Štěpení

Korejská KHNP ukončila jednání s dodavatelem stavebních prací o Dukovanech a nikdo neví, co z původních slibů ještě platí. Zasmlouvaná je zatím jen turbína od plzeňské Škody Doosan, cena kolem 400 miliard je evidentně mimo a česká notifikace leží od konce vlády Petra Fialy v Bruselu. Mezitím se Polsko a Francie dostaly s jadernými projekty dál. Jak se z tendru na jeden blok stal tendr na dva? Proč se u nás jádro opakovaně slibuje dřív, než se spočítá, kolik bude stát a jestli ho budeme potřebovat? Kdo se do hry může vrátit zadními dveřmi? A je v konečném důsledku důležitější stavět nové Dukovany, nebo prodloužit životnost těch stávajících? Zveme vás na naši akci Štěpení Offline: Energetický mix mezi ambicemi a realitou, a to v pondělí 30. listopadu od 18 hodin v holešovickém Chapteru. Zájem je mimořádný a vstupenky se rychle prodávají, to nás moc těší a děkujeme za to. Mezi hosty budou ekonom Lubomír Lízal, výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba, náměstek ministra životního prostředí Ivo Marcin, CEO…

Po čase opět odpovídáme na vaše dotazy! Korejská KHNP ukončila jednání o stavbě Dukovan s dodavatelem stavebních prací, firmami Daewoo a Doosan Enerbility, a česká strana se to dozvěděla z korejských médií. Ze šedesáti procent českého podílu je zatím zasmlouvaná jen turbína od plzeňské Škody Doosan. Dá se projekt za dohodnutou cenu a v dohodnutém čase postavit? Na co si má dát spotřebitel pozor, když mu někdo slibuje levnější energie? Má smysl řešit nákup na rok 2028 už teď? Zdražují obnovitelné zdroje elektřinu? Jak se do ceny promítají redispečink a kapacitní platby? Jak dlouho ještě budeme vytápět plynem? Přejde se na biometan a vodík, nebo nás čeká nucený přechod na tepelná čerpadla? Zároveň vás zveme na naši akci Štěpení Offline: Energetický mix mezi ambicemi a realitou. Koná se v pondělí 30. listopadu od 18 hodin. Mezi hosty budou ekonom Lubomír Lízal, výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba, náměstek ministra životního prostředí Ivo Marcin, CEO EnerSpot FLEXI Igor Schulmeister a ředitel divize…

Zablokování podílu ČEZ v lucemburských společnostech kvůli pohledávce Diag Human nemá vliv na hospodaření, ale může zdržet přesun Gasnetu do ČEZ Energy. Kdo ponese škody, pokud se spor protáhne do roku 2027? Morgan Stanley zvýšil cílovou cenu akcie ČEZ podruhé během října na 1350 korun. Výhled čistého zisku na rok 2026 je 31 až 35 miliard a odhady rostou.Proč ČEZ nezveřejňuje výhledy dopředu jako jiné evropské energetiky? Je stavba jádra otázkou ceny elektřiny, nebo schopnosti státu investovat? Zároveň vás zveme na naši akci Štěpení Offline 30. 11. Předplatitelé na našich platformách mají na vstupenky slevu. Moc se na vás těšíme! https://luma.com/Stepeni_energetickymix

Tentokrát do Štěpení zavítal ekonom a investor Dan Vořechovský. Jak funguje čínský model řízený stranou? Odkud se bere čínský přístup k Západu?Jak se liší energetická politika? Role uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů v čínském mixu, rozvoj sítí a národního trhu, emisní povolenky a závislost Evropy na čínských technologiích a surovinách. Co si z čínského přístupu může Evropa vzít? A proč se Polsko dostává do podobné pozice jako Čína v rámci své energetiky?

