior v Česku žije osaměle. Statisíce starších lidí se potýkají s chudobou. Přesto se o stáří ve veřejné debatě mluví spíš jako o problému než jako o životní etapě, která čeká nás všechny. Proč jsme stáří odsunuli na okraj zájmu? Filip Titlbach ve Studiu N mluví s novinářkou Alarmu Sašou Uhlovou. Seniory podle ní z veřejné debaty odstrkujeme, protože nám připomínají vlastní konečnost. „Touha být stále mladý je legrační. Je to symptom toho, že stáří vytěsňujeme a považujeme za něco nehezkého. Za něco, čeho se štítíme,“ říká v epizodě natáčené na festivalu Regiony v Hradci Králové. „Je to ale přece také dobrá etapa života,“ dodává s tím, že bychom se měli naučit lépe vyprávět příběhy stáří. V kolika letech člověk přestane být mladý? Proč by pomohlo, kdyby stát přijal širší definici rodiny? A proč se tak úpěnlivě vyhýbáme tématu sexuality a intimity starších lidí? Poslechněte…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Příměří je u konce. Dočasná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem se po poslední vlně amerického bombardování dostala do bodu zlomu. Odvetné údery Teheránu schytávají především země v Perském zálivu, trh s ropou čelí prudkému nárůstu cen a pozornost světa se opět upíná k jednomu z nejdůležitějších strategických míst na světě: Hormuzskému průlivu. „Válka o jádro se změnila v konflikt o ropu,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Dominika Píhová. „Donald Trump říká, že příměří je u konce, zároveň druhým dechem dodává, že dohoda je stále možná. Vidím to jako strategický tlak, kterým se snaží donutit Írán, aby přistoupil na americké požadavky. Teherán zase tvrdí, že dohoda je v krizi, ale neříká, že je u konce. Vidíme vzájemné obviňování a je jasné, že o příměří se nyní nedá mluvit,“ říká Píhová. Za velkými slovy Donalda Trumpa je podle ní volání o pomoc a hledání únikového plánu…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Queer příběhy dnes podle některých politiků do veřejného prostoru nepatří. Herec Antonio Šoposki si myslí pravý opak. Ve festivalovém Studiu N z Karlových Varů vysvětluje, proč je rád, že seriál Filter vznikl právě teď. „Jsem hrdý na to, co jsme natočili. Když dnes slyšíme, že některé věci se budou točit a jiné ne, přijde mi to absurdní. O to větší radost mám, že tenhle příběh vznikl,“ říká třiadvacetiletý herec, který patří k nejvýraznějším tvářím nastupující generace. Minisérie České televize sleduje přerod dítěte v mladého dospělého, který na prahu střední školy hledá sám sebe. „Bolestivost a odvaha, kterou člověk potřebuje v patnácti letech, aby se stal někým novým, je obrovská. V určitých nuancích jsem to zažil taky,“ přiznává. „Když si člověk ve filmu najde něco těžkého, pak podle mě teprve splnil svůj účel. Film nebo seriál nás nemají jen rozesmát a vyvolat pozitivní emoce.…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Herečka Pavla Tomicová patří k těm, kteří své postavy nehrají, ale prožívají. Ve Studiu N popisuje, proč neumí emoce předstírat, jak ji některé role fyzicky vyčerpávají a proč doufá, že nový film Chica Checa přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Podívejte se na rozhovor z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Nejsem technická herečka. Režisér musí situaci vytvořit tak, abych brečela. Neumím to na povel,“ říká Tomicová. Přiznává, že podobný způsob hraní je psychicky náročný a někdy si ho odnáší i mimo natáčení nebo divadlo. „Je to nebezpečný způsob hraní. Po dramatických rolích to odnáším. Po premiéře inscenace Její pastorkyňa jsem onemocněla, ta role je šílená. Po rozhlasové hře Znásilnění jsem zase byla týden v horečkách.