Jihočeši

Historik a etnograf Jihočeského muzea Jan Šimánek je silně zakořeněný v Doudlebech na Českobudějovicku. Jeho rod tam žije nepřetržitě od roku 1650. „Já jsem se tam vždycky cítil dobře, je to prostě můj domov. I když od nějakých deseti let jezdím do Budějovic, stále je nepovažuji za svůj domov, protože nejlépe se cítím právě v Doudlebech,“ říká.

„Třeboň je místo, kde jsem se formoval esteticky i umělecky. Až do svých pětadvaceti jsem tady trávil každé prázdniny s babičkou a dědečkem a okolí znám velmi dobře. Vím třeba, v jaké tónině kvákaly žáby u kterého rybníčku…“

Když trojnásobné mamince Ivě Klementové ve 34 letech poprvé diagnostikovali zhoubný nádor, samozřejmě věřila, že to zvládne. Jenže rakovina udeřila podruhé i potřetí. A také to zvládla. Cítila ale, že potřebuje razantní změnu. Změnila proto zaměstnání a navíc spoluzaložila v Českých Budějovicích pacientskou organizaci Mia Rose, která pomáhá ženám s rakovinou prsu. Dnes je už čtyřnásobnou babičkou a kromě univerzitní výuky stíhá i své koníčky.

Písecké filmové školy oslavily 30 let své existence. Jejich zakladatelem je kameraman a producent Miloň Terč. Rodák z Písku spojil svůj život s filmem, je držitelem řady mezinárodních ocenění. Úspěchy sbírají už i jeho studenti, nedávno například film Krajan získal studentského Oscara.

Dagmara Pavlátová se narodila v roce 1939 v Údraži na Písecku do rodiny statkáře. Její otec Václav Hrdlička byl za první republiky, během války, až do roku 1948 také údražským starostou. Vzpomínky Dagmary Pavlátové na vesničku Údraž přinášíme v pořadu Jihočeši.

Jako malý kluk spadl do rybníka a chybělo jen velmi málo, aby se utopil. Později pak někdy slýchal, že zůstal na světě z nějakého důvodu, že ho lidé potřebují. Své poslání našel Václav Kovář jako učitel autoškoly a později krajský koordinátor Besipu, tedy oddělení ministerstva dopravy, které se snaží zajišťovat bezpečnost provozu na silnicích.

Ve svých padesáti letech odešel dobrovolně z tohoto světa Filip Štojdl. Roky působil jako duchovní československé církve husitské na Písecku, jedenáct let byl také jejím zdejším biskupem. Církev předloni opustil a jeho život poté nabral turbulentní spád. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2018. Tehdy Filip Štojdl stál v čele husitské církve v plzeňské diecézi, pod kterou spadá i jih Čech.

Petr Wittlich je kunsthistorik, emeritní profesor Univerzity Karlovy, autor a spoluautor celé řady monografií, třeba Česká secese, Bohumil Kafka – příběh sochaře nebo Horizonty umění. Narodil se 23. května 1932 v Českých Budějovicích. V nich chodil do obecné školy, měšťanskou školu pak navštěvoval v Táboře a v Táboře a Budějovicích také začal svá studia na reálném gymnáziu.

„Prožil jsem v Budějovicích prvních třiadvacet let života, chodil jsem tu do základní školy, gymnázia i na vysokou. Vedl jsem tu oddíl, kterým prošlo mnoho lidí. Mám tu přátele – muzikanty, přátele, kterým je také okolo šedesátky, s nimiž jsem jezdil na vandry, kamarády z osad, které jsou rozesety okolo Černé řeky.“

Když se zeptáte lidí, kteří vyrůstali v Českých Budějovicích a okolí v 70. a 80. letech minulého století, kdo byl nejznámějším diskžokejem, většina nejspíš vzpomene jméno Karla Červeného.

Ivo Janoušek o sobě říká, že je Krumlovák jako poleno. Vystudoval dějiny umění a dnes je kurátorem a šéfem Paláce ilustrace na druhém zámeckém nádvoří. Svůj volný čas nejraději tráví s rodinou, ale stíhá ještě hrát na klavír nebo koncertovat s kapelou. Je velkým optimistou, a tak málokdo ví, že jeho život omezují i zdravotní problémy.

Archeolog Michal Bureš zasvětil velkou část života Novohradským horám. V pořadu Jihočeši přibližuje zaniklé vesnice i proměny zdejší krajiny po roce 1945.