Hormuz je zavřený a plynový trh se ještě nevzpamatoval. Ceny kolísají podle zpráv z jednání a podle chování investičních fondů. Vrátí se plyn na předkrizovou úroveň, nebo už zůstane vyšší pojistka za riziko? Odpovídá Michal Kocůrek ze společnosti EGU, který do Štěpení zavítal již podruhé. Jak náročná bude následující zima? Co plynové zásobníky? S jakým scénářem počítají experti? Čím se dnešní krize liší od té z roku 2022, a hrozí, že se bude opakovat?

Vedení ČEPS podalo trestní oznámení kvůli nákupu plynovodů Net4Gas. Stát tehdy převzal i třicet tři miliard dluhu, aniž by o ceně vyjednával a společnost koupil bez výběrového řízení na posudky. Kdo za tuto transakci ponese odpovědnost? Šéf ČEPS Martin Durčák, který transakci podepsal, byl na jaře odvolán a nahrazen Janem Kalinou, donedávna manažerem ČEZ. Jak spolu souvisí loňský blackout, otevřený dopis šéfa ČEZ Daniela Beneše a personální kolotoč mezi ČEZ, ČEPS a státem? Zapište si do kalendářů termín 30. listopadu. Něco pro vás chystáme! Díky, že nás posloucháte!

Poptávka po elektřině kvůli datacentrům a umělé inteligenci roste ve Spojených státech a dřív nebo později se dotkne i Evropy. Jaký energetický mix Česko čeká a kolik bude stát? Kapacitní aukce na paroplynové elektrárny se mezitím posunuly o dva měsíce. Dodavatelé plynových turbín mají objednávky plné na roky dopředu, tři firmy drží většinu světového trhu, takže i schválené projekty čekají ve frontě. Stihneme zajistit nové zdroje dřív, než dojde uhlí? A dává smysl těžit plyn na území EU?

Vláda znovu zastropovala marže pohonných hmot a zavedla mimořádnou daň na rafinerie, tentokrát cílenou na PKN Orlen. Dává smysl trestat firmu za vysokou marži ve chvíli, kdy by měla naopak investovat do chybějících kapacit? Ceny plynu u dlouhodobých kontraktů rostou i pro rok 2028, což signalizuje, že krize se táhne dál, než se čekalo ještě na jaře. Kdo pocítí zdražení jako první? Ursula von der Leyen ve svém projevu o stavu Unie mluvila o investicích do jádra a obnovitelných zdrojů jako o cestě k levnější energii. Jak to sedí s tím, že jaderné notifikace v Bruselu vázly roky?

Tentokrát jsme natáčeli bez Michala, zato s hostem, ekonomem Petrem Bartoněm. Proč vysoké ceny plynu dopadají hlavně na průmysl a ne na domácnosti s fixací? Karel Havlíček znovu naznačil možnost zastropování cen elektřiny a plynu. Proč je to úplně jiná situace než v roce 2022? A dává smysl vracet zpět poplatek za OZE? Vláda míří na rafinérské marže stejně jako dřív na marže benzinek. Co marže znamená a proč se to furt záměrně plete? A co čeká nemovitosti, až dorazí ETS 2 a zdaní i teplo v domácnostech? Jaký vývoj máme čekat u cen bytů?

Evropská komise poprvé odpověděla na českou notifikaci a ukázala nezačerněné číslo. Cena Dukovan bude minimálně dvojnásobná. V jakých cenách se tato částka počítá? Proč se to nedá srovnávat s dnešní investicí? Dává smysl srovnávat náklady na dotace fotovoltaiky s cenou jaderného bloku? U ČEZu pokračuje transformace na Czech Energy. Bude součástí i rizikový trading, který zdržuje celý proces? Co odhalil rozhovor Martina Nováka? A jak číst trestní oznámení okolo nákupu Net4Gas?

Cena plynu na krátkých kontraktech vyskočila z padesáti na sedmdesát pět eur za megawatthodinu během pár týdnů. Jde o nedostatek plynu, nebo o nervozitu trhů před zimou? Proč zásobníky letos plníme pomaleji než loni? Proč to nemusí být nutně na škodu? Kolik zaplatí domácnosti, pokud se okamžitá cena plynu dostane až ke sto eurům? Vyplatí se teď fixovat ceny energií na rok, na dva, nebo raději počkat?

