Odemčeno

V 102. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danem Vořechovským o proměně čínské ekonomiky. Vořechovský ji označuje za největší transformaci za posledních čtyřicet let. Peking se podle něj snaží změnit strukturu investic, posílit domácí ekonomiku a současně vybudovat co největší technologickou a hospodářskou soběstačnost. Devět prioritních nových odvětví už podle údajů citovaných v rozhovoru tvoří téměř 20 % čínského HDP, zatímco význam realitního sektoru rychle klesá. Mirek s Danem rozebírají také jednu z dlouhodobých slabin čínského modelu: nízký podíl spotřeby domácností a mimořádně vysokou míru investic. Na příjmy domácností připadá podle Vořechovského přibližně 60 % HDP, zatímco v západních ekonomikách přes 70 %. Po covidu a realitní krizi navíc Číňané znovu více spoří, mimo jiné kvůli slabší sociální síti a vysokému podílu nemovitostí na majetku domácností. Do debaty vstupuje i systém hukou, jeho postupné uvolňování a velké rozdíly mezi městskou a venkovskou Čínou. Samostatnou část tvoří…

V 101. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Liborem Vošickým, předsedou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a České spořitelny – Penzijní společnosti. Hlavním tématem je připravovaná novela doplňkového penzijního spoření. Ta počítá mimo jiné se zavedením strategie životního cyklu, zrušením současného investičního dotazníku a vyšší státní podporou pro mladé účastníky. Vošický tyto změny hodnotí pozitivně, zároveň upozorňuje, že reforma zatím řeší hlavně podmínky pro stávající účastníky a méně už počet lidí zapojených do systému. Velká část rozhovoru se věnuje tomu, jak jsou dnes penzijní úspory investovány. Současné nastavení podle Vošického vede řadu mladších klientů do příliš konzervativních strategií. Nový model životního cyklu má portfolio automaticky měnit podle věku účastníka a v mladších letech umožnit výrazně vyšší podíl akcií. Klíčové podle Libora Vošického bude, jak se „chytí“ zvýšená podpora pro mladé účastníky do 29 let a zda dvojnásobný, čtyřicetiprocentní státního…

V jubilejním 100. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Růžičkou z Amalaru, poradcem akcionářů skupiny PPF. Rozhovor začíná u střední Evropy a toho, jak se v posledních letech mění hospodářská váha regionu. Růžička popisuje posun PPF směrem ke střední a východní Evropě a srovnává Česko s Polskem. Zatímco Polsko těží z velkého domácího trhu a silné role státu, české firmy byly podle něj velikostí domácího trhu nuceny expandovat do zahraničí a vytvořily několik mimořádně silných regionálních investičních skupin. Velká část debaty se věnuje Německu. Růžička připomíná, jak zásadní byl německý trh pro českou ekonomickou konvergenci, a současné problémy země vnímá jako období hluboké změny. Mirek s Růžičkou probírají německý průmysl, obranu, vztah ke střední Evropě i příležitosti pro český kapitál při vstupu do německých firem. Dostávají se také k širšímu pojetí střední Evropy a společným hospodářským zájmům regionu. Další část rozhovoru navazuje na předchozí epizody Odemčena o kapitálových…

V 99. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují evropským kapitálovým trhům a tomu, proč ani po více než deseti letech stále nefungují jako jeden celek. Probírají novou evropskou dohodu o integraci trhu, která počítá s posílením společného dohledu, možností jednotné licence pro provozovatele burz a jednodušší přeshraniční správou investičních fondů. Debata se pak přesouvá k tomu, proč je fragmentace evropského trhu problémem pro firmy, které chtějí růst. Studie citovaná v epizodě odhaduje, že hlubší integrace evropských finančních trhů by mohla dlouhodobě zvýšit úroveň HDP Evropské unie přibližně o 3 %. Evropa přitom zůstává výrazně bankocentrická a zhruba 80 % úvěrů je stále sjednáváno na domácích trzích. Velká část epizody se věnuje startupům a rizikovému kapitálu. Mirek s Míšou řeší, proč se evropské technologické firmy často rozhodují škálovat ve Spojených státech, kde mají hlubší kapitálový trh, specializované investory i širší obchodní zázemí. Roční objem venture capital investic…

V 98. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s bývalým guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem. Debata začíná u globálního investičního cyklu, který táhnou výdaje na obranu, energetiku, infrastrukturu a datová centra spojená s umělou inteligencí. Singer vysvětluje, proč rostoucí poptávka po kapitálu tlačí nahoru výnosy dluhopisů i cenu úvěrů a proč se tento vývoj promítá také do hypoték.Velká část rozhovoru se věnuje Evropě. Singer srovnává schopnost Evropy financovat velké technologické projekty se Spojenými státy, vrací se k otázce drahé energie a konkurenceschopnosti a rozebírá problémy Francie s veřejnými financemi. Právě francouzská situace otevírá také debatu o eurozóně a o tom, zda je současná chvíle vhodná pro české přijetí eura.Druhá část epizody se vrací k Česku. Mirek se Singerem řeší, proč česká ekonomika investuje relativně hodně a přesto neroste rychleji, které veřejné investice mají smysl financovat i dluhem a kde naopak chybí tlak na výkonnost. Dostávají se k dopravní…

V 97. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují cenám potravin a maržím v potravinářství a maloobchodu. Vysvětlují rozdíl mezi obchodní přirážkou, hrubou marží a skutečnou ziskovostí a proč údaj o „třicetiprocentní marži“ bez přesné definice sám o sobě mnoho neříká. Velká část debaty se zaměřuje na česká specifika. V roce 2025 připadalo 58 % tržeb za zboží každodenní spotřeby na promoční prodeje, u značkových výrobků dokonce 64 %. Mirek s Míšou rozebírají, jak slevové akce ovlivňují běžné ceny, proč může máslo v různých částech roku reagovat na náklady rozdílně a jak mezi sebou obchodní řetězce soutěží o zákazníka. Dostávají se také k vyjednávací síle mezi dodavateli a obchodníky. Jinou pozici má velký výrobce se silnou značkou a jinou malý dodavatel závislý na jednom odběrateli. Debata proto míří i k zákonu o významné tržní síle, privátním značkám a rozdílným přístupům v Polsku, Španělsku nebo Velké Británii. Na závěr se Mirek s Míšou věnují tomu, jak lépe chránit spotřebitele a…

