Větrník - Host ve studiu

„Aby tradice přežila, musí dýchat, reagovat na současný svět a organicky se vyvíjet,“ dodává Jiří Omelka. Než se tak ale stalo, prošel v průběhu života celou řadou nejrůznějších profesí.

Pavel Thin, který je velitelem čety v olomoucké hasičské stanici, se účastnil řady významných zásahů. „Vždycky je to ale týmová práce, ne pouze Thinova,“ glosuje se skromností.

Floristiku označuje Nicola Hamalčíková za umělecké řemeslo. „Samozřejmě musíte mít nějaké cítění a také být dobrým psychologem, protože je velmi důležité dokázat se vcítit do svého klienta,“ vysvětluje.

Angažmá má v pražském Činoherním klubu, kde je už šest let také uměleckým šéfem. To ale plánuje brzy změnit. „Jako herec trochu přešlapuju na místě a jsem připravený zařadil vyšší rychlostní stupeň,“ říká Martin Finger, který prý už nikdy v životě nevezme žádnou funkci.

Patří k řadě fotbalistů, kteří z Olomouce katapultovali svou kariéru až k zajímavým evropským štacím. Teď své zkušenosti David Kobylík využívá coby trenér, ale taky jako televizní expert. „Od dětství byl můj velký sen dělat sportovního komentátora. Jsem šťastný, že se to podařilo,“ přiznal během rozhovoru v atriu Českého rozhlasu Olomouc.

A sám je v tom velmi úspěšný. „Letos se mi trošku dařilo,“ skromně poznamenává olomoucký profesionální a ludéřovský dobrovolný hasič Lukáš Navrátil poté, co vyhrál celou sérii Českého poháru. Za reprezentaci ve sportovních soutěžích získal medaili Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.

Lidové zvyky, slavnosti i tradiční řemesla. Co všechno patří k nemateriálnímu kulturnímu dědictví a jak ho uchovat pro další generace? O tom jsme si povídali s Andreou Mrkusovou, vedoucí Regionálního pracoviště pro nemateriální kulturní dědictví Olomouckého kraje.

Jen tak si zalétat? Může být, ale při Windtherapy se toho ve vzdušném tunelu děje mnohem více. „Vítr sice používáte na odlehčení, ale zároveň musíte jít proti odporu vzduchu, čímž posilujete,“ říká Martina Bednářová. Lidé na vozíku při terapii zapomínají, že ho mají.

Bernat Izard, třiadvacetiletý student brněnské JAMU, nezapře svůj španělský původ a temperament. Dirigent, zpěvák, hudební skladatel a písničkář, hráč na violoncello a kytaru, se svými hudebníky vstupuje už do druhé sezony.

Hrála dobře fotbal za Slovan Bratislava, a také volejbal a ještě na gymnáziu netušila, že její životní vášní se stane organická chemie. Rozhodlo doučování spolužáků před maturitou, které ji prostě a jednoduše bavilo. Soňa Krajčovičová dělí svůj čas mezi Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého a University of Cambridge.

Od divadelní režie zběhl k farmaření. Bez zemědělského vzdělání i zvláštních znalostí se Marek Slováček rozhodl hospodařit kousek od Olomouce na pronajatém fortu z 19. století na farmě „Mezi poli“.

Letošní wimbledonské finále bylo pro Petra Huťku velkým zážitkem, užil si ho přímo na centrálním dvorci. „Rozhodně jeden z největších tenisových okamžiků,“ říká upřímně.

Václav Sejk toho stihl do svých 24 let ve fotbalovém životě hodně. Hrál za Spartu, Teplice, Jablonec, dva nizozemské kluby, nakoukl do polské Extraklasy a portugalské ligy. Od ledna je útočník usazen v Sigmě Olomouc a Hanáci na něj hodně sází.

Šest psů a pět koní dělá aktuálně společnost Michaele Drozdové. Se svým týmem se zaměřuje na hiporehabilitaci, parajezdectví a výcvik vodicích a asistenčních psů. Pomáhají dětem i dospělým s různým zdravotním znevýhodněním. „Náš tým je malý vzrůstem, ale velký srdcem,“ směje se.

„Know-how, to si může koupit každý. Ale nenahraditelné jsou vazby s lidmi, kteří mění budoucí realitu,“ dodává Jelínek.

Dilema, jestli má člověk právo odebrat život jinému člověku, je hlavním tématem připravovaného snímku Hrdelní proces. Scénář vychází z knižní předlohy Protipopravčí četa, inspirovanou posledním trestem smrti uděleným v Československu.

S veslováním začala v jedenácti letech na řece Moravě. Dnes má na kontě medaile z juniorského mistrovství Evropy i světa a patří k nadějím českého veslování. Díky sportovnímu stipendiu studuje na prestižní americké univerzitě. Jak se jí daří? S členkou Veslařského klubu Olomouc Michaelou Uličnou si povídala Petra Ševců.