“ Ve Studiu N mluví o tom, proč jsou bolestné zkušenosti paradoxně hereckou výhodou. „Že se člověku v životě něco děje, je pro herectví neuvěřitelná…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Dvě stě padesát let po vyhlášení nezávislosti se Amerika ocitla v období hluboké politické a společenské nejistoty. Mezinárodní indexy ji postupně zařazují mimo skupinu liberálních demokracií. Spojené státy, které dlouhodobě fungovaly jako symbol západní demokracie, dnes čelí otázce, co vlastně jejich demokratický model ještě drží pohromadě. Ve společné epizodě podcastů Studio N a Amerika, bejby mluví Filip Titlbach s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří se vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. Podle Barbory Chaloupkové Američané jen těžko hledají společný rámec pro to, co se s jejich zemí děje. „Američané neumějí přemýšlet o propadech, neumějí jim nastavit proporci,“ říká. Jiří Sobota upozorňuje, že zároveň dochází k postupnému ústupu USA z role globálního garanta demokracie. „Amerika opouští roli, kterou hrála vůči světu,“ zaznívá v rozhovoru. Co je dnes americký sen? Je…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Poradce prezidenta Petr Kolář očekává, že Petr Pavel bude znovu kandidovat na Hrad. „Jsem si téměř jist. Zvlášť poté, co teď zažívá, a když vidí, jak se tady den za dnem odehrává únos státu. Myslím, že pod současným tlakem veřejnosti do toho půjde na 99,9 procenta,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru s Filipem Titlbachem zároveň ostře kritizuje vládu za spor kolem cesty prezidenta na summit NATO i chování Petra Macinky. „Prezident se neustále snaží po dobrém najít nějakou cestu, která by mohla být východiskem. Vidím na něm, že je z toho už trochu mrzutý. Já bych to nevydržel, byl bych vzteklý a možná už vyzýval k občanským nepokojům,“ říká k aktuálnímu konfliktu s vládou kvůli cestě na summit NATO v Ankaře. Premiér Andrej Babiš vyzval Petra Pavla, aby prokázal velkorysost a na své účasti netrval. Podle Koláře by měl velkorysost nyní naopak projevit premiér. „Měl by si umravnit pana Macinku…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje. Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do českých laboratoří, které se zabývají ochranou před jadernými, chemickými a biologickými hrozbami, měli roky přístup armádní experti z čínské vojenské univerzity. Před ní přitom důrazně varují české i západní bezpečnostní služby. Po odhaleních Deníku N padl ředitel státního ústavu a ministerstvo vnitra nařídilo mimořádný audit. Kauzu ve Studiu N popisují reportéři Lukáš Prchal a Michal Tomeš. „Čtyři hodiny po zveřejnění informací bylo nařízeno odvolání ředitele Tomáše Dropy. S okamžitou platností skončil a ministerstvo zároveň nařídilo hloubkový audit několik let zpátky,“ říká Prchal. Závažnost celé kauzy podle reportérů dokládají i reakce z nečekaných míst. „Podtrhuje ji i to, že mi po několika týdnech odpověděl Petr Macinka. Jednoslovně mi odepsal, že je to šílené,“ dodává Tomeš. Co přesně čínští vojenští výzkumníci v českých laboratořích viděli? Mohly získané znalosti využít…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Chybí mi tu touha věci společně zlepšovat. Nelíbí se mi, že jsme burani a hulváti. Dojímáme se nad kytičkami, ale na Facebooku prší hejty caps lockem. Vždyť je to absurdní,“ říká ve Studiu N standup komička a moderátorka Adéla Elbel. V rozhovoru přiznává, že si svět „hodně filtruje“. Nepouští si k sobě všechno a všechny. „Lidi mě unavují,“ dodává. V jejím pohledu na společnost je silný odstup i potřeba klidu: „Mám ráda od lidí distanc. Chtěla bych být za paravánem,“ směje se. Ve Studiu N kritizuje jak politickou reprezentaci, tak každodenní mezilidské chování. „Do Sněmovny by se mělo chodit s IQ nad sto. Do této výše bych to tam nepouštěla.