V 96. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová vracejí k inflaci a k tomu, proč její současná čísla vypadají klidněji než situace, kterou řada domácností skutečně cítí. Meziroční inflace se pohybuje kolem dvou procent, jádrová inflace zůstává výš a služby dál zdražují. Do hry navíc vstupují ceny pohonných hmot, energií a potravin i rychlý růst mezd. Velká část debaty se věnuje tomu, jak rychle česká ekonomika dokáže růst bez dalších inflačních tlaků. Mirek s Míšou řeší produktivitu, napjatý trh práce a konkurenceschopnost průmyslu, kde jednotkové mzdové náklady za poslední dekádu výrazně rostly. Dostávají se také k rodinným rozpočtům a k domácnostem, které čeká refixace hypoték sjednaných v době výrazně nižších sazeb. Na závěr se debata vrací k tomu, co může inflaci znovu rozhýbat. Potraviny, dražší energie, geopolitické napětí i vyšší tržní sazby mohou komplikovat další vývoj a zároveň prodražovat hypotéky i financování státu. Mirek vysvětluje, proč hypoteční sazby zatím nemají mnoho důvodů…

V 95. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace, o budoucnosti české energetiky. Řeší další rozvoj fotovoltaiky a větru, bateriová úložiště, kapacitu sítí, komunitní energetiku i to, jakou roli mohou obnovitelné zdroje hrát pro český průmysl. Velká část debaty se věnuje ekonomice jednotlivých zdrojů a bariérám, které nové projekty v Česku prodražují. Připojování do sítě, dlouhé povolování a regulatorní nejistota podle hostů zvyšují náklady investorů a mohou se promítat i do cen energie. Řeč je proto o brownfieldech, akceleračních zónách, firemních PPA nebo o možnostech repoweringu starších solárních elektráren. Na závěr se debata dostává také k propojení fotovoltaiky s ochranou půdy a biodiverzity. Mirek s hosty řeší, jak by mohl vypadat pragmatičtější přístup k energetickému mixu, který zohlední cenu, bezpečnost dodávek, potřeby průmyslu i rychle se měnící spotřebu elektřiny. Sledujte nás na…

V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty znamenají rostoucí úrokové náklady, které mají dosáhnout zhruba 145 miliard korun, a proč nízké zadlužení Česka představuje výhodu, kterou má smysl chránit. Velká část debaty míří k roku 2028. Současný fiskálně-strukturální plán předpokládá rychlé snížení deficitu, které by po rozpočtu roku 2027 vyžadovalo korekci zhruba 130 až 140 miliard korun. Mirek s Míšou proto porovnávají českou situaci se Švédskem, Itálií, Kanadou, Německem a Velkou Británií a hledají, co jejich zkušenosti říkají o konsolidaci, fiskálních pravidlech i důvěře finančních trhů. Na závěr přichází jednoduchý myšlenkový experiment. Rozhodovala by dnešní vláda o rozpočtu stejně, kdyby věděla, že sama ponese jeho důsledky ještě za deset let? Právě délka horizontu, ve kterém stát uvažuje, může rozhodnout o tom, zda si Česko zachová prostor…

V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní asociace, řeší růst HDP, jádrovou inflaci, úrokové sazby, produktivitu i dopady návrhu státního rozpočtu. Druhá část epizody se věnuje rozdílu mezi HDP a hrubým národním důchodem, reinvestovaným ziskům zahraničních firem a odlivu dividend. Data přitom nabízejí překvapivě optimistický pohled na českou ekonomiku. Zahraniční firmy v Česku dál ve velkém reinvestují a zároveň roste objem kapitálu, který české firmy investují v zahraničí. Řeč je také o tom, co tento vývoj vypovídá o vyspělosti českého kapitalismu, konkurenceschopnosti zdejších firem a stále silnější schopnosti českého byznysu expandovat za hranice. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 92. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují letošnímu Evropskému semestru a doporučením Evropské komise pro Česko. Ta poprvé doporučení propojuje s budováním Unie úspor a investic. Mirek s Míšou řeší zda jsou relevantní a na porovnání s Německem a Dánskem zkoumají, proč samotné vysoké úspory nebo velké penzijní fondy ještě nestačí k financování růstu firem. Klíčovým příkladem je pak Švédsko, které dokazuje, že doporučení mohou fungovat a spojuje domácí investory, penzijní kapitál, venture capital, private equity a burzu do fungujícího systému. Řeč je také o švédském investičním účtu, penzijním „autopilotu“, trhu pro menší firmy a o tom, co by z tohoto modelu mohlo převzít Česko. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 91. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Zuzanou Ceralovou Petrofovou, prezidentkou společnosti PETROF Group, o budování prémiové české značky, exportu, ekonomické diplomacii a proměně rodinné firmy na globálním trhu. Debata začíná příběhem značky PETROF a návratem mezi světovou špičku koncertních klavírů. Zuzana Ceralová Petrofová popisuje transformaci firmy po privatizaci, vznik nejvyšší produktové řady Antonín Petrof i to, proč bylo nutné vedle tradiční značky vybudovat nový prémiový segment. Řeč je také o práci s portfoliem značek, výrobě v Evropě i Asii a hledání správného postavení na světovém trhu. Velká část epizody se věnuje exportu a ekonomické diplomacii. Hosté probírají podnikatelské mise, roli ambasád, CzechTrade i podporu českých značek v zahraničí. Dostane se na zkušenosti z Uzbekistánu, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Číny i dalších trhů a na otázku, jak mohou stát a diplomacie pomáhat českým firmám otevírat nové obchodní…

