Okolo češtiny

Vinohrady u Prostějova, Vinohrádky u Olomouce a Vinný vrch u Šternberka. Pomístní jména připomínají dobu, kdy se víno pěstovalo i v severnějších částech Moravy. Víc nám řekne náš bohemista.

V dalším dílu pořadu Okolo češtiny se podíváme na to, co všechno může znamenat jediné slovo: hustý! Když takhle někdo zareaguje na překvapivou zprávu, nejspíš tím vyjadřuje úžas nebo uznání.

Když se něco vyvrbí, znamená to, že se to vyjasní nebo nečekaně objeví. Má to něco společného s vrbou, která prozradila královo tajemství? Původ rčení je překvapivější.

Ř je pro české děti pořádná výzva, ale ještě častěji chybují u sykavek. Potíže s nimi má kolem šesti let až 60 procent dětí. Proč se některé hlásky vyslovují tak těžko? Přiblíží nám náš bohemista.

Být vyzenovaný znamená být v klidu. Slovo zen k nám ale doputovalo přes japonštinu a jeho původ hledejme až v sanskrtu. Jak se z něj stal český novotvar?

Může se české dítě jmenovat Vlkoslav nebo Belissimo? O tom, jaká jména rodiče svým dětem mohou dát, rozhodují i odborníci z Ústavu pro jazyk český. Více nám řekne náš bohemista.

Proč je vrchol večera právě „zlatým hřebem“? Původ tohoto spojení možná překvapí. Inspiroval ho skutečný zlatý hřeb zatlučený do americké železniční trati.

Zatímco ženich se jednoduše žení, původ označení pro jeho nastávající zůstává i pro etymology tak trochu záhadou. Souvisí nevěsta se slovy vědět a zvěst, tedy s někým dosud neznámým? Anebo ve slově najdeme kořeny slov nový a vést – a nevěsta je vlastně „nově přivedená“ žena?

Český cestovatel na Islandu ochutnal koktejl z vína, piva, medoviny a mléka. Co dalšího tam v roce 1613 viděl? A jak vzniklo slovo gejzír? Více nám prozradí náš bohemista.

Češi milují houby a je to znát i v jazyce. Bedle říkáme palazor, křemenáči janek a hřiby dokonce skloňujeme jako živé tvory. Proč? Téma pro našeho bohemistu.

Podíváme na oslovení v současné elektronické komunikaci. Proč může v e-mailu znít „Vážený pane“ až příliš odtažitě, zatímco „Dobrý den, paní doktorko“ působí přirozeněji? A proč na některé adresáty nevlídně zapůsobí i zdánlivě uctivé oslovení „Vážení“?

Dnešní skandál si způsobíme sami. Původně ale řecké „skandalon“ znamenalo past nebo léčku. Jak se z pasti stalo veřejné pohoršení? Více nám řekne náš bohemista.

„Stavět vzdušné zámky“ znamená snít o nereálných plánech. Proč ale právě zámky? Vysvětlení v dalším jazykovém okénku nás zavede až ke svatému Augustinovi a do středověku.

Má čeština opravdu volný slovosled? Stačí přeskládat pár slov a věta dostane úplně jiný význam. Proč na pořadí slov záleží víc, než si myslíme?

Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Proč se na Moravě a ve Slezsku říká slunci Oskar? Vydejte se s naším bohemistou po stopách překvapivého výrazu i dalších lidových pojmenování, jako jsou slunko, zoncna nebo puchejř.

Proč se Franz Kafka smál slovu člobrda? A jak souvisí s Hurvínkem i se zvoláním ty brďo? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Proč říkáme blbec i blbka, proč blázen nemá rod a jak vznikla i kuriozní volice? Peprnému tématu a tomu, jestli mají nadávky v češtině jmenný rod, se věnuje náš bohemista v jazykovém okénku.

Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.

Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.

V dalším díle jazykového okénka se podíváme na otázku, která možná napadla i vás: Proč vlastně nemá švadlena svůj mužský protějšek? Existuje „švadlen“?

Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.

Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?

Z piva na čepu je kafe na mlýnku. Kavárenský boom přináší nové chutě, nové výrazy i nové významy slov v každodenní češtině. Více nám řekne náš bohemista.

Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.

Proč říkáme milované osobě brouku? A jak se z brouků, blech či slepic stala něžná oslovení? O lásce, hravosti i zvuku slov v češtině i jinde nám poví náš bohemista.

Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.

Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.

Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.

Veřejná ostuda kdysi bolela víc než dnes. Jak vzniklo rčení – mít z ostudy kabát – a co znamenalo doopravdy? Více nám poví náš bohemista.