Evropská komise Česku schválila kapacitní mechanismy pro nové zdroje, jednu z nejrychlejších notifikací, jaké kdy udělila. Do Štěpení proto dorazili René Neděla, vrchní ředitel sekce Energetika na Ministerstvu průmyslu, a náměstek ministra průmyslu Jan Sechter. Jak vypadá proces vyjednávání notifikace s Evropskou komisí? Proč se standardně táhne roky? Jak budou fungovat aukce a kdo se do nich může přihlásit? A jak budou v mixu figurovat plyn, baterie, nebo dokonce modernizované uhelné elektrárny?

Do dnešního dílu Štěpení jsme si pozvali hosta, který stojí za investičním fondem zaměřeným čistě na energetickou transformaci. Portfolio manažer J&T Energy Martin Seyček zcela otevřeně popisuje, proč se dnes na plynové turbíny čeká čtyři až pět let. Jaký vzkaz to vysílá firmám typu Siemens Energy? Proč fond investuje převážně do dodavatelů komponent než do výrobců elektřiny jako ČEZ? Jak moc je Evropa závislá na Číně v solárních panelech a bateriích? Jaký je realistický výhled pro jádro, plyn a obnovitelné zdroje za patnáct let? A jak se fondu daří rok od spuštění? Podpořte tvorbu Štěpení na Patreonu: patreon.com/stepeni

Evropská komise představila revizi systému emisních povolenek EU ETS. Bezplatné povolenky pro těžký průmysl budou platit i po roce 2034, výměnou za splněné dekarbonizační plány. Kam plynou peníze z modernizačního fondu a proč z nich Česko čerpá tak výrazný podíl? Co čeká domácnosti se systémem ETS 2? O kolik zdraží benzin, nafta a vytápění plynem nebo uhlím, až se od roku 2028 naplno rozjede zpoplatnění emisí i pro dopravu a topení?

Napětí na Blízkém východě opět rozhýbalo trh s energiemi. Ceny plynu, elektřiny i emisních povolenek nejprve prudce vzrostly kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, aby vzápětí začaly klesat s náznaky uklidnění situace. Marže pro uhelné elektrárny přesto zůstává na rekordních úrovních kolem třiceti eur. Znamená to, že roky 2027 a 2028 budou pro českou uhelnou energetiku mimořádně výnosné? Proč se zásobníky plynu plní výrazně pomaleji než loni? Jaké riziko to představuje pro nadcházející zimu? A jak se vyvíjí cena elektřiny v regionu?

Evropská energetická politika naráží na průběh a křivku české zimy. Co s tím má společného Brusel a naše politická reprezentace? Ekonom Lubomír Lízal pregnantně popisuje stav evropské energetiky. Proč dnes platíme za dva paralelní energetické systémy? Co všechno se z Bruselu chystá na spotřebitele? Dá se ještě vůbec investovat nejen v evropské energetice ale už i průmyslu?

Tentokrát s Janem Krčálem z think-thanku Fakta o klimatu. Proč neumíme v Česku prosadit rozvoj větrných elektráren? Jak by měl vypadat energetický mix v kontextu českých klimatických podmínek? Jak je na tom vývoj technologií, které nám mají pomoci s transformací energetiky? Zaspali jsme jako Česko v důležitých momentech naší energetické budoucnosti? O co se v energetice hraje z hlediska klimatu? Máme šanci na prosperující vývoj nebo nás nutně čeká energetický náraz do zdi?

Tentokrát jsme si na ČEZ vzali nejen argumenty, ale i nůžky, lepidlo a papír, protože tématem je otevřený dopis, který varuje před transformací ČEZ a pod kterým je podepsaný mimo jiné bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Proč stojí na velmi zavádějících argumentech? Nakonec se vracíme k tomu, jestli může Česko se současným modelem EDU II uspět před Evropskou komisí. Polsko už má svou jadernou notifikaci schválenou, Francie žádá o šest nových bloků a český postup vedle nich začíná vypadat čím dál problematičtěji.