V 90. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují polskému zemědělství a potravinářství. Debata vychází z Mirkovy cesty do Polska a hledá odpověď na otázku, jak se z dříve zaostalého zemědělství stal jeden z největších evropských agroexportérů. Řeč je o rozdílech mezi českým a polským modelem hospodaření, produktivitě práce, přidané hodnotě na hektar i o tom, proč Polsko dokázalo vybudovat silný potravinářský průmysl navazující na vlastní zemědělskou produkci. Mirek s Míšou probírají rodinné farmy, zpracování potravin, export i roli státu při ochraně zemědělské půdy a podpoře domácích producentů. Velká část epizody se věnuje tomu, proč Polsko vyváží výrobky s vyšší přidanou hodnotou, zatímco Česko často exportuje základní zemědělské komodity. Dostane se na drůbežářství, mléčný průmysl, ovoce, zeleninu, moderní zpracovatelské provozy i na otázku, kde má české zemědělství největší prostor pro další rozvoj. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 89. dílu podcastu Odemčeno vrcholí letní pivní speciál. Mirek Zámečník si potřetí povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát o projektu nového návštěvnického centra, které má vzniknout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským hlavním městem kultury. Debata začíná u samotného projektu. Petr Dvořák vysvětluje, proč Budvar nechce budovat klasickou expozici, ale otevřít návštěvníkům skutečný pivovar. Řeč je o nové pivovarské zahradě, lávce nad výrobním provozem, autentické prohlídkové trase, sklepích, historické sladovně i o tom, jak skloubit každodenní výrobu s rostoucím turistickým zájmem. Velká část epizody se věnuje inspiraci ze zahraničí. Mirek s Petrem Dvořákem probírají návštěvnická centra pivovarů Guinness, Estrella Damm, Kuchlbauer nebo americké NASA Kennedy Space Center a diskutují, jak spojit silný zážitek s autenticitou a vyhnout se tomu, aby se z pivovaru stala pouze atrakce bez vazby na skutečnou výrobu. Závěr patří ekonomice celého projektu. Řeč…

V 88. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují evropskému automobilovému průmyslu, situaci koncernu Volkswagen a postavení Škody Auto v rychle se měnící globální konkurenci. Debata vychází z červencového jednání dozorčí rady Volkswagenu a hledá odpověď na otázku, proč se největší evropská automobilka dostala pod tak silný tlak. Řeč je o restrukturalizaci Volkswagenu, vysokých nákladech výroby v Německu, využití výrobních kapacit i o tom, jak velkou roli skutečně hraje Green Deal. Mirek s Míšou porovnávají evropské automobilky s japonskými výrobci a ukazují, že zásadní změnu přinesl především vývoj čínského trhu, kde domácí značky během několika let výrazně posílily svou konkurenceschopnost. Velká část epizody se věnuje Škodě Auto. Hosté probírají její silnou pozici na evropském trhu, úspěch nových modelů, flexibilní výrobu spalovacích i elektrických vozů na jedné lince i expanzi na zahraniční trhy. Dostane se na Indii, Vietnam, Austrálii i na otázku, proč dnes už žádný trh nedokáže…

V 87. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Ladislavem Janíčkem, rektorem Vysokého učení technického v Brně, o inovacích, startupech, spin-offech a roli technických univerzit v transformaci české ekonomiky. Debata začíná u toho, jak se na vysoké škole buduje prostředí, ve kterém znalosti nezůstávají jen v laboratořích a učebnách. Ladislav Janíček vysvětluje, proč je podnikání přirozeným pokračováním výzkumu a tvůrčí činnosti a proč má vedle výuky a vědy své pevné místo v akademickém životě. Řeč je o tom, jak VUT nastavilo procesy pro vznik startupů a spin-offů, jak pracuje s duševním vlastnictvím a proč je důležité zbavovat studenty i akademiky strachu z podnikání. Velká část dílu se věnuje Brnu jako inovačnímu ekosystému. Hosté probírají propojení VUT, Masarykovy univerzity, Jihomoravského inovačního centra, technologických firem a soukromého kapitálu. Dostane se na elektronovou mikroskopii, optiku, čipy, jadernou energetiku, spolupráci s…

V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do financování infrastruktury. Debata začíná u rozsahu majetku státu. Podle údajů zmiňovaných v epizodě dosahují státní aktiva přibližně osmi bilionů korun, dlouhodobá aktiva představují zhruba 5,8 bilionu a čistá hodnota majetku po odečtení závazků přesahuje dva biliony korun. Mirek s Martinem Hanzlíkem řeší, zda lze část tohoto majetku aktivovat tak, aby dál zůstával pod kontrolou státu a současně vytvářel kapitál pro nové investice. Velká část dílu se věnuje infrastrukturním fondům. Martin Hanzlík vysvětluje, proč jsou dálnice, železnice, energetická infrastruktura, nemocnice nebo dostupné bydlení atraktivními aktivy pro penzijní a investiční fondy. Nabízejí dlouhodobý a relativně předvídatelný výnos, který odpovídá potřebám institucí spravujících úspory obyvatel. Česko přitom svůj rozvoj stále financuje hlavně…

V 85. dílu podcastu Odemčeno pokračuje druhým dílem náš letní pivní speciál. Mirek Zámečník si opět povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát hlavně o českých hospodách, proměně gastroscény, spolupráci s craftovými pivovary a příběhu piva Budvar 33. Debata začíná u české hospody a toho, jak se mění její role. Klasická čtyřka, jak ji znaly starší generace, postupně mizí, zatímco úspěšné hospodské koncepty jsou profesionálnější, více pracují se zážitkem, kvalitou piva, jídlem, personálem i místem. Petr Dvořák vysvětluje, proč gastro jako celek neklesá, ale proměňuje se. Rostou obědové koncepty, bistra, sushi bary, foodbary i podniky, které umí spojit dobré jídlo, dobře ošetřené pivo a jasně uchopený provoz. Velká část dílu se věnuje tomu, proč je dnes provoz hospody náročný. Rostou mzdy, profesionalizují se služby a hosté za vyšší cenu očekávají lepší zážitek. Mirek s Petrem Dvořákem probírají, proč některé koncepty fungují okamžitě, zatímco jiné se nechytnou ani s…

V 84. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují novele stavebního zákona, stavebnímu řízení a tomu, zda může Česko konečně začít rychleji povolovat a stavět. Řeč je o principu jedno řízení, jeden úřad, pevných lhůtách, větší předvídatelnosti a silnějším postavení bytové výstavby. Debata ale rychle ukazuje, že samotné zrychlení povolování nestačí. Pokud se má v Česku skutečně víc stavět, musí se vedle stavebního řízení řešit i územní plánování, intenzita využití pozemků, výšková regulace, hustota zástavby a schopnost měst rozvíjet lokality napojené na infrastrukturu. Mirek s Míšou proto probírají Pankrác, výškové limity, pohledové koridory, UNESCO i otázku, proč se u zásadních regulací často nepracuje s ekonomickým vyčíslením dopadů. Velká část dílu se věnuje zahraničním příkladům. Dostane se na Londýn, Paříž, Vídeň, Minneapolis, Kalifornii i Nizozemsko. Mirek s Míšou rozebírají, jak jiná města pracují s pohledovými koridory, zahušťováním kolem dopravní infrastruktury, rušením příliš…