Václav Votruba se narodil v Domažlicích, odkud se v devatenácti letech přestěhoval do Českých Budějovic. Od té doby uplynuly už dvě dekády a on za tu dobu na jihu Čech pevně zakotvil.

Jozefína Růžičková se před osmnácti lety přestěhovala z Prahy do jihočeských Prachatic a při rodičovské dovolené začala vařit marmelády. Od té doby její výrobky získaly přes sto medailí na prestižní světové soutěži ve Velké Británii, je také absolutní vítězkou letošního ročníku Chutná hezky. Jihočesky.

Kristina Novotná coby scénografka vytvořila téměř 200 inscenací v českých a moravských divadlech, navrhla například také kostýmy pro film Sněženky a machři. Práce ji přivedla na jih Čech, s manželem se usadila v Kájově na Českokrumlovsku. Tady se ráda stará o zahrádku a čas od času napíše povídku.

Rozhlasové vaření je proti tomu snímanému televizními kamerami zdánlivě znevýhodněno. Na kuchaře, nádobí, sporáky a především jídla není vidět. Jenže pokud recepty přibližuje mistr svého řemesla, kterému bylo darováno, že umí o gastronomických kouzlech barevně a lákavě mluvit, může se z takového pořadu, a jeho poslechu, stát naopak velmi zajímavý zážitek. K tomu ještě probouzí obrazotvornost, jedinečný projev tajemné zvláštnosti rozhlasu.

Písecký rodák Petr Nůsek je učitel a poradce dobových bojových scén, specialista na sportovní šerm, na zbraně a zbroj pro film a divadlo. Vlastní a provozuje Housův mlýn v Táboře, má produkční společnost. Kromě toho, že se věnuje vlastnímu šermu a filmové a divadelní choreografii, rovněž vymýšlí a vyrábí speciální rekvizity.

Netradiční díl pořadu Jihočeši připomene dvě osobnosti najednou. Tou první je rozhlasový redaktor, moderátor a režisér Ludvík Mühlstein. Druhou Jiří Hanzelka, novinář, dokumentarista a cestovatel, který se sice narodil ve Štramberku, ale od roku 1987 trvale žil v jihočeské obci Sedlo. Sešli se u mikrofonu v lednu 1994 a my nyní archivní záznam nabízíme k poslechu.

Zájem o dějiny, archeologii a časem i podrobnou historii letectví nelze u Vladislava Buriana hledat jinde než v rodině. Jeho otec byl náčelníkem letiště, dědeček milovníkem historie. On sám vystudoval archeologii a už dlouhá léta působí v Muzeu Jindřichohradecka. Také je zakladatelem Klubu historie letectví a leteckého muzea v Deštné.

Od malička sportovala. Pohyb je neodmyslitelnou součástí jejího života. Obyvatelka Českých Budějovic Hedvika Řepová oslavila už 93. narozeniny a potkat ji můžete všude po kraji. Je totiž stále aktivní turistkou, výlety pořádá i pro přátele a také fotí vše, co ji zaujme. Jejím receptem na spokojené stáří je zůstat aktivní, mluvit s lidmi, stále se něčemu učit a nebrat se moc vážně.

Českobudějovická gastroenteroložka Radka Kobzová si stále plní své sny. Například uběhla maraton, celý rok plave v přírodě, v době covidu se pustila do háčkování a před pár lety se zamilovala do akvarelů a tušové malby, inspirované japonskými umělci. Má za sebou už dvě výstavy. Je také maminkou tří dcer a ještě stíhá na zahradě experimentovat s trvalkovými záhony.

Ve čtvrtek 16. dubna 2026 zemřel po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil. Bylo mu 60 let. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2019.

Pavel Jaroslav se narodil v Jindřichově Hradci, žije v Českých Budějovicích. Je mu 56 let, ale už toho stihl tolik, na co by jiný člověk potřeboval alespoň tři životy. Do výčtu jeho profesí mimo jiné patří technik, tanečník, choreograf, kouč, pekař a autor knih.

Kytarista a zpěvák Pavel Jarčevský je spoluzakladatelem folkové skupiny Jen tak tak a také vyhlášeného jindřichohradeckého festivalu Folková růže. Učí český jazyk a literaturu na gymnáziu, napsal desítky písní, ale také byl vrcholových sportovcem v orientačním běhu.

Isabella Knoblochová je dcerou slavné matky, ale také ženou, která zažila domácí násilí za dveřmi zdánlivě idylického jihočeského statku. Matka tří nyní už dospělých dětí ale dokázala svůj osud změnit. Dnes žije v Třeboni, věnuje se kosmetice a zároveň je autorkou několika knih.

