Glosa dne aneb Co týden dal

Podíl na výchově Vás může zasáhnout ve vysokém věku stejně, jako kokrhavého nedospělce. Výročí osvobození Osvětimi v televizi dokladovalo nacistické masové vraždění , ale až pohled do tváří přeživších Vás přiměje přemýšlet nad tragédiemi jednotlivců.

„Kdo sedí na vrbě, je blázen, nevyřeže-li si píšťalku“ - tak zní odvolávka na citaci z humoristické detektivky Zdeňka Jirotky „Muž se psem“. Dále se v ní podotýká, že zvýšenou popudlivost v takových případech prokazuje ten, komu vrba náleží.

Ve spřízněném východoslovanském jazyku dodává přízvuk na první slabice slovu „ródina“ širší význam. U nás se obecně vžilo úsloví, že rodina je základem státu.

Kritizovanou zakázku, která stála křeslo ministra dopravy Kremlíka, spustili včera v podvečer dobrovolníci z řad programátorů a specialistů na internetové technologie. Při experimentu, který budil nevšední pozornost, stihli od pátku večer připravit systém elektronického prodeje dálničních známek. Projekt, který měl stát víc než 400 milionů korun, chtějí dát k dispozici státu zdarma.

Miloš Kopecký kdysi charakterizoval usilování o moc stručně. Na otázku „Co považujete za nejsnadnější záležitost na světě?“ odpověděl „Vládnout v Čechách.“ Co vypadá vrcholně nelogicky, to vykráceno na kost po způsobu zlomků logiku nepostrádá.

Nachlazení a chřipkových onemocnění začíná i podle statistik přibývat. A že přišlo období, kdy nás tyto obtíže začinají víc trapit, to vidíme a slyšíme každý den kolem sebe. I proto dnešní glosa Petra Voldána s vymluvným titulkem.

Mýtný systém je důmyslný vynález, zasluhující inovace. Ještě nelze zapomenout na průraznou kampaň, mířící do mýtných bran a kasiček nejmenované firmy, která měla znamenitě spočítánu návratnost investice, a už tu máme systém pokrokovější.

Můžete, nebo nemusíte nalézt zalíbení v programových prohlášeních, heslech, ideologii, formách a představitelích. Na to máme každý svoje gusto, a v hluboké samotě si můžeme dovolit ten přepych pocitu na první signální, pocitu nekorigovaného okolím.

Ve stejný den, kdy se sejdou v podstatě konkurenční muzikantské party v jediné hospůdce u prostřených stolů a v pozitivní náladě, aby se navzájem potěšily pod heslem „muzikanti sobě“, zkalí příjemné pocity tragický požár ve Vejprtech, ale bohužel i prudké zahoření jednoho z panelů politické diskuze.

Kolem systému na prodej a správu elektronických dálničních známek, který má nahradit dosavadní nálepky, se strhly vášnivé diskuse. Po oznámení ceny za tuto zakázku se spustila lavina kritiky, do hry vstupuje i premiér. Co je ale zajímavé, vynořila se také iniciativa podnikatelů, kteří chtějí připravit celý systém v krátkém čase a pro vládu zdarma. Na situaci teď reaguje i Petr Voldán ve své dnešní glose.

Obvyklý, hojně využívaný apel praví, že hlas lidu je hlasem Božím, a měl by tudíž být respektován. Porovnejte s obrazovým zpravodajstvím z oblastí někdejší Persie, a obočí se Vám zvedne samo od sebe.

Sprejerské téma není na našich rozhlasových vlnách ojedinělé. Tento týden jsme bohužel museli informovat o dalším “útoku”, ke kterému došlo tentokrát v Ústí nad Orlicí. Není to nové téma ani pro Petra Voldána a jeho dnešní glosu.

Aby nebylo opominuto bez povšimnutí: bytový fond někdejšího OKD se stal opět, už téměř tradičně, předmětem obchodu. Zda výnosného, nebo nikoliv, zůstává obestřeno tajemstvím.

Traduje se, že právo je jedno a výklad práva se různí. Pro dokreslení uveďme, že s autorizací odborných textů to bývalo všelijaké. Například po reorganizaci státní správy šedesátých let byl vydán obšírný spis k sociálnímu a důchodovému zabezpečení. Coby autor nebyl uveden kolektiv odborníků, jenž se na práci podílel, nýbrž tehdejší ředitel tohoto Úřadu, adresou Křížová 25, Praha 5 - Smíchov.

Těžko ony události komentovat… diplomatická jednání se minulý týden začala podobat rýsování bojových linií a pohybu v neoznačeném minovém poli. Likvidace muže, který ztělesňoval íránské hrozby a rozpínavost odstartovala opatrné našlapování okolo válečného kotle s vřící smůlou, která hrozila překypět. Prchlivost samozřejmě na místě nebyla.

