Interview Plus

„Jet teď do Ruska je příliš nebezpečné. Znovu se tam rozšířil sovětský strach bavit se s cizinci. I rozhovory s emigranty jsou jen prázdné fráze,“ popisuje v Interview Plus polský spisovatel Jakub Benedyczak proměnu ruské společnosti. Ruskou mentalitu a život běžných obyvatel zkoumá i ve své nové reportážně-analytické knize Diagnóza: Rusko. O Rusech za časů putinismu.

Slovenský premiér Robert Fico se ohradil proti výzvě německého kancléře Friedricha Merze, aby se všechny země Evropské unie zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Označil to za vydírání a několikrát zopakoval, že části ukrajinského vedení válka vyhovuje. „Jeho postoj není ve prospěch míru, ale kapitulace Ukrajiny. Přinese jen porážku a okupaci,“ odsuzuje v Interview Plus slovenský expremiér Eduard Heger.

Mezi občanskými demokraty roste nespokojenost s klesajícími volebními preferencemi. Ty se pohybují mezi 10 až 12 procent, zatímco hnutí STAN dosahuje až dvojnásobných čísel. Z regionů zaznívá volání po změnách, děčínská buňka rovnou požaduje svolání mimořádného volebního sjezdu. „Otázkou je, jestli existuje alternativa. A zda bude mít odvahu se přihlásit. Myslím, že spíš ODS hledá samu sebe,“ usuzuje v Interview Plus politický reportér Václav Dolejší ze serveru Seznam Zprávy.

Do vedení Prahy se na čtyři roky postaví hnutí STAN a uskupení Spolu pro Prahu, dohromady mají v 65členném zastupitelstvu těsnou většinu 34 hlasů. Zatím není jisté, kdo bude třetím koaličním partnerem, o kterého stojí budoucí primátor Petr Hlaváček (STAN). „Z mé zkušenosti už před 25 lety vím, že žádná strana ani klub není homogenní. Mít většinu jediného hlasu je skutečně riskantní,“ souhlasí bývalý primátor Jan Kasl.

Protesty kvůli vysokým životním nákladům, nekvalitnímu školství a veřejným službám trvají ve Francii už déle než měsíc. Ke studentům se připojili odbory a státní zaměstnanci a společně demonstrují proti nízkým mzdám. Významnou roli hrají výtržníci, od nichž se ostatní skupiny distancují. „Kdyby ale nedošlo k výrazným nepokojům, útokům na policisty a rabování, tak by asi vláda na ty požadavky nereagovala,“ zamýšlí se v Interview Plus pařížský zpravodaj České televize Jan Šmíd.

Ředitel Krkonošského národního parku (KRNAP) Petr Moravec nečekaně odvolal své dva náměstky. Jeho zákrok kritizují další zaměstnanci parku, místní političtí představitelé i odborníci na ochranu přírody. „S kolegou jsme se ho ptali, z jakého důvodu nás odvolává. Odpověděl, že žádné důvody uvádět nemusí, a proto je neuvede,“ popisuje v Interview Plus odvolaný náměstek pro vnější vztahy Jakub Kašpar.

Česko se připojilo ke státům, které odmítají návrat ruských hokejistů do mezinárodních turnajů a především na mistrovství světa. „Rusové to berou jako své velké politické vítězství. Sport je v tento okamžik nezajímá,“ komentuje v Interview Plus politický geograf Michael Romancov. A poukazuje na vyjádření dvou hokejových legend a režimních funkcionářů Vjačeslava Fetisova a Vladislava Treťjaka: „Oba říkají, že byla ukončena nespravedlivá diskriminace.“

Stávku pracovníků České televize a Českého rozhlasu proti změně financování veřejnoprávních médií přišly do ulic podpořit tisíce lidí napříč Českem. Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) se ale plány koalice nemění a nadále chce zrušit poplatky pro občany a firmy. „Poplatky, jak je známe, musí zrušit. Kdyby couvli, byli by směšní i před svými voliči. Otázkou je, co poplatky nahradí, a to v tuto chvíli nikdo neví,“ shrnuje v Interview Plus novinář Jindřich Šídlo.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) zřejmě ustupuje od záměru zavést takzvané předkupní právo, které mělo zvýhodnit zemědělce hospodařící na pronajaté půdě a podle kritiků by nahrávalo velkým agropodnikům. „Muselo to tak dopadnout, protože šlo o tak výrazný zásah do svobody vlastnictví, že to nemohlo přes Ústavní soud projít,“ míní v Interview Plus místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl.