Trh s elektřinou se mění rychleji, než byli spotřebitelé i velcí hráči zvyklí. Igor Schulmeister ze společnosti EnerSpot vysvětluje, proč se obchodování přesouvá ke kratším kontraktům, jak cenu elektřiny ovlivňují fotovoltaika, baterie a spotový trh. Proč levná elektřina neznamená automaticky levnější účty? Jak funguje evropský trh s elektřinou? Lze ho stále nazývat trhem? Je Lipská burza pouze mediálně vděčný buzzword? A budou baterie řešením pro obnovitelné zdroje, nebo jen další investicí s nejistou návratností?

V otázkovém dílu Štěpení se vracíme k ČEZu, jeho plánované restrukturalizaci. Co může čekat minoritní akcionáře? Jak složité je vrátit Německo zpátky k jádru? Proč je japonská cesta po Fukušimě úplně jiný příběh? Kde naráží obnovitelné zdroje bez dlouhodobého skladování elektřiny? Jak vypadají plány na malé modulární reaktory v Česku? A co na konci dne rozhodne o konci uhlí? Děkujeme všem, kteří nás podpořili svým hlasem v anketě Podcast roku. Díky!

Evropská komise se poprvé výrazněji vyjádřila k českému modelu státní podpory a ukazuje se, že kolem nových bloků zůstává i nadále řada zásadních otázek. Kolik bude projekt stát? Kdo ponese rizika? Co může s notifikací udělat plánované zestátnění výroby ČEZ? Kdo zaplatí rozdíl mezi politicky přijatelnou cenou elektřiny a reálnými náklady nové jaderné elektrárny?

Miroslav Kalousek odmítá tezi, že si nová vláda bude půjčovat na investice. Už dnes stát financuje desítky miliard běžného provozu dluhem a příští rok bude ještě hůř. Proč nestačí říkat, že stavíme dálnice a jádro, když vedle toho dál projídáme rozpočet? Co se stane, až se v jednu chvíli potkají nové jaderné bloky, obranné výdaje a demografická propast? Jaký je jeho postoj k jádru a větrníkům? A jak vzpomíná na své působení na Ministerstvu financí, kde měl v té době na stole projekt Temelína? Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Jak probíhala valná hromada ČEZ? Proč působila úplně jinak než v minulých letech? Co znamená schválená optimalizace vlastnické struktury? Jaké kroky mohou vést k tomu, že stát jednou ovládne výrobu elektřiny naplno? Proč je klíčové, za kolik se prodá minoritní podíl v distribuci a co z toho mohou mít současní akcionáři? Proč pořád plete budoucí zestátnění ČEZ se slibem levnější elektřiny, když skutečný důvod leží někde úplně jinde? Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Plyn se po roce 2022 stal jedním z nejcitlivějších témat evropské energetiky. S Michalem Kocůrkem z EGÚ rozebíráme, jak se proměnil trh po odstřižení od ruských dodávek. Jakou roli dnes hraje americký plyn a co s cenami udělá krize v Hormuzském průlivu? Jak bezpečné je spoléhat na globální LNG trh? Může Evropa skončit s ruským plynem do roku 2027? Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu. Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/stepeni-cez-mezi-statem-a-trhem-agbzf Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Již podruhé do studia zavítal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Mluvíme o budoucnosti ČEZu před zásadní valnou hromadou. Proč vláda musí získat větší kontrolu nad klíčovou výrobou elektřiny? Jak nahlíží na chybějící debatu okolo financování nových jaderných bloků? Může se Česko dovolit stavět jádro za stovky miliard korun? Jak chce stát řešit naplnění zásobníků plynu a za jakých okolností by mohl znovu zasahovat do cen energií? Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu. Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/stepeni-cez-mezi-statem-a-trhem-agbzf Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Bude stavba nových jaderných bloků v Česku inženýrským triumfem? Jsou malé modulární reaktory spása, nebo jen marketing? A kdy skončí líbánky s korejskou společností KHNP a začne tvrdý střet o zodpovědnost? Nejen na tyto otázky odpovídá ten nejpovolanější - František Heczko. Stál totiž při klíčovém spouštění bloků v Temelíně. Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu. Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/stepeni-cez-mezi-statem-a-trhem-agbzf Štěpení můžete nyní podpořit v anketě Podcast roku na webu podcastroku.cz/#hlasovani. Děkujeme za podporu!

Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu. Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/nwcmrs... Tentokrát odpovídáme na vaše dotazy. Proč politici slibují elektřinu za 90 eur? Kdo zaplatí účet za nové Dukovany? Proč to nemilosrdně dopadne na české peněženky? Proč se v Česku nedá už nic postavit? Co říkáme na nápad "akceleračních zón" pro jádro? A dojde konečně na tolik slibované rozdělení a zestátnění ČEZu? Rozebíráme i překvapivé Babišovo vystoupení o výkupu minoritářů a vysvětlujeme, proč zahraniční analytici střílí ohledně ceny akcií úplně mimo.

ČEZ pravděpodobně čeká historický otřes. Je to onen dlouho očekávaný první krok k plnému zestátnění výroby elektřiny a výkupu minoritních akcionářů z peněz samotné firmy? Tentokrát detailně rozebíráme, jak by celá restrukturalizace mohla probíhat a komu se minoritní podíl prodá. Jakou moc získá představenstvo na blížící se klíčové valné hromadě? Na závěr pro vás máme exkluzivní pozvánku! Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Bližší informace o akci a vstupenkách najdete na našich sociálních sítích nebo na Patreonu!

Energetické trhy žijí v nebezpečném optimismu z brzkého uklidnění na Blízkém východě. Proč nás mnohem víc než drahá ropa brzy zasáhne nedostatek zdánlivě obyčejných komodit a materiálů? Do střetu s cenami energií se dostávají i blížící se emisní povolenky ETS2. Europoslankyně Danuše Nerudová se teď snaží z plateb vyjmout vytápění budov, přestože sama hlasovala pro přísné klimatické cíle, které bez toho nepůjde splnit. Dostane se také na aktuální stabilitu elektřiny na burzách a nově podepsané memorandum o malých modulárních reaktorech.

S ekonomem Miroslavem Zámečníkem se dostáváme přímo do jádra současné energetické a geopolitické krize. Jak moc nám hrozí další zdražení ropy a LNG kvůli blokádám v Rudém moři a Hormuzu? Proč Evropa nemá strategické zásoby které by ji ochránily před výpadky logistických řetězců? Jak se u nás řeší energetická politika od aukcí větrných elektráren až po plánované nové jaderné bloky? A proč se opakují chyby z minulosti když bychom to mohli dělat všechno mnohem chytřeji?

Česká energetika stojí před transformací, na kterou se dvacet let čekalo a za niž nikdo nepřevzal odpovědnost. Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil otevřeně přiznává chyby ODS v energetice, rozebírá, za jakých podmínek by ODS podpořila zestátnění ČEZ, a varuje, proč plán ukončit uhlí v roce 2033 jednoduše nemůže vyjít, když tu posledních deset let nikdo nepostavil jedinou plynovou elektrárnu. Jak to celé bylo s Windfall Tax a kdo z politiků řekne nahlas pravdu o jádru?

Tentokrát jsme s ředitelem strategie EGÚ Michalem Macenauerem zcela otevřeně rozebrali nevyhnutelný návrat k realismu v evropské energetice. Proč Evropa začíná střízlivět z přehnaných klimatických cílů, jak astronomické budou skutečné náklady na dekarbonizaci průmyslu a jak dopadnou masivně dotované domácí fotovoltaiky? Zaměřili jsme se také na budoucnost emisních povolenek a nutnost vnímat budování nových jaderných bloků jako naprosto klíčovou strategickou infrastrukturu státu. Rozhovor jsme si užili, padlo mnoho překvapivých a silných argumentů. Pevně doufáme, že se vám bude epizoda líbit! Příjemný poslech.