Svět sčítá oběti nákazy a padlé. Ten sportovní lituje porážky Primože Rogliče v lítém boji o vítězství na letošní Tour de France, a velebí Tadeje Pogačara. Slovinská kometa udělila v kopcovité časovce svému krajanovi dvouminutovou lekci, a znalci přehánějí v soudech o nové sféře profesionální cyklistiky. Inu - mládí vpřed - ale příště může být všechno jinak. Kolo je kulaté.

Sumarizovat nepominutelné záležitosti je trvalá svízel, neboť zmíní-li glosa následky, nemá šanci podrobně popsat příčiny.

Umění zkratky je svízel, když je převratného dění příliš, proto jen drobky. Před půl rokem se namísto Pekingu zveřejnil Wu-Chan. Čína není ani jedna, ani jednotná, jak se ráda světu prezentuje.

Krize způsobená koronavirem dostala některé z našich malých firem na dno existence, neřkuli k bankrotu. Aktuální vláda čelí za dramatického použití prostředků státního rozpočtu tomu nejhoršímu a schytává za to co proto od opozice, včetně obvinění, že si kupuje volební hlasy.

Velmi chytlavý je ten citát plavčího Důry z Vančurova Rozmarného léta, ale kdeže je letos okurková sezóna; navíc okurky stouply v ceně, jako ostatně plodiny vůbec.

Není radno příliš se obávat životních konfliktů, jakkoliv jsou neodbytné. „Musíš za svou pravdou stát“ a „neměl za svou pravdou stát“ vtělil Dušan Vančura - bohužel předčasně zemřelý osmdesátník - do textu hymnické písně Spirituál Kvintetu.

Zatímco se spekulace o možném bezděčném, či spontánním úniku koronaviru z čínských laboratoří množí, úvahy o možné příčině obří exploze v Bejrútu se ubírají opačným směrem; jako reálné se jeví nejen vyšetřování, ale dokonce vyšetření nevídaně tragické pohromy, srovnávané s Hirošimou.

Největší obavy má člověk odjakživa z nepoznaného nebezpečí. V březnu tohoto roku strach z nového druhu epidemie bezohledně vstoupil do našich životů a zmizet nehodlá ani v půli léta, navzdory všemožným opatřením na ochranu zdraví a ekonomické prosperity.

29. týden tohoto roku; Medard se ještě zcela nevypršel, dny se začaly krátit, a do žní zbývá ještě pár hodin. Parlament se dvoukomorově odmlčí, začala „okurková sezóna“ - ale okurky jsou k mání ve fólii a neviditelná ruka trhu si je cení vysoko, stejně jako jiné zájmové potraviny.

Když člověka pandemie odstaví na tři měsíce od rozhlasového mikrofonu, tak neví, čím honem začít, a hlavně - čím skončit.

Dá se porozumět vládou vyhlášeným opatřením, a s jistou úlevou zaznamenat, že dokonce polevily i útočné kousavosti těch, kteří by všechno zařídili líp. Vytloukat z virové pandemie kapitál není radno, ani finanční, ani politický.

Autor dnešní glosy si zahrál tak trochu na obdobu hry vadí - nevadí. Jen vyměnil ona dvě slova za jasné rozlišení, kterým buď přitakává reakcím na současnou složitou situaci nebo je odmítá. A tak je tu glosa Petra Voldána.

Život chystá neuvěřitelné paradoxy. Opustily nás v minulých dnech dvě osobnosti, se kterými by se bezpochyby přišlo rozloučit mnoho stovek obdivovatelů. Vzhledem ke složité situaci, která paralyzuje nejen naši republiku, ale ochromuje a zpomaluje život takřka v celém světě, nebude možné, aby se s Danou Zátopkovou a Evou Pilarovou rozloučily davy příznivců. A tak si je teď přiblížíme i v osobně laděném zamyšlení našeho spolupracovníka Petra Voldána.

V době řízné prevence před novým infekčním virem se také připomnělo už zvykové polední varování.

Jsou situace, kdy je asi dobré, aby opadla nevraživost a lidé se spíš snažili společně se s problémem co nejlépe vyrovnat. Současné komplikace se šířením koronaviru jsou oním příkladem, soudí mimo jiné i autor dnešní glosy Petr Voldán.

O nepříjemné zprávy v těchto dnech není nouze, ale i ty příjemnější nesou nádech pochyb; náleží k nim natěšené oznámení o klesajících cenách ropy na světových trzích.

Věru podivně je komplikovaná aktuální situace s migrací: Turecko - člen obranného paktu NATO - už nemíní dál stěhování uprchlíků bránit a uvolňuje tisícům odhodlaných migrantů přístup na evropskou pevninu po souši, Řecko - člen obranného paktu NATO - náporu běženců čelí silou a volá o pomoc.