Dětský ombudsman Martin Beneš má za sebou první půlrok ve funkci a za tu dobu se již dvakrát obrátil na poslance v souvislosti s projednáváním zrušení koncesionářských poplatků. „Média veřejné služby plní klíčovou roli v naplňování článku 17 Úmluvy o právech dítěte, který dětem zaručuje svobodný přístup k informacím,“ zdůrazňuje.

Evropská unie a Kanada jednají na summitu v Montrealu o vzájemném sbližování, přidruženým členem sedmadvacítky se ale severoamerická země nestane. „Na jednom dřívějším summitu z obou stran zaznělo, že Kanada je nejevropštější neevropskou zemí. Kdyby byla v Evropě, tak by dávno byla v Unii, pravděpodobně jako zakládající člen,“ popisuje bývalý diplomat Bořek Lizec.

Zájem českých médií o úterní volby v Izraeli potvrzuje nadstandardní vztah, který Češi k zemi mají. Data ale ukazují, že bezvýhradná podpora Izraele je v Česku generační záležitostí. „Československo má historii antisemitských kampaní od Rudolfa Slánského až po konec 80. let. Se sametovou revolucí jsme si uložili Izrael v generační zkušenosti jako něco automaticky pozitivního,“ upozorňuje v Interview Plus ředitel Muzea literatury Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová žádá kvůli urážlivému výroku z minulého týdne omluvu od kolegy Miroslava Ševčíka zvoleného za SPD. „Zachytily to mikrofony a kamery, je to něco, co ve Sněmovně nevidíme každý den. Ale pokřikování, urážky nebo vyostřené emoce směrem k těm, co stojí u řečnického pultu, tak to tam vidíme vlastně pořád,“ říká Eva Soukeníková, politická reportérka týdeníku Respekt.

Starostové některých krkonošských obcí žádají odstoupení nedávno jmenovaného ředitele Krkonošského národního parku (KRNAP) Petra Moravce. Vytýkají mu ztrátu důvěry zaměstnanců nebo údajné úvahy o rušení některých muzeí. „Ta situace je dalším dílem do skládačky neprofesionality a rozleptávání důvěry ve veřejné instituce, kterou dnes vidím v mnoha oblastech státní politiky,“ upozorňuje v Interview Plus starostka Mladých Buků a bývalá poslankyně Lucie Potůčková (STAN).

Svět je k ukončení války na Ukrajině nejblíže od počátku invaze, nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. Američané Rusku nabízejí oživení vztahů a obchodní příležitosti, Ukrajina se naopak začala potýkat s výpadky amerických technologií klíčových pro obranu země. Evropa naopak podle komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse hledá cesty, jak podporu navýšit – míru prý lze dosáhnout jen skrze sílu, a to ukrajinskou. Říká to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Izrael čekají první parlamentní volby od teroristického útoku Hamásu a začátku války v Pásmu Gazy před třemi lety. Izraelského premiéra slovy „Bibi Netanjahu vás nikdy nezklame“ podpořil i Donald Trump – a jak upozorňuje novinář Martin Novák, jde o bezprecedentní krok. „Je to poprvé v historii, kdy americký prezident podpořil konkrétního kandidáta. Trump už ale není tak populární jako třeba před rokem, všichni se shodují, že to volby nerozhodne,“ poukazuje v Interview Plus.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Proti je vedle opozice také Svaz průmyslu a dopravy, podle ředitelky sekce hospodářské politiky Pavlíny Žákové sektorové daně narušují férové tržní prostředí a snižují předvídatelnost pro investory. „To, že nějaký sektor dočasně dosahuje vyšší ziskovosti, nemá být důvodem k uvalení daně. Dnes jsou to rafinerie, zítra to může být bankovnictví, energetika nebo zbrojní průmysl,“ upozorňuje.