Geopolitika dál drží trhy s energiemi v napjaté situaci. Pro Evropu, která si z plynu udělala hlavní motor své transformace, to znamená obrovský problém. Zároveň se ale na trhu děje něco nečekaného. Zatímco plyn kolísá, emisní povolenka naopak prudce zlevnila. Znamená to záchranu na poslední chvíli pro české uhelné elektrárny? Rozebrali jsme i fiasko posledního evropského summitu. Znovu se ukázalo, že Česko pro své vize nemá v Evropě spojence a každý stát hraje sám za sebe. Proč jsme naši energetiku v minulé dekádě zkrátka jen prožrali a jak velké účty nás čekají? A nebojte, jsme jen v novém studiu, na Štěpení se nic nemění. Dejte nám vědět, jak se vám líbí!

Rozhovor s Pavlem Tykačem vyvolal obrovský ohlas, a proto přinášíme slíbený navazující díl, ve kterém čteme mezi řádky. Co nám jeden z nejvlivnějších hráčů české energetiky svým vystoupením doopravdy vzkázal? Proč by případný státní výkup akcií ČEZu nemusel trvat roky, ale klidně jen několik měsíců? Jaká je skutečná hodnota firmy, když pomineme běžné analytické tabulky? Mohla být tvrdá kritika finančního ředitele promyšleným signálem pro celé představenstvo i vládu? Vystřelí ceny plynu na násobky současných hodnot? A co definitivní konec uhelných elektráren Sev.en už v roce 2027? Poslechněte si náš analytický speciál a zjistěte, proč podle nás velká hra o českou energetiku teprve začíná.

Již podruhé k nám do studia dorazil Pavel Tykač. Ostře zhodnotil současné vedení energetického gigantu. Kvůli čemu považuje práci finančního ředitele ČEZu za vyloženě tragickou a jak se staví k případnému zestátnění? Jak s cenami plynu zamíchá dění v Hormuzském průlivu? Jaká je budoucnost Kladna? Chystá se manželka Ivana Tykač bojovat o post prezidentky? Poslechněte si otevřený a informačně nabitý rozhovor s jedním z nejvlivnějších hráčů české energetiky.

Útok Spojených států a Izraele na Írán okamžitě rozhýbal globální energetické trhy, ale je opravdu důvod k panice? Ačkoli média chrlí titulky o stoprocentním zdražení plynu, my se podíváme na to, co se skutečně děje v dlouhodobých kontraktech a proč bychom se zatím neměli bát o své složenky. Jak dlouho tento konflikt potrvá, než začneme naplňovat poloprázdné zásobníky před další zimou? V druhé části se pak zaměříme na Itálii, která představila ambiciózní, ale velmi kontroverzní balíček na záchranu svého průmyslu. Proč jejich nápad na umělé odstřihnutí emisních povolenek od ceny elektřiny nedává v evropském kontextu příliš smysl? A v čem by se naopak Česko mohlo od Italů inspirovat, pokud jde o podmínky pro dotování energeticky náročných podniků?

Jak zranitelná je energetická infrastruktura hlavního města? A víme vůbec, na čem stojí každodenní fungování Prahy? Ve Štěpení vítáme Stanislava Votrubu, člena představenstva PREdistribuce, která zajišťuje distribuci elektřiny v hlavním městě. Rozhovor vznikl i v reakci na lednový útok na energetickou infrastrukturu v Berlíně a otevírá otázky bezpečnosti, otevřenosti dat, rizik sabotáží i připravenosti měst na krizové situace. Řeč je o přenosu a distribuci elektřiny, zranitelných uzlech sítě, blackoutech, investicích do infrastruktury, elektromobilitě, fotovoltaice, i bateriích. Proč je Praha extrémně závislá na několika málo nohách, na kterých její energetika stojí. Co všechno se skrývá za položkou distribuce na faktuře za elektřinu a proč je energetická bezpečnost mnohem křehčí, než si připouštíme?

