Odpolední interview

Dožínky v Závišicích na Novojičínsku jsou každý rok velkou událostí. Do slavnostního průvodu se tam lidé strojí do lidových krojů. Za touto tradicí stojí paní Jaromíra Hajdová.

Spolek zahrádkářů v Ostravě-Staré Bělé slaví 65. výročí své existence. A připomínají si to výstavou s názvem Mezi záhony a řádky. Na historických fotografích a dokumentech ukazují, jak postupně hledali a budovali zázemí, jak se vzdělávali či pořádali zahrádkářské výstavy.

Modrý hořec je básnická sbírka vydaná roku 1946, kterou napsal Emil Hanzelka, sokol, vlastenec, muzejník, odbojář a kopřivnický rodák. A je to taky květina, která má pro místní zásadní význam. Odkazuje k místnímu odboji a aktivitám kopřivnických vlastenců.

Tomáš Volkmer vytvořil během své umělecké kariéry přibližně stovku scénografií pro divadla v České republice i zahraničí. V ostravském Divadle loutek působil od roku 1990 jako scénograf, režisér, umělecký šéf, ředitel či lektor. A když divadlo uvedlo koncem října premiéru inscenace Kde jsi Bato?, završilo tak trilogii divadelních setkání pro nejmenší diváky s postavami Bata a Lata.

Horko, pára, vůně, příběh, jemný dotek metliček, bylinkový čaj. I tak může vypadat zážitek z návštěvy sauny. Zejména pokud se zúčastníte některého ze saunových rituálů. Těm se už několik let s nadšením věnuje masér a saunový mistr z Frýdecko-Místecka Lukáš Satinský.

Těžba uhlí sice skončila, ovšem v krajině na severu Moravy zůstává po této průmyslové činnosti spousta výrazných stop. Vezmeme vás na Karvinsko, kde je nesčetně náspů a kopečků navezených ze suti důlní hlušiny. A ta skrývá poklady.

Do archivních fondů Českého rozhlasu v Praze poputují další materiály z pozůstalosti Oldřicha Šuleře, ostravského spisovatele, publicisty a autora televizních, divadelních a rozhlasových her.

Navštívit rodný dům, setkat se s někým blízkým či navštívit místo, které měl daný člověk rád. To jsou nejčastější přání, která mívají lidé na sklonku života. A právě takové zdánlivé drobnosti jim může splnit Sanitka přání.

Ostravské mažoretky TOM Krokodýl slaví velký úspěch. Z nedávného mistrovství světa v mažoretkovém sportu v polských Katovicích přivezly 12 zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové sady medailí.

Horolezec, novinář, spisovatel a publicista Lubomír Vejražka se v 90. letech opakovaně vracel do Peru pod Huascarán, kde v roce 1970 zahynula při zemětřesení celá československá expedice. Psal knihy a v ostravském Divadle Jiřího Myrona se uskutečnily dvě výstavy fotografií a keramiky peruánských a českých dětí.

Vezmeme vás na výlet do lesa u zámku v Janovicích u Rýmařova, kde stojí boží muka. Upomínají na střelecký útok na tehdejšího mladičkého majitele panství Františka Harracha. Toho, který se pak účastnil manévrů v Sarajevu a v jehož automobilu jel a na následky atentátu v roce 1914 skonal následník trůnu.

Lašský soubor lidových písní a tanců Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí letí do Indie na folklórní festival reprezentovat Českou republiku. Cimbálovou muziku Ondřejnica vede Pavel Rokyta.

Většina žen by asi nad motorovou pilou nejásala. Jsou ale i takové, které ji radostně přivítají jako dárek k narozeninám. Přesně k těm patří Ivana Pawlasová z Horních Domaslavic, která se s chutí pustila do řezání dřevěných soch. Talentů má ale více.

Fotograf, spisovatel a cestovatel Dalibor Gregor patří mezi přední profesionální fotografy koní. A právě kvůli nim podnikl řadu cest po celé Evropě. Je také autorem více než 80 knih, které obdivují čtenáři v mnoha zemích světa.

Kam přijede, tam ožije kus historie. Ať už si s sebou veze kopii středověkého tiskařského lisu, loutky či další pomůcky historických řemeslníků. Řeč je o Romanu Prokešovi, který nedávno právě s tiskařským lisem navštívil Karvinou.

V Archivu města Ostravy uchovávají tolik písemností, že by vykládané do jedné řady zabraly více než sedm kilometrů. A mezi nimi i stovky obecních kronik.

Charita v Krnově dokočila rekonstrukci své budovy v Hlubčické ulici. Předloni ji vážně poničila povodeň, voda tam dosahovala až do dvoumetrové výšky.

