Názory a argumenty

Většina Evropanů by svou zemi bránila, jen třetina však věří, že je na to jejich země připravena. Tento trend sledujeme i v Česku, píše Dominika Hajdu, programová ředitelka organizace GLOBSEC.

Američtí demokraté se po volbách vracejí do Washingtonu plní elánu a naděje. Porážky republikánů i ve státech, kde to nikdo moc nečekal – jako například Mississippi –, jim otevírají nové možnosti. Rozhodně je ale nečeká hladká cesta bez výmolů.

Ruská válka proti Ukrajině odhalila, jak jsou armády v Evropě závislé na Američanech. Typickým příkladem je Starlink, satelitní internet. Starlink je ale mnohem víc, je to vertikálně integrovaný systém firmy SpaceX, která vyrábí rakety, satelity i terminály a všechno jí to patří.

Dvoudenní jednání o míru na Ukrajině v Abú Zabí podle očekávání skončila bez konkrétního výsledku. Ukrajinští vyjednavači opatrně mluvili o možnosti uzavřít mír ještě do konce letošního roku.

Bizarní hra s mapou, kterou těžko brát vážně. Rusové už testují satelitní systém Rassvet. Evropa zaspala, je dál závislá na Starlinku. Američtí demokraté slaví, jejich vedení ale klopýtá. Evropané chtějí nést větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.

Píše se rok 2026 a je listopad. Někdy si to člověk musí připomínat, aby se ujistil, že to okolo je realita a jen se mu to nezdá. Tedy že pouze nesní noční můru, když náhodou spí.

Moderuje Ondřej Konrád.

V nacistickém Německu v roce 1933 proběhlo hromadné veřejné pálení zakázaných knih na náměstích. Současné Rusko zakázané knihy likviduje neveřejně prostřednictvím průmyslové skartovačky, přičemž je proces zaznamenáván na kameru a záznam dostanou státní orgány ke kontrole.

Pokud si někdo loni touto dobou myslel, že se Tomio Okamura v roli předsedy Poslanecké sněmovny spokojí s pozicí třetího nejvyššího ústavního činitele v zemi a nechá vládnutí především na premiérovi, mýlil se.

Trvalo to jen pár dní a to, co se ještě před týdnem zdálo nemožné, je realitou – Jensen Huang, šéf a zakladatel americké společnosti Nvidia, která vyvíjí čipy pohánějící umělou inteligenci, skončil. Údajně se zapletl s čínskou agentkou a měl další poměr se svou podřízenou. Je to ten typ odchodu, který má přesah do geopolitiky i makroekonomiky.

Česko jako černý pasažér evropské bezpečnosti. Kdo tady vládne? Nebo přesněji: kdo koho drží pod krkem? Rezignace šéfa Nvidie. V Rusku nepálí knihy na náměstích, ničí je jinak. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Slovní přestřelka o financování úvěru Ukrajině nejspíš poznamená páteční neformální summit Evropské unie v irském Dublinu. Německý kancléř Friedrich Merz a slovenský premiér Robert Fico se přou, zda je či není vydírání spojovat další půjčky Ukrajině se schválením příštího evropského rozpočtu.

Kdo se domnívá, že se mají korektně ctít volební výsledky, bude nejspíš s dohodou o vedení metropole spokojen. Sice později, než si přál lídr vítězného hnutí STAN a dosavadní primátorův náměstek Petr Hlaváček, ale zase o dost dřív, než jak už jsme vícekrát zažili, vznikla koalice STAN, druhého Spolu (uskupení ODS a TOP 09) a třetího Praha sobě.

V Abú Zabí skončila ve středu 11. listopadu třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA o ukončení války na Ukrajině, která začala v úterý. Zástupci rokovali o výměnách zajatců, návratu ukrajinských dětí unesených Moskvou a bezpečnostních zárukách, přičemž Ukrajina dlouhodobě poukazuje právě na nucené vysídlování dětí.