Evropský parlament schvaluje cíl −90 % emisí do roku 2040 a zároveň se ozývají hlasy, že ETS je potřeba zastropovat, změkčit nebo z něj vyjmout domácnosti. Tenhle paradox rozebíráme do detailu. Proč jsou sliby o zastropování v přímém rozporu s emisními cíli? Vysvětlujeme, proč ceny povolenek skáčou a co se děje na trhu. A má EU vůbec jinou podstatu než ideologicky pojatou dekarbonizaci?

ČEPS rozhodl: Chvaletice jako pojistka kvůli stabilitě soustavy, Počerady a Kladno mohou z kola ven. Jak ovlivní výhled pro českou energetiku po roce 2027 a co v celé debatě pořád chybí? Jiří Feist z EPH vysvětluje, proč nejde jen o to kolik vyrobíme, ale také o řízení sítě, napětí a nové nástroje, které Česko pořád nemá připravené. Řeč přijde i na teplárny jako skrytou rezervu výkonu, kapacitní mechanismy pro plyn i německé lekce z aukcí. Co s Evropou dělá ETS? Je to tržní nástroj, nebo umělá komodita, která má být co nejdražší?

Rok 2025 přinesl po energetické krizi klidnější období, ale zároveň tvrdé vystřízlivění z toho, co v opravdu znamená česká energetická koncepce. Rozebíráme, proč plyn výrazně zlevňuje, zatímco emisní povolenky znovu tlačí cenu elektřiny nahoru. Jaký vývoj čeká uhlí, plyn i investice do nových zdrojů? Proč jsou futures na roky 2028-2029 často zavádějící a proč se rozhoduje hlavně v kratším horizontu? Jaká je pozice Česka mezi Německem a Polskem? Na závěr naťukneme cenový spread vůči Německu a důvod, proč se bez tvrdých rozhodnutí o uhlí a kapacitních platbách nikam neposuneme.

Tentokrát rozebíráme rozhodnutí ČEPSu, které má udržet v provozu dva bloky Chvaletic jako rezervu pro stabilitu sítě. Jak to ovlivní cenu elektřiny i český spread vůči Německu, když uhelné zdroje ekonomicky nevychází a plynové náhrady se nestaví? Navazujeme také na turbulentní týden kolem akcií ČEZ. Co mohlo stát za prudkým propadem a následným uklidněním? A jak do toho zapadá vstup CSG na burzu, geopolitika i stokrát zopakované debaty o možném rozdělení či zestátnění části ČEZ?

Česko se z výrazného exportéra elektřiny pomalu, ale jistě stává jejím importérem. Nezůstaneme však pouze u české situace, podíváme se i na významné evropské energetiky a jejich bilanci. Jak chce po vypnutí jádra fungovat Německo a co to znamená pro nás? Jak to naopak vypadá v jaderných zemích v čele s Francií? A proč u nás nevznikají nové paroplynové elektrárny? Podíváme se také na to, jak jsme v minulosti nahlíželi na objem výroby elektřiny, například v době výstavby Temelína.

Co udělá ČEPS v Počeradech, Chvaleticích a také s kladenskou teplárnou? Kdo a kolik bude doplácet, pokud se ukaže, že bez těchto zdrojů hrozí problém se stabilitou sítě a s dodávkami elektřiny? Je to ještě trh, nebo se už z energetiky stala přeregulovaná hra, kde stát nese riziko i nastavuje pravidla? Jaký osud čeká uhlí, máme ho vůbec příštích letech čím nahradit? Jak probíhají vyjednávání o jádru? Jak Karel Havlíček naváže na dosavadní boj o notifikace, financování i podíl českých firem?