V 83. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují cestování, letecké dopravě a tomu, proč se dovolená stává zajímavým ekonomickým ukazatelem. Řeč je o spotřebitelské důvěře, cenách letenek, palivech, kapacitě aerolinek, geopolitice i o tom, jak se mění chování turistů před letní sezonou. Debata začíná u globálního cestovního ruchu, který se po pandemii vrátil na rekordní úrovně. Mezinárodní příjezdy podle dat zmiňovaných v epizodě dosáhly zhruba 1,52 miliardy a poptávka po cestování dál roste. Současně ale do trhu vstupují vyšší náklady na letecké palivo, napětí na Blízkém východě, omezení vzdušných koridorů a výrazný tlak na marže leteckých společností. Velká část dílu se věnuje samotnému letectví. Mirek s Míšou probírají, proč aerolinkám nechybí cestující, ale často chybí letadla. Dostane se na objednávky Airbusu a Boeingu, problémy motorů u části letadel Airbus A320neo, uzemněné stroje nízkonákladových dopravců, čínský COMAC, ambice tureckých, emiratských i afrických aerolinek a…

V 82. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Kateřinou Kupkovou, viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedkyní správní rady Lenzing Biocel Paskov, o výrobě vysoce kvalitní rozpustné dřevní hmoty, biorafinériích a konkurenceschopnosti energeticky náročné výroby v Evropě. Debata začíná u Paskova, který prošel zásadní technologickou proměnou a dnes vyrábí viskózovou buničinu pro textilní i netextilní průmysl. Kateřina Kupková vysvětluje, jak funguje výroba založená na zpracování dřevní hmoty, výrobě celulózy a proč jde o téměř bezodpadový provoz a jak si podnik dokáže z vedlejších produktů vyrábět vlastní teplo i elektřinu. Velká část dílu se věnuje tomu, proč se i takto efektivní průmysl v evropských statistikách často jeví jako energeticky náročný a jak do jeho konkurenceschopnosti vstupují emisní povolenky, poplatky, regulace, CBAM a absence rovných podmínek vůči mimoevropské konkurenci. Mirek s Janem Rafajem probírají také…

V 81. dílu podcastu Odemčeno začíná první ze tří dílů letního pivního speciálu. Mirek Zámečník si povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, o tom, jak se mění světový pivní trh, spotřebitelé, hospody i postavení českého piva v zahraničí. Debata začíná u exportu Budvaru a u toho, na kterých trzích má české pivo dlouhodobě silnou pozici. Řeč je o Evropě, Německu, Rakousku, Británii, Severní Americe i Asii. Petr Dvořák vysvětluje, proč je Budvar nejvyváženější českou pivní značkou, jak se liší jednotlivé trhy a proč ve starém světě dlouhodobě klesá spotřeba piva i alkoholu obecně. Velká část dílu se věnuje pivní kultuře. Mirek s Petrem Dvořákem probírají rozdíly mezi Českem, Bavorskem, zbytkem Německa a Británií. Dostane se na pivní nacionalismus, německé cenové války, ústup točeného piva, britské puby, hospodské řetězce i na to, proč má česká hospodská kultura pořád mimořádnou hodnotu. Závěr míří k novým trhům, craftové scéně a tomu, jak se ve světě znovu objevuje respekt k…

V 80. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují umělé inteligenci, investicím do AI infrastruktury a dopadům na trh práce. Debata začíná u velkých technologických firem, které dnes nesou hlavní část investic do cloudu, výpočetní kapacity a jazykových modelů. Řeč je o tom, jak rychle rostou kapitálové výdaje, proč se část firem začíná výrazně zadlužovat a kde se v tomto vývoji nachází Evropa. Mirek s Míšou probírají také změny na trhu práce. Umělá inteligence podle nich neznamená jen plošné nahrazování profesí, ale především zásah do vstupních pozic, přes které se lidé běžně učili a postupně získávali zkušenost. Dostane se proto na juniorní programátory, koncipienty, analytiky, média, bankovnictví, HR nebo IT podporu a na otázku, kde budou firmy za několik let brát zkušené lidi, pokud dnes omezí nástupní vrstvy. Velká část epizody se věnuje i českému kontextu. Řeč je o podnikovém IT, službách, aplikační vrstvě AI, zdravotnictví, diagnostice i o tom, kde může mít Česko praktickou…

V 79. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Liborem Krausem, prezidentem Asociace výzkumných organizací a šéfem společnosti Comtes FHT, o aplikovaném výzkumu, inovacích a jejich vazbě na český průmysl. Debata vychází z příkladu společnosti Comtes FHT, která vznikla jako spin-off plzeňské Škodovky a Západočeské univerzity. Dnes se věnuje výzkumu kovových materiálů a technologií jejich zpracování, spolupracuje s průmyslovými firmami doma i v zahraničí a ukazuje, jak může fungovat propojení výzkumné organizace s praktickými potřebami výroby. Mirek, Jan Rafaj a Libor Kraus se věnují také širšímu nastavení českého systému. Řeč je o institucionálním financování, smluvním a kolaborativním výzkumu, transferu výsledků do firem, daňových odpočtech na výzkum a vývoj i o tom, proč se Česká republika potřebuje více soustředit na patenty, licence, spin-offy a komerční využití výsledků. Dostane se i na roli TA ČR, evropská pravidla pro výzkumné…

V 78. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují proměně ČEZ a tomu, co chystaná valná hromada znamená pro českou energetiku. Řeč je o restrukturalizaci firmy, oddělení vybraných aktiv, distribučních sítích, zákaznickém segmentu a o tom, proč už ČEZ dávno není jen dividendový titul na pražské burze. Debata zasazuje český případ do širšího evropského kontextu. Mirek s Míšou probírají, jak podobné změny probíhaly u velkých energetik typu RWE, E.ON, Fortum nebo EDF a proč se v energetice stále víc oddělují části byznysu s jinou cenou kapitálu, jiným investičním horizontem a jiným typem ideálního vlastníka. Velká část dílu míří k distribuční infrastruktuře, jejíž význam poroste s obnovitelnými zdroji, elektromobilitou, datovými centry, tepelnými čerpadly i dekarbonizací průmyslu. Dostane se také na jadernou energetiku, roli státu, ochranu minoritních akcionářů a možné způsoby, jak do vyčleněných aktiv přivést kapitál, včetně struktur typu SICAV. Debata o firmě, která stojí mezi kapitálovým…