Den za dnem, hodinu za hodinou jsme zásobováni podrobnými informacemi o virové hrozbě, po doporučeních i výzvami a už také striktním nařízením.

Už nevyhrávají pokaždé jako dřív. Jak jsme si zvykli. Mají snad obraz některých sportovních legend najednou doplňovat otazníky? Autor dnešní glosy Petr Voldán si to nemyslí.

Olomoucká sportovní hala Na Šibeniku sloužila tou dobou především basketbalu, a správcoval tam populární František Venclovský, ten, co přeplaval kanál La Manche na pokraji totálního vysílení. Když národní finále festivalu Porta v Olomouci naplnilo publikum tuto halu nahusto po tři roky po sobě, František Venclovský svítil nadšením - a nebyl sám.

Co je hlavním tématem médií je nad slunce jasné. Autor dnešní glosy se ale vzepřel a tak je tu glosa Petra Voldána opět s výmluvným titulkem “Mimo proud, tedy trochu pozitivně”.

Pár slov na rozloučenou není příjemná záležitost, zvlášť, jde-li o souputníky. Kácí se v našem, a nemůže za to kůrovec.

Helsinky jsme si tenkrát prošlápli nahonem při mezipřistání, po noci na stadionu, kde Emil Zátopek dobyl atletický svět a celé Finsko.

Ano. Na Slovensku vyhrálo volby podobné protestní hnutí. Paralela s Hnutím ANO na české politické scéně je zřejmá, jen živná půda slovenských protikorupčních nálad byla dva roky od nájemné vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky značně úrodnější.

Slovenské volby vyhrálo hnutí Obyčejní lidé a Nezávislé osobnosti. Zemi čeká po éře premiéra Fica změna. Dá se už dnes odhadovat jaká? Několik poznámek na toto téma s pár připomínkami naší reality v glose Petra Voldána.

Ještě jednou o tomtéž, když už toho jsou plné stránky novin a zpravodajských serverů; jen s jiným začátkem.

Zatím jsme na tom, pokud jde o koronavirus a jeho šíření, lépe i než mnohé sousední státy. Podle reakcí veřejnosti to ale tak nevypadá. Rostou projevy paniky, zatím opodstatněné jen nepříliš šikovnou prací mnohých médií a také některých neomalených obchodníků. A tak je tu nejaktuálnější téma těchto dnů v glose Petra Voldána.

Informace, opakovaná titulkem na televizní obrazovce, praví, že podle průzkumu by 17 procent obyvatel ČR bylo ochotno si na zelenou energii připlatit.

Přijměte prosím úvodem odkaz na zkrácenou citaci ministra vnitra Jana Hamáčka: „Česko by na armádu mohlo v budoucnu dávat víc, ale ne dvě procenta v roce 2024. Ve Sněmovně byl problém prosadit jednu jedinou miliardu na zvýšení rodičovského příspěvku a neumím si představit, že ti samí poslanci odmávnou zvýšení výdajů na obranu o desítky miliard…“

Koronavirus zaostřil vidění „zbytku světa“ na čínské provincie. Velmocenské cíle Číny proto zatím tak pečlivě zkoumány nejsou - nebo o tom neinformovaní příliš neví.

Každoročně registrujeme v zimní sezóně tragické události na horách. Přílišné riziko, špatný odhad sil a schopností paří k hlavním příčinám úmrtí i našich turistů. O víkendu přišel o život v rakouských horách šestiletý chlapec. Ke smutnému tématu glosa Petra Voldána.

Naši vinohradníci a vinaři jsou - už poněkolikáté - znovu ve střehu. Ministerstvo zdravotnictví vykročilo do boje proti alkoholismu s návrhem tvrdé varianty zákazu reklamy na alkohol, do níž zahrnulo i propagaci vína.

Jak souvisí střelba v Německu a hrnky, prodávané v Praze? Souvisí vůbec. Úvahy Petra Voldána o rostoucím rasismu a propagaci hitlerovských pohlavárů v dnešní glose.

Že by se nový pojem objevil v tisku zčistajasna, to nikoliv; už s koncem roku minulého odlétaly a vylétaly ceny do říše snů. Slevy se praktikují s lehkou myslí: z té původní ceny zboží poskočí o padesát procent nahoru, a „V AKCI“ o dvacet procent spadnou dolů.

Ještě že prudké povětrnostní změny postihují celé kontinenty, jinak bychom my Češi mohli žehrat na věčnou smůlu. Ještě si pamatujeme hurikán Kyril, a čerstvě máme za sebou vichřici Sabine s následky, jaké dávají kromě škod na majetku vzniknout příkladné lidské solidaritě - obec Rohozná je toho dokladem.