Pamětníkům dobře známé šumavské bylinné víno je zpět. Výrobu elixíru, který prý vrací vzpomínky a uzdravuje, podle původní receptury doktora Budinského obnovili v roce 2022 dva spolužáci Pavel Vlček a Petr Jánský. Pavlu Vlčkovi, který je původním povoláním soudní znalec, to změnilo život a přineslo spoustu zajímavých setkání.

„Písničky mě provázely už od útlého věku. Rodiče nám dětem často zpívali a můj děda byl muzikant. Hrával s venkovskou kutálkou a mě často brával sebou. Pak přišla škola, učňovská léta, trampování, vojna a po vojně jsme založili Minnesengry.“

Martin Štefko, čtyřicetiletý rodák z Českého Krumlova, je sice vzděláním ekonom, ale spleť čísel a financí hned po studiu vyměnil za svět písmen a slova. Píše totiž knihy – hlavně horory a thrillery – a také ve Velešíně založil nakladatelství Golden Dog.

Tři paralympiády, tři medaile – zlatá, stříbrná, bronzová. A k tomu řada dalších z evropských i světových šampionátů. Velkých sportovních úspěchů dosáhl handicapovaný plavec Arnošt Petráček z Jankova na Českobudějovicku. Kvůli rehabilitaci trávil od dětství hodně času v bazénu a plavání mu pomáhalo překonat nejrůznější životní situace.

Jedním z nejvíce renomovaných jihočeských archivářů je nesporně Václav Rameš. Tento osmašedesátiletý jihočeský rodák, absolvent třeboňského gymnázia, žijící léta v Lomnici nad Lužnicí, nastoupil v roce 1982 do Státního oblastního archivu v Třeboni a zůstal mu věrný po celý svůj dosavadní profesní život.

Výtvarnice, které žádné téma, objekt, styl ani žánr není cizí. Pedagožka, která učí lidi procítit radost ze života a tvoření. Člověk, který se neostýchá promluvit o prožitcích klinické smrti, a už více než dvě desítky let obyvatelka Českého Krumlova. Eva Karmazínová je hostem pořadu Jihočeši.

Miroslav Stecher z Českých Budějovic patří k těm, které hudba od malička těšila. Jeho osudovým nástrojem jsou dudy. Nejenže na ně hraje, ale také je umí vyrobit. Právě tato dovednost mu přinesla prestižní ocenění ministerstva kultury. Díky jeho působení ve folklorním souboru Úsvit navíc dodnes žijí mnohé lidové písničky a tance. U příležitosti osmdesátin Miroslava Stechera nabízíme reprízu rozhovoru, který vznikl v roce 2013 pro cyklus Jihočeši.

Jiří Untermüller je už řadu let členem činohry Jihočeského divadla. Kromě herectví a režie se věnuje úpravám i dramatizacím a je autorem desítky původních dramatických textů. Působí také jako lektor hereckých kurzů.

Já jsem hrdá jihočeská náplava, říká o sobě Jitka Zikmundová z Českého Krumlova. Přistěhovala se z Havlíčkova Brodu poté, co potkala svého muže, rodilého Krumlováka. Psal se rok 1992 a město bylo právě zapsáno na seznam UNESCO. To ovlivnilo další životní cestu Jitky Zikmundové.

Lucie Hušková je copywriterka, sportovkyně a spisovatelka v jedné osobě. Narodila se v Českých Budějovicích, ale v osmnácti odešla do Brna studovat žurnalistiku a germanistiku. V moravské metropoli žije dodnes, nicméně do rodných jižních Čech se ráda vrací.

Jeho celoživotní láskou jsou medvědi. Jan Míša Černý už padesát let minimálně dvakrát denně míří na zámek v Českém Krumlově, kde se stará o místní medvědy. Mluví o nich jako o svých dětech. Celkem už pečoval o šestnáct šelem, v současné době žijí v zámeckém medvědáriu tři.

Olga Černá se věnuje historii jihočeské emigrace do Ameriky v 19. století. Je totiž rodačkou z vísky Kojákovice, ze které za Rakouska-Uherska odešla do takzvaného Nového světa velká část obyvatel. Pracovala v třeboňském archivu, založila Venkovské muzeum v Kojákovicích a také nevládní organizaci Rožmberk, která pomáhá lidem najít a pochopit rodové kořeny.

Geofyzik, geolog, technik, archeolog, ale také publicista a znalec historie. Tím vším je Jiří Šindelář. Veřejnost se s ním setkává, když představuje různé objevy z naší historie, vypráví dávné příběhy, jeho jméno je spojené například s průzkumy rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě nebo hrobky Karla IV. v chrámu svatého Víta v Praze.