Ve školství se pohybuje přes čtvrt století. Více než dvacet let strávil v hanušovické škole - jako učitel a zástupce ředitele. Od loňského roku vede školu a školku v Jindřichově. „Postavit se před třídu, něco odvyprávět a odejít, to není učení,“ je přesvědčený Petr Jorda.

Když jako pětiletý sledoval zatmění Slunce, nejspíš netušil, že se jednou stane průvodcem po noční obloze. Dnes Michal Štipl pořádá přednášky, vyráží s lidmi do přírody a pomáhá jim objevovat krásy vesmíru.

Do zoo Olomouc nastoupil na začátku 80. let, doplnil si vzdělání o obor chovatel cizokrajných zvířat. Začínal jako ošetřovatel a posléze se stal kurátorem chovu šelem a terarijních zvířat. „Přál jsem si mít v zahradě binturongy, cibetkovité šelmy z jihovýchodní Asie, což se mi splnilo. Odchovali jsme úspěšně už desítky mláďat,“ těší Milana Kořínka.

David Rozehnal má úctyhodnou sbírku fotbalových trofejí. Získal bronz z mistrovství Evropy, s jednadvacítkou ho dokonce vyhrál, jako vítěz si sáhnul hned dvakrát na francouzský pohár, také belgický a italský, navíc byl první v belgické i francouzské lize. A stále válí za Kožušany. Nejen o fotbalové kariéře, ale i o mistrovství světa jsme si s Davidem Rozehnalem povídali.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.

Emeritní profesor Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého zemřel ve středu 10. června 2026 po krátké nemoci ve věku 96 let.

Jaroslav Martínek z Chomoutova u Olomouce je Národním koordinátorem rozvoje cyklistické dopravy České republiky, cyklista a hlavně běžec tělem i duší. Taky muž, který stál u vzniku řady cyklostezek nejen v Olomouckém kraji.

Hanácká mozeka Litovel letos slaví 25 let. V jejím čele pravidelně usedá za cimbál Iveta Navrátilová, která kromě vedení muziky pečuje léta o dětský pěvecký sbor Mládí v Litovli a smíšený pěvecký sbor v Příkazích.

Ačkoliv se narodil do kazatelské rodiny, vystudoval původně psychologii. „Jako dítě mě lákalo být kazatelem, v pubertě už jsem ale chtěl jít jiným směrem,“ říká. Nakonec dostal nabídku stát se kazatelem v roce 2017 a po pečlivé úvaze ji přijal. „Ovlivní to totiž celou rodinu,“ dodává Fürst.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.

Do Přerovského Kašpárka vstoupila Marie Veřmiřovská poprvé ve svých deseti letech. Psal se rok 1955, když s bratrem a sestřenicí promluvila v pohádce Hračky na cestách. Loutky se tenkrát vyráběly přímo v divadle na soustruhu. „A taky se do jednotlivých představení převlékaly. To už dnes není, pro každou pohádku máme zvláštní sadu loutek,“ upřesňuje.

„To, že je čeština schopná přejímat z cizích jazyků, je projevem sebevědomí, suverenity, toho, že si to může dovolit a že ji to neohrozí,“ říká Alžběta Vintrová, absolventka oboru český jazyk a literatura a francouzština na brněnské Filozofické fakultě, jejíž Pravopisné jednohubky na sociálních sítích vyhledává spousta lidí.

Filc pod jejíma rukama takřka ožívá. Eva Nevrlá pevnou netkanou textilii proměňuje v úchvatná umělecká díla, která mají vyšší poslání. Modely inspirované faunou, ať už jde o miniaturní hmyz, elegantní ptáky, nebo exotické papoušky slouží jako vzdělávací pomůcky.

V roce 1926 vstoupili do Zbrašovských aragonitových jeskyní první návštěvníci. Přesné datum není známo, dokonce se z té doby nedochovaly žádné fotografie. Ale jak zdůrazňuje Barbora Šimečková, objevení jeskyní není jen jeden okamžik, ale proces.

Divadlo je podle Petra Nerušila zásadní fenomén, v jehož rámci se potkávají lidé, kteří chtějí komunikovat a vyměňovat si názory o současném světě, o jeho problémech. Letošní 29. ročník festivalu Divadelní Flora, který se koná od 15. do 24. května, má motto Solidarita a nabídne řadu činoherních, tanečních i operní představení a bohatý doprovodný program.

Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané. Historička Dana Vedra pět let pátrala po jejich osudech. Mluvila s pamětníky, procházela archivy i místa, kde k událostem došlo. Vznikla kniha Donuceni odejít.