Bonmotů na téma, že líp už bylo, lze najít nepočítaně. Potíž je, když se z vtipné slovní hříčky stane přesvědčení. Násilné demonstrace v ulicích francouzských, italských či španělských měst dokládají, že lineární vývoj se zadrhl a možná nabírá zpětný chod.

Do prezidentských voleb zbývá jen pár měsíců a Francie se zmítá v nepokojích. Macronovi voliči jsou zklamaní a jeho odpůrci vyvíjí tlak na vládu, ale ta před sebou nemá čas ani finanční prostředky.

Trump po prohraných volbách zvolil konfrontaci a neústupnost. Abú Zabí. Praha má svou koalici. Komu zůstane v ruce utržené ucho od džbánu. Těžce zkoušená Francie. Moderuje Kamila Pešeková.

Neúspěšný pokus o impeachment amerického ministra obrany Peta Hegsetha předznamenává, jak se bude v příštích měsících vyvíjet americká politika po drtivé porážce republikánů ve volbách do Kongresu a postů guvernérů. Skutečnost, že republikáni odmítli ve Sněmovně reprezentantů impeachment, který navrhl republikán Thomas Massie, znamená, že prezident Donald Trump prozatím nemusí ve své politice měnit nic zásadního.

Pod americkým ministrem obrany se rozhoupalo křeslo, a to kvůli návrhu na ústavní žalobu, která na něj byla v Kongresu podána. Spor o budoucnost Peta Hegsetha je odrazem řady trhlin současné americké politiky. I proto se prozatím pravděpodobně udrží ve funkci.

Pokud se nestane něco mimořádného, zvolí členové německého Spolkového shromáždění koncem ledna příštího roku do čela státu poprvé ženu. Největší šanci zaujmout místo po prezidentu Franku-Walteru Steinmeierovi, který už dokončuje své druhé období, má politička za bavorské křesťanské sociály Ilse Aignerová.

V současnosti jsou ve Sněmovně dvě zákonné novely, vyhlížející jako šité na míru premiérovi. Jedna ho má zbavit hrozby odsouzení v kauze Čapí hnízdo, druhá střetu zájmů, který se premiérovi ani napodruhé nepodařilo zamaskovat.

Z médií se člověk už téměř nepřetržitě dozvídá, jaké hrozby kolují kolem umělé inteligence, jak se agenti vymykají lidské kontrole, jak škodí hackeři a podobně. Je kouzlem nechtěného, že sektorem nyní otřásá skandál pocházející z čistě lidského prostředí. Milostný románek a bondovka současného světa v jednom, která, trochu cynicky řečeno, má velkou šanci stát se příštím hitem Netflixu.

Česko v pohodě. Jen kdyby ČNB nezvýšila sazby. Pete Hegseth, první oběť vnitrorepublikánského boje. Šéf Nvidie rozehrál hollywoodský thriller s prvky červené knihovny. Novely jak premiérovi šité na míru. Jak si bavorský premiér Markus Söder prosadil „svou“ prezidentku. Moderuje Ondřej Konrád.

Menší školení z finančnictví zdarma poskytli politici a ekonomové. Poděkování od vděčných občanů si zasluhuje především premiér Andrej Babiš (ANO), který diskusi vyvolal.

Viktor Orbán se roky tvářil jako nejbližší spojenec Andreje Babiše (ANO). Ale musel prohrát volby a být odstaven od moci, aby se v Praze mohlo vůbec poprvé konat společné zasedání české a maďarské vlády.

Práce zprostředkovaná přes digitální platformy – nejznámějším příkladem jsou služby nejrůznějších kurýrů či tzv. alternativní taxislužby – se natolik rozmohla, a zároveň panovalo podezření, že jsou takto pracující lidé na platformách závislejší, než jak ty se rády tváří, že Evropská unie přistoupila k jejich regulaci. Do budoucna se má automaticky jednat o klasický zaměstnanecký poměr a je na platformách případně dokázat opak.