Když do internetového vyhledávače zadáte sousloví Jiří Němec a střelba, okamžitě se vygeneruje odstavec tohoto znění: „Jiří Němec. Narodil se v roce 1990, žije v Českých Budějovicích. Jiří se specializuje na sportovní střelbu vzduchovou pistolí. Probojoval se do reprezentace a na posledním mistrovství České republiky v Olomouci zanechal za sebou i účastníka paralympijských her v Paříži 2024.“

Rodem i srdcem s jižními Čechami spjatý Petr Pavel Hanus rodák ze Skal u Protivína. Profesí železničář se před lety pustil do oprav poškozených křížků v krajině. A nejen to je na jeho životě pozoruhodné. Je jedním z posledních jihočeských ponocných. O svém nadšení, motivaci, vypráví v pořadu Jihočeši.

Dvakrát utíkala Jana Germenis-Hildprandtová před komunismem. Jednou jako malá holka, když se jejím rodičům podařilo vystěhovat se z komunistického Československa do Etiopie. Podruhé jako mladá žena, když etiopskou monarchii smetla marxistická revoluce. Dnes se baronka stará o zámek v jihočeské Blatné, který byl rodině vrácen po roce 1991.

Dana Kalistová z Českých Budějovic uvedla v život už řadu svých nápadů, rozjela několik projektů. V současné době se snaží změnit přístup obyvatel Česka k odpadům a přispět k tomu, aby se věci nevyhazovaly zbytečně. Měli bychom totiž podle ní dobře nakládat se zdroji, které nejsou nevyčerpatelné.

Ve věku 92 let zemřel v Písku Karel Beran, pamětník, důlní inženýr, hudebník, spjatý především s Čimelicemi. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši na podzim roku 2025.

Od dětství ho přitahovaly věže a zvony. Z vlastní zvědavosti a přirozené činorodosti se naučil odlévat bronzové zvonky, následně získal potřebné vzdělání a dnes už patří v oboru mezi profesionální elitu. Zvuk zvonů, které ve své dílně v Myslkovicích na Táborsku vyrobil Michal Votruba, zní na mnoha místech nejen naší země.

Profesní kariéru odstartovala Lenka Vlachová po maturitě na střední pedagogické škole umístěnkou do Větřní. Dálkově pak vystudovala obor speciální pedagogika. Po listopadu 1989 pracovala pro krumlovský hudební festival i v diplomatických službách v Bruselu, ale také řídila kamion na mistrovství Evropy, fotografovala s Jadranem Šetlíkem nebo vydala knihu o ženství a emocích. Jejím největším projektem je akce Moda Fashion Day(s).

Ve věku 80 let zemřel spisovatel Jan Bauer. Rodák z Jihlavy, který strávil většinu života na jihu Čech, patřil mezi nejplodnější české autory všech dob. Na kontě má více než 200 knih – historické detektivky, literaturu faktu i různé bedekry. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2022.

Galerie buddhistického umění se skrývá v opravených prostorách bývalé vodárenské věže v Třeboni. Slavnostně otevřena byla na jaře roku 2013. Svou sbírku thanek, což jsou rituální ručně malované obrazy s náboženskou tematikou, a jiných artefaktů jí věnoval třeboňský rodák a geolog Milan Klečka. Sám se také významně zasloužil o rekonstrukci kulturní památky.

„Já jsem se vlastně z Jindřichova Hradce nikdy neodstěhoval a stále tam mám trvalé bydliště, i když mi to dělalo v životě problémy,“ přiznává rodák z města nad Vajgarem, divadelní a rozhlasový herec Antonín Kaška.

Vskutku málokterý příchozí do třeboňského obchodu s elektrozbožím v Husově ulici po dlouhá léta tušil, že ten dlouhán za pultem, mimochodem velmi podobný slavnému zpěvákovi ještě slavnější (a jeho oblíbené) britské kapely the Who Rogeru Daltreymu, byl několikanásobný veteránský mistr světa i Evropy a šestnáctinásobný republikový přeborník ve skoku do výšky.

Terezie Rožboudová z Němčic nedaleko Netolic letos oslaví neuvěřitelné sté narozeniny. V jihočeských sdělovacích prostředcích se už před lety vžila její přezdívka Máma Babouků. Stále nadšená a stále výborná tanečnice je totiž vdovou po slavném kapelníkovi nejstarší jihočeské dechovky.