Velikonoce si obvykle spojujeme s kraslicemi, pomlázkou a zajíčkem, ale v křesťanském příběhu těchto svátků hraje důležitou roli i někdo mnohem méně sympatický – římský úředník Pontius Pilát.

Jak se překládá fantasy? Nahlédneme do zákulisí knižní série Zaklínač a práce překladatele Stanislava Komárka. Více nám řekne náš bohemista.

Spojení „Co je to za člověka?“ se kdysi považovalo za vliv němčiny. Historické texty ale ukazují, že jde o staré domácí spojení češtiny. Více nám poví náš bohemista.

Na to můžeš vzít jed. Odkud se vzalo toto poněkud děsivé rčení? Možná souvisí se středověkými zkouškami neviny i se společnou historií s němčinou. Více nám v jazykovém okénku vysvětlil náš bohemista.

Všimli jste si někdy, že žádné slovo nezačíná na „e s háčkem“? Víte, kdo tento znak do češtiny zavedl? Jan Hus to nebyl. Nejen o historii tohoto unikátního písmena nám poví náš bohemista.

Sebestvoření, sebemasáž, sebeukotvení. Čeština za posledních 15 let vyprodukovala přes 450 nových slov s komponentem „sebe“. Po stopách těchto složených slov se vydáme.

Sundat, vyndat, zandat – moravismy, nebo spisovná čeština? A co mají společného se slovy onde, uondat či zaonačit? Vydejte se s námi na jazykovou cestu z Moravy do Čech.

Udržitelnost – módní zaklínadlo, nebo nutnost? Náš bohemista nám odhalí původ slova, jeho proměny i to, jak udržitelně žili naši předkové dávno před námi.

Až devadesát procent našich předků ještě před dvěma sty lety žilo na venkově – v úzkém kontaktu s přírodou. Není divu, že se do češtiny dostala spousta výrazů právě z přírodního prostředí.

Když se rozhodnete někoho ignorovat, můžete to vyjádřit slovy „Jsi po mě vzduch“. A právě tohle ustálené spojení je tématem, kterému se v dalším jazykovém okénku věnuje náš bohemista.

Jedno slovo, jedna hláska a spousta historie. Proč se Asie vyslovuje s dlouhým Á? Odpověď vede přes latinu, němčinu i Vídeň. Více nám řekne náš bohemista.

Muffin. Sladkost, kterou jste si i vy možná oblíbili, pečete si ji doma, či si ji dáváte na svačinku ve škole, v práci či kavárně. A kde se vzalo samotné slovo muffin? To je téma pro našeho bohemistu.

Čeština a slovenština si i po 33 letech zůstávají blízké. Jak ale v češtině skloňovat slovenská města? Třeba Banská Bystrica nebo Čadca? Více nám řekne náš bohemista.

Proč říkáme pět let, ne pět roků? Jak spolu souvisí rok, léto a jaro a co s tím má Janus i německé Jahr? Jazykové zamyšlení na přelomu roku. Více nám řekne náš bohemista.

Jak koleda „Jak jsi krásné, neviňátko“ odhaluje poklady staré češtiny? Původ slov jako neviňátko, pastuška či Jezulátko rozebereme v našem jazykovém okénku.

Vzpomínáte si, jaké to bylo, když se za socialismu sháněly kubánské pomeranče a mandarinky byly luxusním zbožím? Dnes si je můžeme dopřát kdykoli, a tak se náš bohemista v jazykovém okénku rozhodl podívat nejen na jejich chuť, ale i na původ samotného slova mandarinka. Co má společného s čínskými mandaríny – tedy úředníky, ne ovocem – a jak dlouho trvalo, než se mandarinky dostaly na náš vánoční stůl?

Jak z Novákových vznikli Novákovic a v Plzni Novákojc? A proč se na Valašsku říká Nováci? Objevte v naší jazykové poradně pestrý svět rodinných označení.

Jak je to se začleňováním cizích slov do češtiny a jejich skloňováním a časováním? A co tedy podstatné jméno video, jakým vzorem se řídí?

Proč slovo „rozverný“ zní jako víření křídel a co má slovo „sveřepý“ společného s lopuchem? Poslechněte si příběhy slov, která cizince překvapují a nám připadají samozřejmá.

Dát někomu bídu? Dostat bídu? Nová česká rčení s nádechem angličtiny ukazují, že jazyk umí být hravý i nemilosrdný. Více nám řekne náš bohemista.