V 77. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady o změnách zákona o rozpočtové odpovědnosti. Debata začíná vysvětlením, co se ve veřejném prostoru často plete. Deficit zůstává jen jeden a rozpočet také. Podstatou navrhovaných úprav je zvýšení maximálně přípustného schodku, jen zabalené do výjimek a únikových doložek. Řeč je o národních fiskálních pravidlech, evropské tříprocentní hranici, výdajích na obranu, investicích do infrastruktury i o tom, proč samotné rozpočtové pravidlo nestačí, pokud se jím politická reprezentace nechce řídit. Mirek s Danielem Bártou probírají také to, jak se na české veřejné finance dívají finanční trhy a ratingové agentury. Velká část debaty míří k penzím a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Právě změny ve věku odchodu do důchodu, valorizačním vzorci nebo dlouhodobých nákladech stárnutí jsou podle Daniela Bárty pro investory i fiskální modely zásadnější než jednotlivé rozpočtové položky v jednom roce. Debata o tom, zda si…

V 76. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují demografii, porodnosti a tomu, proč se Česko bude muset připravit na zásadně jinou věkovou strukturu společnosti. Debata začíná u poklesu počtu narozených dětí a u otázky, proč se z mateřství v moderní společnosti stala osobní volba, kterou stát nedokáže jednoduše změnit daňovými pobídkami ani štědrými příspěvky. Řeč je o tom, proč podobné snahy nepřinesly trvalý obrat ani v Maďarsku nebo Polsku, jak se mění porodnost v Evropě, Indii i dalších částech světa a proč bude vedle podpory rodin stále důležitější adaptace na stárnutí populace. Mirek s Míšou proto probírají i care economy, dlouhodobou péči, zdravý životní styl, vyšší zaměstnanost lidí nad 55 let, roli migrace a otázku, jak celý systém financovat. Debata o zemi, která bude muset méně spoléhat na jednoduché recepty na porodnost a víc řešit, jak bude fungovat práce, péče a veřejné finance ve stárnoucí společnosti. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 75. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, o zaměstnaneckých benefitech, zdravotní prevenci a spoření na stáří. Debata začíná u takzvané kafetérie a limitů zavedených konsolidačním balíčkem, ale postupně se dostává k širší otázce, jakou roli mají firmy sehrávat v péči o zdraví, produktivitu a dlouhodobou finanční jistotu zaměstnanců. Řeč je o zdravotních benefitech, rehabilitacích, očkování, lázeňských pobytech nebo fyzioterapii pro lidi v průmyslových provozech. Jan Rafaj vysvětluje, proč podle něj nízké limity nedávají smysl tam, kde benefit pomáhá snížit nemocnost, udržet lidi v práci a předcházet nákladům, které by jinak dopadly na zdravotní systém. Velká část debaty se věnuje také doplňkovému penzijnímu spoření a roli zaměstnavatelů ve třetím pilíři. Mirek s Janem Rafajem probírají, proč se v Česku nedaří vytvořit stabilní a srozumitelný systém, jakou inspiraci nabízí Dánsko nebo Polsko a proč je pro mladší generace klíčové začít…

V 74. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují močovině, dusíkatým hnojivům a tomu, jak se dražší vstupy do zemědělství mohou postupně promítnout do cen základních potravin. Hlavní otázkou je, co udělá farmář ve chvíli, kdy hnojiva zdraží, budoucí cena úrody je nejistá a počasí může změnit výsledek celé sezony. Řeč je o pšenici, kukuřici, dávkách dusíku, změnách osevních postupů i o tom, proč se tlak na vstupy nejdřív projeví na poli a až potom v regálu. Dostane se také na močovinu jako nejpoužívanější dusíkaté hnojivo, Haber-Boschův proces, historickou roli guana a limity organických hnojiv. Mirek s Míšou probírají i možnosti, jak se zemědělství může přizpůsobit. Přesnější hospodaření, biotechnologie, lepší práce s plodinami nebo zelený amoniak mohou část problému zmírnit, žádná z těchto cest ale není rychlá ani jednoduchá. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 73. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují tomu, proč v Česku znovu rostou hypoteční sazby a co za tím skutečně stojí. Nejen rozhodování České národní banky, ale i geopolitické napětí, dražší tržní sazby a přirážka malé měny. Debata tak rychle ukazuje, že mezi Hormuzem a českou hypotékou vede přímější spojnice, než se může na první pohled zdát. Řeč je i o tom, zda by českému trhu pomohlo euro, proč by levnější financování samo o sobě neznamenalo levnější bydlení a jaké poučení nabízí polská a maďarská zkušenost s hypotékami v cizích měnách. Vedle toho přichází i závěr, že skutečný problém českého bydlení neleží jen v ceně peněz, ale hlavně ve slabé nabídce a pomalé výstavbě. Debata o hypotékách, měně a bydlení v zemi, kde krátkodobé řešení prakticky neexistuje a to dlouhodobé je známé už dávno. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 72. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, co skutečně říkají letošní výsledky českých bank. Nejen o rekordním zisku, ale hlavně o tom, co za ním stojí, jak se mění struktura bankovního byznysu a proč je dobré dívat se na bankovní sektor v širším kontextu celé ekonomiky. Řeč je o úvěrové expanzi, oživení investic, úrokových maržích i o tom, jakou roli dnes hrají poplatkové výnosy, digitalizace a vyšší efektivita bank. Jaromír Šindel vysvětluje, proč samotná výše zisku nevypovídá všechno, jak si české banky stojí v mezinárodním srovnání a proč bankovní sektor ve skutečnosti nevybočuje tak, jak se často veřejně tvrdí. Diskuze se postupně posouvá i k firemním dluhopisům, korporátním úvěrům, hypotékám a k tomu, jak citlivý je český bankovní sektor na vnější šoky. Třeba na vývoj cen energií nebo na zpomalení v eurozóně. Vedle toho přichází i otázka, co dnešní vývoj znamená pro financování firem, bydlení a další kondici české…

V 71. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vracejí k tématu, které se v evropské energetice znovu dere do popředí. K jádru. Impulsem je korekce postoje Ursuly von der Leyenové, která připustila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Debata ale nezůstává u politického výroku. Jde přímo k tomu, co dnes v Evropě skutečně stojí energie, jaké jsou reálné náklady jednotlivých zdrojů a proč už nestačí srovnávat jen cenu samotné výroby. Řeč je o tom, že obnovitelné zdroje sice výrazně zlevnily, ale zároveň si vynucují vysoké systémové náklady. Tedy investice do sítí, akumulace i záložních kapacit. Na druhé straně jádro naráží na jiný problém. Ne tolik na technické náklady, ale hlavně na čas, financování a schopnost vůbec elektrárny v evropských podmínkách postavit včas a bez dramatického prodražení. Právě čas a úrokové náklady podle Mirka rozhodují víc, než si evropská politika připouští. Míša do debaty přináší druhou podstatnou rovinu. Tedy otázku závislosti. Jádro se často…