Ministerstvo kultury upozornilo umělce, že finanční dotace od státu nemají podporovat politické aktivity, ale mají prosazovat státní kulturní politiku. „V první řadě je špatné to, že se ta pravidla se mění, respektive kdy a proč se tak děje. Z úst vládnoucích představitelů zaznívá, že kultura teď bude taková, jak si ji představují,“ kritizuje dramaturg a zakladatel Asociace nezávislých divadel Štěpán Kubišta.

Ukrajinci dál útočí na ruské rafinerie navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump požádal Kyjev, aby tak nečinili. Neútočení má být mezi Ukrajinou a Ruskem vzájemné, i když Trumpova žádost by byla výrazně výhodnější pro Rusko. „Vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy mají v sobě sinusoidu, zhoršují se, zlepšují, zhoršují... Teď jsme na bodě, který je pro Ukrajinu asi jeden z nejnižších,“ upozorňuje v Interview Plus stálý zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Legendární odborářský lídr a bývalý polský prezident Lech Walesa byl svědkem přelomových událostí 20. století. Jak se dívá na dnešní svět? Evropa podle něj potřebuje novou vizi, zároveň varuje před důsledky politiky Donalda Trumpa – Spojené státy prý prohrály morálně i politicky, když se uzavírají do sebe. „Trump musí prohrát. Nemá žádnou šanci, protože postupuje v rozporu s vývojem světa. My bychom měli přemýšlet, jak omezit škody, které utrpíme,“ říká v Interview Plus.

Čínský občan Jang I-ming u pražského městského soudu odmítl žalobu ze špionáže pro čínskou tajnou službu. „Veřejná část byla poměrně stručná, státní zástupce v podstatě shrnul to, že je muž podezřelý z práce pro cizí státní moc proti České republice. Nejzajímavější je, co se děje v okamžicích, kdy se předkládají utajované informace,“ shrnuje novinář Ondřej Kundra z týdeníku Respekt.

Vládní hnutí ANO v průzkumech ztrácí a většinu by v případných parlamentních volbách získaly opoziční strany. „Před volbami v roce 2025 se jim podařila mobilizace voličů. Dosáhli maxima a od té doby to jde dolů,“ komentuje v Interview Plus Tereza Friedrichová, hlavní politická analytička NMS Market Research.

V prvním kole senátních voleb bylo zvoleno pět kandidátů, o obsazení zbylých 22 míst rozhodnou voliči v pátek a v sobotu. Podle ústavního právníka Jana Kysely dává většinový volební systém větší šanci uspět lokálně známým osobnostem a ve výsledku vypadá horní komora jinak, než ústavodárci zamýšleli. „Ona kýžená rada moudrých se měla starat o ústavnost, zahraniční politiku a tak dále. Kandidáti se ale trumfují v tom, co jsou schopni udělat pro svůj volební obvod,“ hodnotí.

O stavbě nových větrných elektráren rozhodovali o víkendu lidé v 21 českých obcích. Referenda mohla otevřít cestu k více než dvojnásobnému zvýšení kapacity větrných elektráren v Česku, ve 20 z nich se ale většina vyslovila pro zamítnutí. „V řadě těch obcí byl výsledek poměrně těsný, ale nečekal jsem to. Na druhou stranu není se čemu divit, zvítězil strach a obavy lidí,“ hodnotí Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.

Česko je čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu. Vystupující zástupci tuzemské kultury se na něm dostali do konfliktu s ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé). „Ve svém projevu nás vracel do dob minulých a upozorňoval na to, jaké štěstí měli čeští autoři, kteří mohli najít nový domov v Německu. Přitom sám má minulost, jakou má. A navíc se zcela vyhnul problémům, které umění v současnosti řeší,“ přibližuje v Interview Plus spisovatelka Kateřina Tučková.