Celou řadu volnočasových aktivit chystají pro své klienty pracovníci Domova pro seniory Čujkovova v Ostravě-Zábřehu. K dispozici je jim například hned několik dílen, ve kterých mohou malovat, dělat keramiku či jiné činnosti. Klienti domova mohou také využívat jedinečnou místnost, ve které si mohou připadat jako na dovolené u moře. Byla zřízena v loňském roce.

Básník Zdeněk Rézl je rodákem z Brna. Covid ho ale upoutal na vozík, žije v rehabilitačním ústavu v Hrabyni, má roztroušenou sklerózu a bojuje.

Symboliku vody, která spolkla staré Těrlicko, a taky zajímavý příběh jednoho kamenného bloku. To vše s sebou nese socha pojmenovaná Kapka naděje, která nově zdobí těrlické náměstí. Prostranství mezi obecním úřadem a kulturním domem po úpravách prokouklo a nový artefakt je pomyslnou třešničkou na dortu.

Zavítáme mezi třinecké seniory, kteří se scházejí v klubu v Husově ulici. Klub má přes 230 členů, kteří se věnují různorodým aktivitám. V jedné z místností klubu funguje i kroužek vitráží. Touto technikou se vyrábějí skleněné dekorace, šperky a další předměty.

Vezmeme vás na ostravský Landek, kde odborníci provedli speciální průzkum. Ten umožnil nakouknout jaksi pod kůži kopce, zda se na návrší nacházejí zděné struktury zaniklého středověkého hradu.

Galerista, vydavatel, kurátor a odpovědný redaktor řady monografií Petr Pavliňák, se ve své volné tvorbě věnuje malbě, fotografii a grafice. V roce 1990 založil Výtvarné centrum Chagall v Ostravě, a právě tam slaví své osmdesátiny autorskou výstavou.

V obecní budově kousek od staroveské hasičárny se scházejí senioři ze Staré Vsi nad Ondřejnicí. Spolek přátel veselého stáří, jak se jejich sdružení nazývá, je organizace velmi činorodá.

První masožravku si pořídil před šesti lety. Dnes jich má tolik, že pořádá výstavy, dokáže o nich zasvěceně hovořit a také už se vydal do světa, aby tyto rostliny viděl v jejich přirozeném prostředí. Řeč je o Matěji Makovém, který nedávno připravil výstavu v Ostravském muzeu.

Setkání s Borisem, tak se jmenuje výstava, kterou můžete navštívit v Galerii U foťáka v Jistebníku do 10. října. Setkání výtvarníků, kteří vzpomínali na zesnulého Borise Jirků, se tam odehrálo počátkem září.

Návštěvníci knihovny ve Frýdku-Místku mají teď možnost obdivovat až do 3. října velkoformátové fotografie divokých zvířat. Zejména medvědů. Autorem snímků je jednadevadesátiletý Jaroslav Pešat ze Zelinkovic, pro nehož je fotografování celoživotní vášní.

Psalo se jiné století, když k požárům ve Starém Bohumíně a okolí vyjížděla s osádkou hasičů stará parní koňská stříkačka. Dnes tuhle opečovávanou krásku uvidíte za prosklenou výlohou zázemí Spolku Přátel bohumínské historie.

Za projektem Hodinový vnuk, který vznikl na podzim 2016 v Bohumíně, stojí náš bývalý rozhlasový kolega Ivan Sekanina. Dnes navštěvují Hodinoví vnuci, hlavně z Matičního gymnázia v Ostravě a Gymnázia Františka Živného v Bohumíně, pět domovů seniorů. Tři v Bohumíně a dva v Ostravě.

Umí si jít za svým, hledá nová řešení a o oděvu tvrdí, že má život ženám a mužům ulehčovat. Taková je Lada Vyvialová, módní návrahářka a designérka žijící v Příboře.

Spolek Fiducia pořádal 1. srpna ve spolupráci s Knihovnou města Ostravy komentovanou literární procházku slezskoostravským hřbitovem. Se svou vlastní tvorbou navštívili ostravští autoři a autorky hroby literárních osobností a připomněli si jejich osudy i tvorbu. Při závěrečném zastavení u společnému hrobu odhalili pomník obětem komunistických monsterprocesů.

Při sestavování vlastního rodokmenu se dostala až do roku 1678. Knihovnice Jana Pavlíková učí pátrat po předcích i zájemce, pro které pořádá besedy.

Jezdí na zájezdy, pořádají přednášky či taneční večery. A vše si organizují vlastními silami. Na začátku byla skupinka novojičínských žen, hlavně bývalých kantorek, které založily spolek Být spolu aktivní.

Ve Skokanském areálu Jiřího Rašky ve Frenštátě pod Radhoštěm je pro výletníky připravená velmi atraktivní naučná stezka Stupně ke zlaté. Provede vás po schodech kopcem vzhůru a na několika zastaveních přiblíží nejen historii skokanského sportu.