V 70. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jiřím Tylečkem, hlavním analytikem XTB, o tom, jak současné napětí na Blízkém východě mění pohled na komoditní trhy, energetiku i širší ekonomické souvislosti. Výchozím bodem je Hormuzský průliv, ale debata rychle ukazuje, že nejde jen o krátkodobý šok na trhu, nýbrž o otázku, jak hluboká je evropská závislost na dovážených energiích a jak rychle se může geopolitické riziko propsat do cen. Řeč je o ropě, plynu i zlatě, ale také o tom, proč trhy v podobných situacích nefungují přímočaře. Jiří Tyleček vysvětluje, proč se do cen promítají rizikové přirážky, proč je dnes Evropa mnohem citlivější na vývoj kolem LNG a proč ani zlato nemusí v době krize automaticky růst. Vedle toho se dostává i na rozdíl mezi Brentem a americkou ropou WTI nebo na to, jak mohou státy Perského zálivu reagovat tlakem na vlastní rezervy. Důležitou částí debaty je i evropská energetická budoucnost. Tyleček mluví o tom, že současná situace může Evropu dál tlačit k obnovitelným…

V 69. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, a Josefem Průšou, zakladatelem Prusa Research, o tom, co dnes skutečně ohrožuje evropský průmysl. Nejen tradiční výrobu, ale i technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou. Hlavním tématem je tlak Číny, ztráta výrobního know-how, nerovné podmínky na trhu a otázka, proč už dávno nejde jen o cenu, ale také o bezpečnost a schopnost Evropy udržet si strategické obory. Řeč je o 3D tisku jako klíčové technologii pro vývoj, prototypování i budoucí návrat části výroby zpět do Evropy. Josef Průša popisuje, jak čínská konkurence těží ze subvencí, jak funguje tlak přes patentové přihlášky i proč mohou být levné technologie zároveň bezpečnostním rizikem. Debata se tak postupně posouvá od průmyslové konkurenceschopnosti k širší otázce ekonomické a technologické suverenity. Honza Rafaj k tomu přidává evropský rozměr celé debaty. Tedy otázku, proč Evropa neumí dostatečně chránit své vlastní šampiony, proč…

V 68. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují starému tématu v novém politickém balení: dvourychlostní Evropě. Impulsem je návrh německého ministra financí Larse Klingbeila, ale debata jde podstatně hlouběji. A to k tomu, proč Evropa nikdy nebyla skutečně jednorychlostní, jak se liší zájmy jednotlivých států a proč je stále těžší hledat společný ekonomický a politický směr. Probírají historické kořeny eurozóny, rozdíly mezi severem a jihem Evropy, limity jednotného trhu i otázku, co současné napětí uvnitř EU znamená pro Česko. Řeč je o francouzské a německé ekonomice, o fungování Evropské centrální banky i o tom, proč bude pro menší země stále důležitější schopnost adaptace a vytváření koalic. Debata o Evropě, která se mění rychleji, než jsou její instituce schopny přiznat. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V novém díle podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Davidem Slánským z KPMG věnují tomu, jak různé země budují obrannou a společenskou odolnost. Debata se opírá o mezinárodní srovnání a konkrétní příklady z Finska, Francie, Polska nebo Estonska. A to od organizace armády a akvizičních procesů přes podporu inovací až po propojení obranného průmyslu s ekonomikou. Slánský má v rámci KPMG na starosti část skupiny specializující se na obranu. Slánský se Zámečníkem rozebírají například finský model celospolečenské odolnosti, kdy obrana není jen úkolem armády, ale sdílenou odpovědností celé společnosti. Finové zároveň dokázali propojit velké akvizice, například stíhačky F-35, s domácím průmyslem a technologickým know-how. V jiných zemích zase fungují centralizované akviziční instituce, průmyslová konsorcia nebo systémy, které propojují výzkum, firmy a armádu při vývoji nových technologií. Diskuse se dotýká i podpory obranných inovací. Příklady z Polska nebo Estonska ukazují, jak mohou státní fondy, výzkumné…

Český třetí pilíř má nízké výnosy a vysoké náklady. Mirek Zámečník a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI v 66. dílu podcastu Odemčeno rozebírají, proč samotné vklady nestačí a klíčem je výnos, jak poplatky dlouhodobě ukusují kapitál a proč by řešením mohly být fondy životního cyklu či automatické zapojení mladých. Debata o tom, jestli má penzijní systém sloužit jen budoucím důchodům, nebo i širší hospodářské politice – a proč je možná poslední šance ho opravit. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 65. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník vrací k tématu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a Romanem Blažíčkem, dlouholetým jednatelem a nyní ředitelem pro vnější vztahy společnosti Lasselsberger a viceprezidentem evropské keramické asociace, rozebírají problémy energeticky náročných odvětví.Keramický průmysl má v českých zemích více než 140letou tradici a patří mezi obory, které prošly hlubokou transformací. Moderní závody dnes pracují s nejlepší dostupnou technologií (ve střední Evropě se zdejším energetickým mixem vycházejí nejlépe plynové pece), automatizací a výraznými úsporami energie na jednotku produkce. Přesto čelí strukturálním nákladům, kterých se nedokáží zbavit, ať již se jedná o emisní povolenky v rámci EU ETS, ceny energií či daňové zatížení (energií), jež se promítají do schopnosti obstát na evropském i globálním trhu.Jak zmiňuje Roman Blažíček, energeticky náročné obory průmyslu se dostávají do absurdní a neúnosné situace, kdy jsou…

V 64. dílu Odemčeno bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou konec těžby černého uhlí v Česku. Událost, která by ještě před pár dekádami vyvolala politickou bouři, dnes proběhla téměř potichu. Právě to otevírá prostor podívat se na uhlí bez nostalgie, ale se znalostí historie, ekonomiky a energetické reality.  Vracíme se k tomu, jak se uhlí stalo palivem průmyslové revoluce a proč bylo na Ostravsku víc než jen surovina. Uhlí formovalo region, jeho sociální strukturu, profesní identitu i rané podoby solidarity a pojištění. V českém prostoru se k tomu přidala i pozdější ideologizace hornictví, která se snažila z tvrdé a nebezpečné práce udělat symbol režimu.  Druhá linka dílu je čistá ekonomika. Vysvětlujeme, proč se evropská podzemní těžba dlouhodobě dostala do nevýhody vůči povrchovým dolům v Indonésii nebo Austrálii, a jak do hry vstupují ceny elektřiny, náklady a emisní povolenky. Uhlí je cyklický byznys, který umí krátce vydělat v krizích, ale v běžných letech naráží na tvrdou aritmetiku.  Díváme se…