Většina francouzských středních škol po rozsáhlých pouličních protestech ve středu obnovila výuku, ale studentské svazy středoškoláků a vysokoškoláků oznámily další protestní pochody. „Ze strany vlády nepřichází adekvátní odpověď, čili mobilizace pořád pokračuje a přidávají se další střední i vysoké školy,“ přibližuje politoložka Eva Bruštík Svoboda.

Slovenský parlament vyslovil poprvé po 33 letech nedůvěru členovi kabinetu. Pro odvolání ministra životního prostředí Tomáše Taraby hlasovala s opozicí i koaliční Slovenská národní strana, která ho původně do vlády nominovala. „Jeho vztahy s předsedou Andrejem Dankem se dostaly do fáze osobní nevraživosti až nenávisti. Dnes se na Slovensku diskutuje, jestli udělal dobře, anebo je to sebevražda,“ komentuje sociolog Michal Vašečka.

Na kyjevské nemocnice, dětská hřiště, školy nebo supermarkety útočí ruské drony, během návštěvy německého kancléře Friedricha Merze zasáhly i most přes Dněpr. Moskva o víkendu vyzvala zahraniční diplomaty, aby z bezpečnostních důvodů opustili ukrajinské hlavní město. „Útoky jsou v posledním měsíci nepřetržité, ale co říkají v Rusku, tu nikoho moc nezajímá. Je to v malém měřítku totéž, jako když mluví o jaderném armagedonu v Evropě,“ říká z Kyjeva novinář Voxpotu Adam Sybera.

V polovině září premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Na to, jaké kroky vláda činí pro zvýšení ochrany před ruskou hrozbou, se ho v dopise dotázal předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (bezpp., člen klubu ODS a TOP 09). „Armáda se připravuje, ale obrana státu je věc celé společnosti a úkol pro celou vládu. A my vidíme, že to pro ni zatím vůbec není priorita,“ kritizuje senátor.

Z Evropy zaznívá stále častěji varování před dalším ruským útokem. Pozornost se upíná do sousedství ruského území, Finsko a pobaltské státy se na hrozbu dlouhodobě a systematicky připravují. „Nemluvme o hybridních operacích, ale o útocích, terorismu a válce proti Evropě,“ vyzývá v Interview Plus finská spisovatelka s estonskými kořeny Sofi Oksanen a dodává: „To, co teď Rusko v Evropě dělá, není malý a přesně zaměřený útok.“

Premiér Andrej Babiš (ANO) nepřipouští žádné pochybnosti o tom, že vyřešil svůj střet zájmů. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) ale s odkazem na Evropskou komisi tvrdí, že to není pravda. „Ta jednoznačně dala najevo, že problém není vyřešený. Je zastavené proplácení některých dotací Agrofertu. České úřady by je měly přestat vyplácet, protože do těch firem se tím pádem dnes posílají peníze českých daňových poplatníků,“ zdůrazňuje v Interview Plus.

Italská premiérka Giorgia Meloniová při návštěvě Prahy řekla, že podpoří revizi systému emisních povolenek a také úsilí o dostatek financí pro společnou zemědělskou i takzvanou kohezní politiku. „Každá země má takový vliv, jak má za prvé silné argumenty a za druhé kolik spojenců dokáže přesvědčit,“ shrnuje v Interview Plus komentátor Ondřej Houska z Hospodářských novin. Setkání Meloniové s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hodnotí novinář jako prohlubování vztahů obou zemí.

Spojené státy a Čína zveřejnily plán na snížení vzájemných cel a do americké Atlanty dorazily dvě pandy z Číny. I to patří k výsledkům návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, kde byl Donaldem Trumpem přijat na červeném koberci. „Tak velkolepého přivítání se nedostane každé hlavě státu, na sociálních sítích byly velmi populární obrázky amerických vojáků, kteří koberec na kolenou čistí,“ všímá si v Interview Plus Paulína Ovečková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Stále víc evropských lídrů a zpravodajských služeb varuje před ruskou agresí. Podle rusisty Tomáše Glance k ní Rusko má tři motivy: vyvolávat politický chaos, vzbuzovat strach širokých vrstev společnosti, což nahrává radikálům a oslabuje již tak křehkou jednotu. „A tím třetím je podpora Ukrajiny – po každém otřesu začíná stále víc lidí přemýšlet, zda si mohou dovolit luxus podporovat napadenou zemi, která s nimi na první pohled bezprostředně nesouvisí,“ říká v Interview Plus.