Macinka by měl být za hrubost vyloučen do konce zápasu. Z lepší ochrany platformových pracujících menší ochrana pro všechny. Maďarsko je znovu náš skoro soused. Magyar se ukazuje jako velký pragmatik. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Jan Fingerland.

Snem většiny politiků je shromáždit za sebou co nejpočetnější a co nejpestřejší skupinu občanů. Předsedovi Motoristů a vicepremiérovi Petru Macinkovi se ovšem podařil onačejší kousek – popudit prakticky všechny proti sobě. To je pozoruhodný výkon i na zkušeného provokatéra. Natož na ministra zahraničí, od kterého by jeden čekal, že bude umět jíst příborem, vést nenucenou konverzaci a být galantní.

Deficit státního rozpočtu na příští rok má dosáhnout 386 miliard korun. Vláda se zavázala, že by měl v dalších letech klesat, zatím ale není jasné, jak to chce udělat. Stále častěji se jako řešení jeví sektorové daně. První z nich, která se podle vládou definovaných a schválených podmínek reálně týká společnosti Orlen Unipetrol, je ve Sněmovně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko se do sebe pustili kvůli tíživé situaci v dodávkách elektřiny a vody v hlavním městě. Tu před nadcházející zimou vyostřují neutichající vzdušné údery Ruska na energetické kapacity v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.

Vládní politici, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), nemohou pochopit, proč se zákon o zrušení poplatků médií veřejné služby stal spouštěčem tak velkého občanského rozčilení. A proč stávkami a neposlušností hrozí i vysoké školy. Vždyť, jak říká ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), nejde o svobodu slova ani o demokracii, nýbrž „jen“ o to, kolik peněz mají veřejnoprávní média dostat a co za to mají pro občany vyrábět.

Česko už je oficiálně černým pasažérem v NATO. Říká si o vyhazov. Zdražíme hypotéky, snížíme úročení vkladů. Tak by mělo znít vysvětlení zavedení sektorové daně na banky. Kyjev hoří, Kličko a Zelenskyj se dohadují. Spor o média není bojem o peníze, nýbrž o přijatelnou politickou kulturu. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Partneři v NATO už si musí říkat, že si z nich Česká republika dělá legraci. Ovšem ve věci, kde se nežertuje, protože jde o bezpečnost občanů všech členů Aliance.

Bude tomu už dvacet let. Ve sněmovní pivnici proti mně usedl mladý novinář, který se chtěl něco dovědět o zákulisí politiky a sociální demokracie obzvlášť. Ve skutečnosti jsem se ale v tom okamžiku začal já učit od něj.

Čínské úřady zablokovaly nákup části mezinárodní průmyslové skupiny ABB. Zní to jako banální zpráva, ale hodně vypovídá o dnešním světě. Švédsko-švýcarský koncern ABB totiž sice sídlí v Evropě, jenže v Šanghaji vybudoval i s pomocí tamní administrativy obří továrnu na chytré roboty pro firmy. A právě tu chtěl koupit známý japonsko-americký investor Masajoši Son se svým fondem SoftBank. Ale tvrdě narazil.

Bobby Pulido se konečně může vyspat. Oblíbený zpěvák žánru Tejano, tedy texasko-mexické hudby s chytlavými melodiemi, které člověk jen tak nedostane z hlavy, před lety proslul především písní Desvelado. Zpívá v ní o bezesných nocích a hledání té pravé. Teď si může vedle ceny Latin Grammy vystavit na poličku také osvědčení o zvolení do amerického Kongresu za jižní Texas.

Republikánská strana zažila těžké nevítězství v Kongresu i jinde. To mimo jiné signalizuje konec jedné éry a začátek nějaké nové. Například i ve vztahu mezi dosud nezpochybňovaným Donaldem Trumpem a jeho republikánskou stranou.