Sebrali odvahu, vystupují na veřejnosti a výtěžkem z představení opět pomáhají. Dobrovolníci ze spolku Berlička – i když neherci – nastudovali divadelní hru Hotel sen, v níž se snaží otevírat citlivá témata.

„Sport ke mně patří od okamžiku, kdy jsem se narodila,“ prohlašuje bez zaváhání lektorka a cvičitelka Věra Žáčková.

Badatel, spisovatel, pramenář, geolog a lezec po horách Lukáš Abt se 25 let usilovně věnuje obnově jesenických pramenů. Vydal i jejich atlas. Kromě toho se nejen hory a historii snaží přibližovat široké veřejnosti cyklem obrazových encyklopedií - Čti Jeseníky, Čti Rychleby a Králický Sněžník nebo Lipová-lázně. Čti!

Spolupracuje s českou i hollywoodskou produkcí, plavidla dodával do takových hitů, jako jsou snímky Čarodějka, Tristan a Izolda, Mlhy Avalonu nebo seriály Vikingové a Hra o trůny.

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky letošního ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů AFO, který zaplní Olomouc na konci dubna. O jeho přípravách, tématech i atmosféře, kterou přináší, mluvil ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc festivalový vedoucí programu Dominik Vontor.

Říká se tomu prostorová orientace, kdy instruktor pomáhá klientovi dostávat se na místa, kam potřebuje a mapuje s ním ty nejdůležitější trasy.

Je oporou olomoucké Sigmy a reprezentační jednadvacítky. Bezmála dvoumetrový čahoun Jan Koutný má všechny předpoklady k tomu, aby na něj jednou mířily zraky zástupců věhlasných evropských klubů. Přitom do branky ho poprvé strčili až v deseti letech. „A na hřišti jsem do té doby patřil mezi nejmenší,“ usmívá se dnes.

Dostat se k Horské službě není jednoduchý proces. „Než se stanete profesionálem, je všechno na dobrovolné bázi,“ upozorňuje Jan Vogl, který slouží na Dolní Moravě.

„Uvědomme si konečně, že nejsme pány tvorstva,“ vyzývá Hlubocká, která se svými psy Chesapeake Bay retrívry Vikym a Irbis tvoří psí jednotku České společnosti ornitologické. Zmínění psi jsou v Česku jako jediní speciálně vycvičení na hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí.

Jako každý rok řezal proutky, aby v kojetínském muzeu, kde pracuje, i v obci Bezměrov, kde žije, učil děti plést tatary. A vyřezávat píšťalky. Milan Zahradník ale upozorňuje na to, že se u nich také vynáší morena, děvčata obcházejí stavení s májíčkem a kluci zase s řehtačkami.

A bude mít pokračování, které Libor Cinegr, mimo jiné hudebník a absolvent Slezské univerzity, se svým týmem natáčel ve Spojených státech s lidmi, kteří velmi populární rostlinu užívají, ale na rozdíl od našich uživatelů, častěji jako lék, než jako drogu.

Každý model je pro ni výzva. Platí to i o první velké zakázce, kterou Šárka Ordošová dělala pro soutěž Miss Česká republika. Uspěla, což ji povzbudilo. Ukázalo se, že rozhodnutí otevřít si v 45 letech ateliér bylo správné.

Pořád o sobě mluví jako o začínající učitelce, na Základní školu v Přáslavicích Barbora Kociánová nastoupila před dvěma lety. A do praxe skočila rovnýma nohama - hned dostala třídu, ve které jsou jak děti, které potřebují více pozornosti a dopomoci, tak ty, které vyžadují větší prostor na projev své kreativity. „Což ze začátku byla opravdu velká výzva,“ přiznává.

Jak žili lidé v okolí Prostějova v období středověku? Jak a kde pohřbívali své blízké? Kde najdeme hanácký Stonehenge a jak se dnes dělá archeologický výzkum? I o tom byl rozhovor s archeologem Pavlem Fojtíkem.

S koňmi navštěvuje onkologické a neurologické oddělení olomoucké Fakultní nemocnice. „Dostali jsme se dokonce na JIP a ARO, což není vůbec běžné,“ těší Kláru Kubíčkovou, která se věnuje hipoterapii.

Se svým nakladatelstvím posbíral řadu cen v soutěžích Nejkrásnější kniha roku i Nejkrásnější kniha světa. Shromáždil také výraznou sbírku uměleckých děl. Jeho přínos pro výtvarné umění připomíná aktuální výstava Revelatio v Muzeu umění Olomouc. Řeč je o nakladateli a sběrateli Martinu Součkovi.

Na náročný 90kilometrový běh Vasaloppet v kraji Dalarna ve středním Švédsku, který je součástí seriálu Sci Classics, se poctivě připravoval. Nastudoval si trať, některé její části dokonce navštívil. „Ale chtěl jsem si to hlavně užít,“ konstatuje Olomoučan Marek Poledna.