Donald Trump zakázal vstup do Bílého domu novinářům televizí CNN a MS NOW a serveru Politico. Dotčená média se odvolávají na ústavou zaručené právo veřejnosti na informace, prezident namítá, že vstup je výsadou, nikoli právem. „To je vždycky problém, ať už ve Washingtonu nebo v Praze, když se politik rozhodne nepřipustit nějakého novináře, protože se mu nelíbí jeho práce,“ říká v Interview Plus americko-český novinář Jolyon Naegele.

Německý kancléř Friedrich Merz chce navzdory historické volební porážce v zemských volbách udržet svou pozici a prosazovat slibované ekonomické reformy. „CDU zkrátka v současné době nemá lepší alternativu, než ho nechat v úřadě. Mohlo by se totiž taky ukázat, že problémy strany jsou hlubší než jeden politik,“ vysvětluje v Interview Plus Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vláda zvýšila rozpočet ministerstva školství na 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Je to o 4,2 miliardy víc, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Peníze půjdou i do soukromých a církevních škol, kterým přitom premiér Andrej Babiš (ANO) ještě nedávno hrozil ztrátou státních příspěvků. „Nervozita se po představení rozpočtu zmenšila, ale směřování nás stále znejišťuje,“ říká v Interview Plus výkonný ředitel Asociace malých inovativních škol Jan Sýkora.

Tajné služby varují, že Rusko zaútočí drony a raketami na Polsko a další státy podporující Ukrajinu. Poslancům polského Sejmu to řekl premiér Donald Tusk a jeho slova potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Něco se skutečně děje. Ocitli jsme se v éře, jakou jsme nezažili od roku 1945, Rusko stupňuje agresivitu,“ říká v Interview Plus jeden z předních evropských vojenských expertů Frans Osinga.

Muslimové tvoří jen asi šest procent obyvatel Evropy. Přesto evropské krajně pravicové strany sílí na slibech, že zastaví údajnou islamizaci kontinentu. „Už asi deset let se spojuje migrace a islám jako hrozba. Nejprve to byla strategie krajně pravicových stran, ale v posledních letech k tomu utíkají často i mainstreamoví politici,“ přibližuje v Interview Plus arabistka a politoložka Zora Hesová.

Představa, že nás nějací roboti smetou z povrchu země, je falešná, kritizuje americký prezident Donald Trump návrhy regulovat umělou inteligenci. Podle něj na to stačí silný a inteligentní prezident – jako je on sám. „Hlavní motiv je zisk. Trump nechce AI regulovat, protože na ní vydělává v rámci různých kryptoměnových schémat i jako investor. Má akcie Nvidie, které povolil vyvážet do Číny. To je konflikt zájmů, který by neměl existovat,“ říká amerikanista Tomáš Klvaňa.

Letiště Karlovy Vary má být do konce roku převedeno na stát a začlenit se do armádní infrastruktury v rámci Leteckých opraven Malešice, které zajistí nezbytné rozšíření přistávací dráhy za více než miliardu korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že společný civilní a armádní provoz ho dostane ze ztráty a pomůže ekonomickému rozvoji regionu. „Pražské letiště praská ve švech a Karlovy Vary jsou žádanou turistickou destinací,“ říká senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Izraelský ministr kultury chce odebrat občanství tvůrcům dokumentu NAZA, který byl o víkendu oceněn na filmovém festivalu v Benátkách. Bývalí i současní členové izraelské armády v něm vysvětlují, jak v masovém měřítku útočí na civilní cíle v Gaze. „S kolegy jsme se shodli, že jsou to vážná obvinění, a i podle řady izraelských médií je třeba k nim přistoupit seriózně. Nejsou všechny reakce o tom, že to jsou zrádci a antisemiti,“ popisuje filmový publicista Pavel Sladký.