Na policích v depozitáři Restaurátorského centra Muzea Novojičínska v Šenově u Nového Jičína trůní čtyři hlavy. Jaké jsou? A co je v rámci odborného zásahu čeká?

Kokrhání, kejhání i vrkání zní o víkendu chovatelským areálem v Píšti. Koná se tam totiž Okresní chovatelská výstava. A rozhodně je na co se dívat.

Ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy v Ostravě Miloslava Soukupová se věnuje rozvoji uměleckého vzdělávání. V červnu získala Cenu města Ostravy jako výjimečná osobnost regionu, za své celoživotní mimořádné úsilí.

Historik městské hromadné dopravy Jiří Boháček je zakládajícím a dodnes předním členem ostravského Kroužku přátel městské hromadné dopravy. S kurátorem podnikové sbírky se setkáme v Martinově v areálu dílen Dopravního podniku Ostrava. Právě tam, mezi historickými tramvajemi, autobusy a trolejbusy se totiž uskuteční tuto sobotu Den ostravských dopraváků.

Oldřich Šuleř, nejmladší syn spisovatele Oldřicha Šuleře, který pečuje se svými bratry o odkaz jejich otce, ani v seniorském věku nezahálí. Věnuje se svým koníčkům i beletristické tvorbě.

Ostravská básnířka a textařka Soňa Záchová debutovala svými verši v ostravském rozhlase v roce 1978. Vydala tři básnické sbírky, publikovala v médiích a taky 30 let pracovala ve Fakultní nemocnici Ostrava. Dnes je z ní babička, ale stále tvoří.

Už deset let pomáhá Nadační fond Pavla Novotného dospělým onkologickým pacientům a jejich rodinám zvládat náročné životní období spojené s léčbou rakoviny. Jeho motto zní jednoduše, ale výstižně: Věřím v život.

Modrá krev v Domaslavicích. To je téma, které teď ve spolupráci s historiky zpracovávají lidé ze spolku Sousedé z Horních Domaslavic. Výsledkem bude velký historický den, a to v sobotu 26. září.

Výrobek označený jako ekologický, šetrný k přírodě nebo udržitelný může na zákazníka působit lákavě. Taková tvrzení ale nemusí být vždy podložená. Evropská unie proto chystá zpřísnění spotřebitelských pravidel, která mají zákazníky lépe chránit před zavádějícími informacemi.

Celý život maloval horaly a jejich příběhy. Dnes je Jan Satina z Ostravice sám ve věku lidí, které jako mladý rád na jejich horských samotách navštěvoval. V květnu oslavil už 85 let. A zapovídat se s ním znamená vyslechnout si spoustu veselých historek. Třeba o tom, co se všechno dá zažít na vrcholu Lysé hory.

Ultramarotonkyně Linda Tekeliová z Petřvaldu u Karviné dokoncila před třemi týdny extrémní závod na 400 km ve švýcarských Alpách, kde vybojovala 2.místo. Pět dnů téměř nespala, absolvovala závod v dešti, bouřkách i sněhu, s puchýři do masa a obrovským fyzickým vyčerpáním. Nešlo ale jen o sportovní výkon. Běžela pro sbírku 700 kilometrů naděje nadačního fondu Nezávodím-Pomáhám, pro pacienty s rakovinou krve.

Prostějovská rodačka Nikola Kočí, která má za sebou hvězdnou hokejovou kariéru, včetně historicky prvního Mistrovství světa v Kanadě, se letos stala ostravským Podnikatelským objevem roku. Uspěla s projektem ruční výroby pralinek.

Lazy, to je místní část slezského města Orlová. Kdysi historický městys s původem ve 13. století vyrostl a taky spadl s těžbou černého uhlí. Pokud se na místo vypravíte, narazíte jen na zelenou krajinu s odvaly důlní činnosti mezi Orlovou a Havířovem.

Letošní ročník byl posledním v historii mezinárodního sochařského sympozia v Ostravě-Plesné. Přímo uprostřed parku mohli lidé několik dní v červenci pozorovat práci 11 sochařů ze 4 zemí. Ostravský výtvarník Antonín Gavlas však oznámil, že s organizováním sympozia končí. Plesná už je plná soch, vysvětlil a dodal, že také příprava sympozia už je pro něj náročná.

Letošní červenec připomněl jedno kulaté výročí. Před osmdesáti lety zavítal do kraje prezident Edvard Beneš. Historik Ondřej Šalek z Muzea Fojtství v Kopřivnici prezidentskou cestu připomíná a ve svém vyprávění nabízí pohled na atmosféru poválečných let.

Pletou se kolem nohou, odpočívají v pelíšcích nebo se krmí z misek. Vezmeme vás teď do ostravského kočicího azylu s příznačným názvem, a to Second Chance, tedy v překladu druhá šance. Kočky tam totiž dostávají novou příležitost k lepšímu životu.