V 63. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník potkává s Petrem Hlaváčkem (STAN), náměstkem primátora hlavního města Prahy pro územní a strategický rozvoj. Tématem je Metropolitní plán a jeho význam pro budoucí fungování Prahy, dostupnost bydlení i ekonomiku města jako celku. Debata se soustředí na to, v jaké fázi se Metropolitní plán nachází, jak probíhá jeho vypořádání s tisíci připomínek a proč je reálné usilovat o jeho schválení ještě v tomto volebním období. Probíráme proces veřejných projednání, digitální zpracování připomínek i to, proč se atmosféra kolem plánování města postupně mění. Výrazná část dílu se věnuje brownfieldům a dopravní infrastruktuře. Metropolitní plán je staví do centra rozvoje města a pracuje s myšlenkou kompaktní Prahy krátkých vzdáleností. Rozebíráme, proč právě bývalé průmyslové areály představují klíčový zdroj nové bytové výstavby a jak souvisí s kapacitou města a přirozeným rozvojem metropole. Dostáváme se také k plánovacím smlouvám a jejich ekonomickému významu. Jak funguje dohoda…

V 62. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují politizaci globalizace a jejím konkrétním dopadům na ekonomiku, obchod a schopnost Evropy prosazovat vlastní zájmy. Debata se rozvíjí na příkladu dohody EU–Mercosur, která se po více než dvaceti letech vyjednávání stala symbolem toho, jak se obchodní politika dostává do střetu s vnitropolitickými tlaky, regulacemi a bezpečnostními obavami. Probíráme, proč i relativně malé objemy citlivých komodit dokážou zablokovat strategickou dohodu a jaké signály tím Evropská unie vysílá svým partnerům i konkurentům. Dostáváme se k mechanismům evropského rozhodování, k rozdílu mezi obchodními a komplexními smlouvami a k tomu, jak ratifikační procesy ovlivňují důvěryhodnost EU v globálním prostředí. Politizace obchodu se zde neprojevuje jen v ochraně konkrétních sektorů, ale i v neschopnosti rychle reagovat na změny ve světové ekonomice. Výrazná část dílu se věnuje globálnímu přeskupování sil. Reakcím jednotlivých zemí na americkou obchodní politiku, proměnám…

V 61. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vrací se k otázce, která se v Česku řeší pořád dokola. Tedy proč máme spoustu strategií, ale jen málo hmatatelných výsledků. Debata se točí kolem nové hospodářské strategie vlády a toho, co z ní může v praxi skutečně vzniknout. Řeší se, v čem se tentokrát přístup liší od minulých let, kde se reálně propsaly podněty byznysu a proč je klíčové mít u podobných dokumentů jasné priority, odpovědnosti a časový plán. Velký kus dílu patří vzdělávání a trhu práce. Propojení škol s firmami, technické a řemeslné obory, duální vzdělávání a práce s talenty v prostředí, kde se struktura ekonomiky rychle mění. Jde o téma, které se roky nedaří v Česku systémově posunout. Dostáváme se i k inovacím, výzkumu a vývoji a k tomu, proč se soukromé investice u nás pořád lámou na daňové nejistotě a regulatorních bariérách. Mluví se o kapitálovém trhu, start-upech, andělských investorech i o tom, co by firmám reálně pomohlo…

V 60. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vydávají mimo Česko – do Venezuely. Ne kvůli geopolitickým titulkům o Donaldu Trumpovi a Nicolási Madurovi, ale kvůli mnohem staršímu a hlubšímu příběhu o tom, jak může bohatství ze surovin zničit celou ekonomiku. Hlavním tématem je takzvaná holandská nemoc. Ekonomický mechanismus, kdy prudký příliv peněz z ropy, plynu nebo jiných zdrojů vede k posílení měny, růstu mezd a cen, ztrátě konkurenceschopnosti a postupnému rozpadu domácího průmyslu. Venezuela je v tomhle smyslu učebnicový příklad. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě dnes těží méně než před osmdesáti lety a prakticky žije jen z jednoho sektoru. V díle rozebíráme, proč samotná ropa není prokletím, ale jak zásadní roli hrají instituce, rozpočtová politika a schopnost „sterilizovat“ ropnou rentu. Dostáváme se k příkladům zemí, které to nezvládly, od Venezuely přes Nigérii až po Angolu, a naopak k Norsku jako zlatému standardu toho, jak se dá surovinové bohatství proměnit v…

V 59. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady. Ne náhodou. Jejich první společný díl patřil k nejposlouchanějším v historii podcastu. A otázky kolem veřejných financí jsou dnes možná ještě citlivější než tehdy. V centru debaty stojí státní rozpočet a to, jak ho skutečně číst. Proč se v médiích pracuje s jedním číslem schodku, zatímco analytici sledují jiné. Co znamená „očištění o evropské peníze“ a proč právě tohle číslo lépe vypovídá o tom, jak vláda reálně hospodaří. A také proč může rozpočet na první pohled vypadat hůř, než jaká je jeho skutečná dynamika. Dostáváme se i k výhledu na další roky. Kde jsou skutečná rizika příjmů, proč nelze spoléhat na opakování „šťastných náhod“ v podobě vyššího růstu a co dnes nejvíc zatěžuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Řeč je i o výkonovém rozpočtování. Ne jako o módním heslu, ale jako o nástroji, který by mohl změnit způsob, jak stát přemýšlí o výdajích. A v závěru se vracíme k širšímu obrazu české…