Polsko má schválenou notifikaci na tři nové jaderné bloky a může začít stavět. Česko mezitím žádá o novou notifikaci a celý jaderný projekt se znovu posouvá. Jaký model Poláci zvolili a proč je pro Evropskou komisi čitelnější než ten český? Jak fungují rozdílové kontrakty, proč je klíčová role sítí, tržních signálů a návratnosti kapitálu? A co to všechno udělá s cenou elektřiny i pro české daňové poplatníky v příštích dekádách?

Jak funguje sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy a jak se z něj dají vytěžit peníze? Jak se registruje výrobna v energetickém datovém centru a které odběratele si vyberete? Jaký je reálný přínos sdílení elektřiny, když přebytky vznikají ve stejný čas na všech fotovoltaikách najednou? Proč není sdílení elektřiny spásou, kterou si ho v loňském roce médií představovaly, a jaké háčky se mohou schovat v budoucnu, když začnou reagovat distributoři a dodavatelé? Přinášíme konkrétní zkušenosti, čísla i to, proč se na prvotní euforii kolem sdílené elektřiny postupně nabaluje realita o elektroměrech, nákladech a budoucích tarifech.

Druhý otázkový díl Štěpení je tady. Co přinese nová regulační metodika na roky 2026 až 2030? Jak se tvoří regulované ceny? Proč se v Nizozemsku dostali do bodu kdy se roky čeká i na obyčejné připojení spotřeby nebo nabíječky a máme se z jejich chyby šanci poučit dřív než nás to doběhne? Jak do sebe nezapadají ETS1 a ETS2 když jeden vytlačuje uhlí a druhý tlačí na elektrifikaci? Proč je u nás elektřina drahá i bez drahé komodity a proč bude čím dál víc rozhodovat síť regulace a politika? A na závěr jak by mohl vypadat český mix v roce 2035 co reálně stihneme a kde se ty skutečné náklady nakonec schovají.

Co se stane, až do Evropy definitivně přestane proudit ruský plyn? Německo i Nizozemsko na pokraji kolapsu sítí. Proč nemůžou připojit nové továrny, byty ani nabíječky? S Lenkou Kovačovskou řešíme, jaké to bude mít následky pro Česko, a to už během několika let. Proč ceny plynu padají? Proč v energetice nic nefunguje bez zásahu státu? Jak je možné, že i přes vysoké ceny elektřiny se nové zdroje nevyplatí stavět?

Pavel Tykač oznámil, že jeho uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice skončí nejpozději na přelomu let 2026 a 2027. Má stát plán? Jaké jsou možné varianty vývoje? Jak velký díl české výroby elektřiny tím mizí? Proč uhlí přestává ekonomicky vycházet? Co může nahradit výkon v zimních špičkách a jak vysoký účet pravděpodobně čeká stát i spotřebitele? Řešíme reakce politiků, možné varianty státní podpory, zpomalené investice do nových zdrojů, záložní elektrárny i roli ČEZ a ČEPS.

Otevřený pohled do zákulisí rozhodnutí ukončit provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice. Proč se z uhlí stal dlouhodobě neudržitelný byznys? Kolik stojí emisní povolenky a jaký dopad bude mít odstavení uhelných zdrojů bez náhrady. Popisujeme, jak funguje proces vůči ČEPSu a ERÚ, jakou roli má stát a co bude následovat v případě, že budou elektrárny označeny jako klíčové pro stabilitu soustavy. Bavíme se o budoucnosti české energetiky, rizik závislosti na dovozu a o tom, co Česku reálně hrozí v příštích letech.

Tentokrát s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition Fund, řešíme, co vlastně znamená spuštění ETS2 pro české domácnosti a firmy. Jde spíš o politický experiment než promyšlený nástroj? Jak z povolenek vznikl investiční produkt pro banky místo stabilního systému? Jak to bude s náklady ETS2? Dopadnou nejvíc na chudší spotřebitele a východ Evropy? A proč se dnes v energetice investuje snáz v Polsku než v Česku?