Uvažovat nad jedním, byť zajímavým volebním modelem je ošidné. Každý si v něm může najít, co chce, a lze udělat rychlé, efektní a zpravidla mylné závěry. Vždy je dobré se dívat nejen na momentální čísla, ale zejména na trendy. A především na to, co se skrývá pod nimi.

Výsledky amerických voleb do Kongresu i výsledky našich komunálních voleb naznačily limity populismu. Jak Donald Trump, tak do určité míry i Andrej Babiš se ocitli v pasti svých předvolebních slibů.

Nejde o to porazit Babiše, ale porazit populismus. Trump možná zamíří do předčasného důchodu. Latinoameričané v USA. Náš hlas není samozřejmost. Čína si své technologie brání. Západ může jen vzpomínat. Dvě vášně Patrika Eichlera.

Moderuje Petr Schwarz.

Není to tak dávno, co se třicátník Michal Strnad stal nejbohatším Čechem a zároveň i nejbohatším člověkem z postkomunistické části Evropské unie. Přihodilo se to díky byznysovému talentu jeho otce Jaroslava, který sázel na vojenský průmysl dávno předtím, než se z toho stala salonní móda.

Na konci října proběhl v Moskvě v pořadí již třetí rusko-africký summit, který prezident Putin pořádá od roku 2019. Zúčastnily se ho delegace ze 48 afrických zemí. Summit měl ukázat, že Rusko navzdory válce proti Ukrajině a západním sankcím není mezinárodně izolované. A také že hodlá aktivně omezovat evropský vliv v Africe.

Když byl nedávno v maďarských volbách na hlavu poražen dosavadní premiér Viktor Orbán, zavládlo přesvědčení, že nový režim pod taktovkou vítěze Magyara přestane hrát v Evropské unii roli proruského potížisty a Maďarsko se stane spolehlivou součástí Evropy. Očekávání se naplnila částečně.

Začalo to, když ukrajinští protikorupční detektivové napíchli telefon jistému Serhijovi Kropivovi, ambicióznímu zástupci šéfa jednoho z odborů ukrajinské generální prokuratury. A narazili na zlatou žílu.

Kvůli napjatým vztahům s prezidentem Donaldem Trumpem sledovala americké kongresové volby pozorně také Evropa. Drtivé vítězství demokratů jí dává naději na vstřícnější Kongres, hlavní slovo v zahraniční, bezpečnostní a obchodní politice bude ale nadále mít šéf Bílého domu. Výrazné zlepšení transatlantických vztahů tak čekat nemůžeme. Výsledek volebního klání v USA se ale projeví na evropských nacionalistických hnutích, soudí zahraničněpolitický analytik Filip Nerad.

Evropští nacionalisté se definitivně odvrátí od poraženého Trumpa. Protikorupční operace Karthágo pokračuje. Nad pádem Vučiče Evropská unie jásat nejspíš nebude. Putinův africký summit s protizápadní rétorikou. Miliardář z východu.

Důležité americké volby v polovině prezidentského období, zvané midterms, skončily drtivým vítězstvím demokratů a debaklem pro republikány prezidenta Trumpa. S tím, že demokraté mohou ovládnout Sněmovnu reprezentantů, se víceméně počítalo, volby ale skončily i jejich výrazným vítězstvím v Senátu, kde jejich triumf tak očekávaný nebyl.

Moderuje Petr Schwarz.

Když Donald Trump záhy po druhém vstupu do Bílého domu rozpoutal těžko pochopitelnou, nahoru dolů létající hru s celními tarify pro země Evropské unie a mluvit o anexi Grónska, součásti Dánského království, tehdejší lídr české opozice Andrej Babiš (ANO) vůči němu poněkud ochladl. Ještě ho přímo nekritizoval, ale Trumpem jasně inspirovanou kšiltovkou v červené barvě amerických republikánů s nápisem v podstatě kopírujícím heslo hnutí MAGA víceméně odložil.