“ Podle ní se nevytrácí jen úroveň debaty, ale i základní důvěra. „Nevěříme lékařům, nevěříme vědcům, k učitelům se chováme jako hovada,“ říká. Ve svých vystoupeních se často strefuje do společenských norem. „Rodím už dvacet let a moc se toho…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Miroslava Němcová po téměř třech dekádách opouští vrcholnou politiku. „Když se dívám na Sněmovnu, tak na to fakt občas nemám nervy,“ říká ve Studiu N. V bilančním rozhovoru mluví o promeškaném čase s rodinou, o tom, proč nechce být senátorkou do svých osmdesáti let, i o tom, proč se v politice za poslední roky zhoršil přístup k ženám. Bývalá šéfka dolní komory v rozhovoru vzpomíná také na zákulisí české politiky: „Vždycky jsem měla v povaze být samotným vojákem v poli. Netrápilo mě, že mě kolegové nebrali s sebou na pivo, kam šli domlouvat nějaké tahy ve Sněmovně,“ říká. Během své kariéry na sebe několikrát upozornila ostrými výroky nebo symbolickými gesty. Ve Studiu N připustila, že několikrát přestřelila: „Možná jsem někdy prchlivá ve výrocích a někdy to přepálím.“ Dodává ale, že za jejími reakcemi stojí obava o směřování země. „Vidím, jak to úsilí, které vyvinula spousta generací…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nejvíc mě trápí válka. A to, jak se k sobě chováme,“ říká slovenská hudebnice Katarzia, která vydala nové album Pozvi ma, neprídem. Ve Studiu N mluví o bezcitnosti, která podle ní prorůstá veřejným prostorem, ale také o tom, proč sama někdy empatii ztrácí a musí ji v sobě znovu hledat. Řeč přišla i na Ficovu vládu, kulturní války nebo Zuzanu Čaputovou. „Slovenskou politiku z devadesáti procent tvoří toxičtí alfa samci a narcističtí sociopati, takže se bývalé prezidentce nedivím, že v životě našla jiný způsob, jak pomáhat lidem,“ říká zpěvačka. To, co se děje v kulturní oblasti pod vedením ministryně Martiny Šimkovičové a vysokého státního úředníka Lukáše Machaly, považuje za katastrofu. „Čekáme, kdy to všechno skončí. Už jsou unavení i lidé, kteří aktivně pořádají protesty. To, co tahle dvojice dělá, je nekonečné a stále přidávají a přidávají. Pád na absolutní dno je ale pro kulturu…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean…

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Na vrcholu žebříčku je takzvaný Chad. Muž se světlou pletí, ostrými rysy, štíhlou, ale svalnatou postavou a očima lovce. „Looxmaxxing je na vrcholu. Není to jen internetový trend, měli bychom nad tím uvažovat i jako nad širší subkulturou, která má vlastní kořeny a historii,“ říká ve Studiu N novinářka Karolína Klinková, která se ponořila do fenoménu maximálního vylepšení mužského vzhledu. „Looxmaxeři mají matematiku toho, jak má vzhled vypadat, pracují například i s úhly ve tváři. Konkrétní pojetí vychází z hypermaskulinních představ o tom, co je to být krásný,“ říká v podcastu Klinková. „Vychází to z poučky incelů, že 80 % žen na seznamovacím trhu si vybírá nejlepších 20 % mužů. A reakcí lookmaxxerů je, že musíš maximalizovat svůj vzhled, aby ses objevil na vrcholu žebříčku,“ vysvětluje novinářka. Jsou veškeré úspěchy a neúspěchy v dnešním světě předurčené vzhledem? Co všechno jsou…