V 58. novoročním díle Odemčeno otevírají Mirek Zámečník a Míša Filipová témata, která jim přijdou pro rok 2026 zásadní a zajímavá. Začínají kapitálovým trhem. Česko má vysokou míru úspor domácností, ale zároveň zoufale málo domácích investičních příležitostí. Většina dlouhodobého kapitálu odtéká do zahraničí. Probírají, co by mohl změnit aktivnější přístup státu, větší využití kapitálového trhu, PPP projekty nebo inspirace ze zahraničí. A to od Polska až po americké „Trump accounts“, které staví na dlouhodobém a trpělivém investování od narození. Druhé velké téma je bydlení. Nejen jako sociální problém, ale jako makroekonomická brzda. Věnují se novému stavebnímu zákonu, jeho skutečnému potenciálu a také renesanci družstevního bydlení. Rozebírají, proč právě kombinace družstev, bankovního financování a municipální role může přinést dostupnější bydlení bez eskalace cen a jakou roli v tom mohou sehrát chytré finanční struktury, garance a zapojení veřejných pozemků. Výrazný blok patří obraně a bezpečnosti. Nejen…

V 57. předvánočním Odemčenu bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou rok, který byl pro spoustu lidí pocitově těžký, ale v datech vychází překvapivě lépe, než jak se o něm často mluvilo. Nejde o „všechno je skvělé“, spíš o věcný součet toho, co se v nejdůležitějších veličinách stabilizovalo, co se zlepšilo a kde naopak zůstává napětí. Začínáme u inflace. Po dvouciferných letech 2022 a 2023 je návrat ke zhruba dvěma a půl procentům velký úspěch, byť o něco výš, než je dvouprocentní cíl ČNB. Probíráme, proč se v ekonomice drží proinflační ohniska a proč by další rychlé „stlačení“ inflace už stálo citelný kus výkonu. Tady se taky vracíme k tomu, jak se letos ukázalo, že jarní prognózy růstu kolem 1,7 procenta byly příliš opatrné, zatímco realita vychází lépe. Pak přichází trh práce a mzdy. Česko drží extrémně vysokou zaměstnanost a stále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Zároveň se letos výrazně zvedly nominální mzdy a reálné mzdy konečně rostou. Řešíme ale i odvrácenou stranu. Pro ČNB je…

V 56. Odemčenu mluví Mirek Zámečník s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, jak dnešní česká ekonomika skutečně funguje. Proč prognózy na jaře předpovídaly růst 1,7 %, zatímco realita míří ke 2,5 %. Proč úrokové sazby nejsou tam, kde jsme je čekali. A proč silnější růst přichází za cenu inflace, kterou centrální banka musí dál brzdit. Probíráme prudký návrat reálných mezd, které letos rostou rychleji, než se čekalo, a přitom se zatím nepropisují do spotřeby. Mluvíme o rekordních úsporách domácností, které se koncentrují v nejvyšších příjmových skupinách a drží zpátky dynamiku celé ekonomiky. Vysvětlujeme, proč firmy stále šetří, proč investice do strojů nepřekračují úroveň před covidem a proč se český průmysl už šest let nepohnul z místa. Dostáváme se i k velkým strukturálním tématům. Diverzifikace exportu pomalu posouvá Česko dál od Německa, ale jen v omezené míře. USA zůstávají překvapivě silným trhem, zatímco závislost na Číně se mírně snižuje. Zároveň se ukazuje, že česká…

Veřejné zakázky nejsou okrajové téma. Každý rok se přes ně v Česku protočí zhruba bilion korun. A na jejich kvalitě závisí, jestli veřejné instituce nakupují efektivně, transparentně a s kontrolou. Jenže ve státě neexistuje žádná centrální autorita, která by dlouhodobě sledovala kvalitu zadávání. Tu roli dnes paradoxně zastává Datlab Jiřího Skuhrovce, který si data o zakázkách sám sbírá, čistí a vyhodnocuje.  V 55. Odemčenu se Mirek Zámečník ptá Jiřího Skuhrovce na to, jak české zadávání vypadá po patnácti letech zkušeností. Proč jsou některé instituce výrazně lepší než jiné, jak velký rozdíl dělá odborný procurement tým a co se dá poznat z dat, i když nevidíme jednotlivé korupční kauzy přímo. Mluvíme o tom, jak Lesy ČR vyrostly na „best practice“, proč letos ocenění dostal i Dopravní podnik Praha a jaký dopad mělo dozimetrické období na data o zakázkách. Řešíme také zdravotnictví. Jediný sektor, kde do cen reálně není vidět, protože se skrývají skrze „suklmax“ a zpětné bonusy. Bavíme se o rozdílu mezi…

Klimatická politika se často ztrácí v detailech. Přitom jde o jeden z mála globálních problémů, který vyžaduje koordinaci stovek zemí. Ale také ochotu přiznat si, co je reálné a co jen politické přání. V 54. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Míšou Filipovou o tom, co skutečně přináší klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Jak vypadá dnešní mapa největších emitentů, proč globální finance nestačí potřebám rozvojových zemí a kde naráží snaha zrychlit dekarbonizaci přes uhlíkové trhy. Rozebíráme, proč jen desetina klimatických investic směřuje do rozvojových zemí, proč jejich potřeba do roku 2030 míří ke 2,4 bilionu dolarů ročně a proč nadace typu Tropical Forests Forever fungují jen tam, kde je jasné vlastnictví, kontrola a místní důvěra. Mluvíme o rizicích neokolonialismu, o tom, jak snadno se dá s uhlíkovými kredity podvádět a proč bez jejich zprůchodnění nepůjde naplnit ani evropské cíle. Podíváme se i na dnešní klíčové hráče: Čínu, která je největším emitentem, ale zároveň světovým výrobcem…

České bydlení se léta zasekává na kombinaci přeregulovaného stavebního řízení, nedostatku bytů ve velkých městech a slabé motivace obcí k rozvoji. V 53. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Martinou Sieber, ekonomkou a expertkou na bytovou politiku z ČSOB, o tom, jestli nový stavební zákon konečně dokáže tuhle zemi „odemknout“ pro rychlejší výstavbu. A jak k tomu mohou přispět chytré ekonomické nástroje. Řeč přijde na zásadní novinku v podobě uznání bydlení jako veřejného zájmu, zkrácení povolování hromadného bydlení z dnešních 10–12 let na jednotky měsíců a proměnu stavebních úřadů v „úřady rozvoje“. Probíráme integraci desítek razítek do jednoho řízení, novou kategorii hromadného bydlení nad 100 bytů, ale i to, jakou roli mohou sehrát prefabrikace, moderní stavební technologie a rychlé uvolnění kapacit, pokud má Praha dohnat deficit odhadovaných 150 tisíc bytů. Druhá část rozhovoru se zaměřuje na poptávkové stimuly a regiony mimo Prahu a Středočeský kraj. Kdy dává smysl dotovat poptávku. Tedy například při…