Cena zemního plynu prudce stoupá a Evropa má před nadcházející zimou nejnižší zásoby za posledních 20 let. Česko má sice zásobníky naplněné ze tří čtvrtin, což je nad unijním průměrem, podle odborníka na energetiku Martina Záklasníka, bývalého ředitele české odbočky firmy E.ON a zakladatele společnosti Sinlei Martina Záklasníka, se tím ale nemůžeme uklidňovat.

Země V4 budou v Evropě znovu slyšet, vyhlásil Andrej Babiš (ANO) na bratislavské schůzce premiérů Visegrádské skupiny. Lídři se shodli na potřebě větší koordinace na evropské úrovni, Unie podle nich musí najít cestu ke snížení cen energií. „Když jsme měli společnou pozici, byli jsme silnou skupinou, která dokázala naklánět misky vah a ovlivňovat další směřování,“ popisuje svou zkušenost z doby energetické krize bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman.

Poslaneckou sněmovnu by podle volebního modelu agentury NMS ovládla opozice – zejména proto, že by se do dolní komory nedostali Motoristé sobě. „Jsou na hraně, vzhledem ke statistické chybě mohou být klidně přes pět procent. Ale důležitá zpráva pro ně je, že za dva roky relevantní existence nerostou. Přijde mi, že ta strana nemá ambice, a pokud ano, tak je dobře skrývá,“ hodnotí v Interview Plus komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že se v Národním parku Šumava našlo 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Jak v úterý uvedl ministr Igor Červený (Motoristé), jsou mezi nimi například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. O den dříve jeho stranický kolega a poslanec Filip Turek tvrdil, že na Šumavě uniká do půdy jedovatý plyn yperit. „Připomíná mi to šíření poplašné zprávy, ale v podání Radia Jerevan,“ glosuje člen vědecké rady parku Jaroslav Vrba.

Tisíce lidí se v Bělehradě rozloučily s odsouzeným válečným zločincem Ratko Mladićem. Evropská unie projevy glorifikace generála odsoudila, srbské úřady upustily od záměru uspořádat mu státní pohřeb. „To je naprosto typické pro způsob vládnutí prezidenta Aleksandra Vučiće, který je v tuto chvíli absolutní vládce Srbska a hraje to na všechny strany,“ komentuje v Interview Plus novinář se zkušenostmi z Balkánu a šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.

Volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko drtivě vyhrála Alternativa pro Německo s bezmála 44 procenty hlasů, druhá CDU získala méně než polovinu. „Kancléř Friedrich Merz po svém nástupu do čela strany sliboval dostat AfD na polovinu, místo toho oslabil svou CDU. V Německu se znovu otevře debata o tom, jak AfD čelit,“ předpokládá v Interview Plus Tomáš Lindner, redaktor týdeníku Respekt

Česko se chce stát evropským lídrem na poli umělé inteligence. Vláda podepsala deklaraci s dalšími osmi státy a hlásí se do unijní soutěže o vybudování velkého datového centra. Takzvaná AI Gigafactory by mohla vzniknout v Praze ve Zbraslavi. „Dohoda je, že ať už soutěž dopadne jakkoli, dává smysl výpočetní centra sdílet mezi sebou,“ říká v Interview Plus vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena.

Arcibiskup pražský a primas český Stanislav Přibyl zdědil po svých předchůdcích několik kostlivců ve skříni. Jedním z nich je hospodaření s majetkem, o čemž píše novinář Prokop Vodrážka v Deníku N. „Nejvíce mě překvapilo, jak velké mocenské boje se na arcibiskupství vedly. Tolik intrik a snah o převzetí moci. Vhled do církve je nedostatečný. Jako organizaci ji vnímáme přes jakési dobro, které by měla dávat. Ale je protkána boji o moc,“ upozorňuje v Interview Plus.