Alarm

V USA, v Evropě i v Česku nabízí trumpismus ideologii pro oligarchie. Zároveň je tato politika velmi konkrétně spojena se zájmy superbohatých a přímo vede k jejich dalšímu obohacování. Text Pavel Šplíchal, načetla Alice Habinová.

Udělat z řízení národního parku výbušné politické téma chce skutečné nadání. Takové, jakým disponuje nejulhanější politická strana v Česku, tedy Motoristé. Ti vyhodili bez udání důvodu respektovaného ředitele Robina Böhnische a na jeho místo dosadili, opět bez udání důvodu, dřevorubce Petra Moravce s jediným zadáním: rozvrátit národní park. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Druhou sérii podcastu Platformy na hraně otevíráme pohledem za kulisy veřejné debaty o platformové práci. Kdo a proč vytváří představu, že práce přes aplikace přináší především svobodu, flexibilitu a skvělý příjem? A co se stane, když tyto představy konfrontujeme s daty o českém trhu práce a s reálnými zkušenostmi lidí, kteří pro platformy skutečně pracují? Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella vás provedou českou i evropskou debatou a pozvou k ní další zajímavé hosty a hostky z Česka i zahraničí. Podcast vznikl díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Chování ekonomických a politických elit Spojených států je v rozporu s evropskými zájmy. Jak na to Evropa bude reagovat? A dokáže vyjít z této krize silnější? Text Jan Bělíček. Namluvila Alice Habinová

Jak je to s neplacenými přesčasy, co když musíme někoho zaučovat a dává ještě dnes smysl dělat bartery? Co to znamená pomáhat partnerovi v podnikání a měly bychom si takovou pomoc formálně upravit? A jaký je rozdíl mezí přátelskou radou a profesionálním poradenstvím? O tom všem, ale také o našich vlastních zkušenostech s odmítáním neplacených nabídek a nastavováním hranic, mluvíme v nové epizodě podcastu Pay Gap. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda dělá pro rozklad státu i podporu oligarchického byznysu spoustu práce. Vše to navíc prokládá neustálým šumem a mediálními skandály. V novém díle Studia Alarm si o aktuálních politických bojích, strategii zahlcování i o tom, jestli Babiš po tomto výkonu dokáže ještě někdy sestavit vládu, povídají Pavel Šplíchal, Standa Biler a Magdalena Dušková. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem speciálního rozhovorového dílu Soundsystému byl Antonín Závodný alias Sorbitol Drops. V sobotu 14. listopadu vystoupí na festivalu Alternativa ve společném koncertě s Ursulou Sereghy, Oï les Ox a Isabellou Forciniti. komunita.denikalarm.cz

Pečujícím chybí odlehčovací služba, mzda i důchod. Místo toho dostávají medaile a radu, ať myslí na sebe. Závěrečný díl série Ekonomika soucitu hledá řešení v etice péče. Napsal Rad Bandit. Čte Saša Uhlová.

Kde formální péče chybí, roste černý trh. Kde chybí i ten, zbývá jako poslední štace předražený ústav. Napsal Rad Bandit. Čte Saša Uhlová.

Nepřístupné město nevytváří jen komplikace. Vytváří závislost. A ekonomické náklady této závislosti neseme všichni. Napsal Rad Bandit. Čte Saša Uhlová.

Jedni jedou na dluh. Druzí na jistotu. Rozdíl nevznikl omylem. Napsal Rad Bandit. Čte Saša Uhlová.

První díl série Ekonomika soucitu ukazuje, že společnost stojí na péči. Přitom péče sotva stojí na vlastních nohách. Napsal Rad Bandit, čte Saša Uhlová

Když analyzujeme současnou americkou ekonomiku a zaměříme se na ideologii Big Tech, ale i konkrétní byznysové plány, nemůžeme se ubránit temným úvahám o „fašismu konce věků“. Napsal Jan Bělíček, načetla Alice Habinová-

K temné budoucnosti stále agresivnějšího a autoritářštějšího kapitalismu má náš region co říct. Toto je první text z nové série Globální ekonomika po pandemii. Text Pavla Šplíchala načetla Alice Habinová.

Když měli premiér a další představitelé vlády vysvětlit bezprecedentní hlasování o zrušení koncesionářských poplatků ve 4.36 ráno, začali opakovat, že to přece mají v programovém prohlášení. Jako by se jednalo o posvátný dokument, který vláda musí naplnit od prvního do posledního písmene za jakoukoli cenu. V programovém prohlášení ovšem zrušení poplatků není uvedeno mezi prioritami vlády, ale schováno v hlubinách nekonečného dokumentu. Vládní priority pak leží ladem, zatímco o nich vláda nehlasuje o půl páté ráno ani nikdy jindy. Jako by na ně snad zapomněla. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Druhá epizoda ekonomického podcastu Montovna se nezabývá ničím menším než prací. Český pracovní trh tvoří páteř ekonomiky a bezprostředně se týká každého z nás. Přesto se o něm mluví málo, drží se kolem něj několik zažitých mýtů („Česko bude zase makat!“) a na jeho podporu jde podprůměrně málo peněz. Kromě platů a historicky nízké nezaměstnanosti probereme fenomén OSVČ, specifika českého systému podpory pracovního trhu a také to, jak se to dá dělat jinak. V Montovně si ekonomové Linda Kunertová a Jakub Komárek spolu s Pavlem Šplíchalem kladou za cíl aktualizovat českou ekonomickou debatu, která často vědecky zamrzla v minulém století, a dodat srozumitelnější kontext tématům, jež éterem běžně létají bez hlubšího vysvětlení. https://komunita.denikalarm.cz/

Republikánská strana utrpěla ve volbách do Kongresu drtivou porážku. Donald Trump za ní sice odmítá přijmout zodpovědnost, ale čísla mluví jasně – americká politika zůstane na dva roky prakticky zablokovaná v klinči mezi Bílým domem a Kongresem. O to větší pozornost se proto začne upírat na prezidentské volby v roce 2028. Kdo a co může za Trumpovu historickou prohru? Jaké dilema to přináší opozičním Demokratům? Měli by republikánští politici začít panikařit? A proč má americká levice důvod k optimismu, ale nikoliv k oslavám? O tom všem ve Studiu Alarm debatovali Jan Bělíček a David Scharf. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Izraeli se minulý týden konaly první parlamentní volby po 7. říjnu 2023. I po tom všem, co se v Izraeli, Gaze a na Západním břehu od té doby dělo, volby opět vyhrála strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Blok Netanjahua podporujících stran má přesto jen 53 mandátu ze 120 a v Izraeli aktuálně probíhají složité povolební vyjednávání. Významný úspěch zaznamenaly arabské strany, které mají aktuálně 19 mandátů a nová vláda bez jejich podpory pravděpodobně nemůže vzniknout. Co to znamená pro Izrael, pro atmosféru v zemi a jaké debaty se zde aktuálně vedou? O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s dokumentaristkou Natašou Dudinski. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hned dvě nové desky přišel do speciálního dílu Soundsystému představit hudebník Jakub Šimanský. Jak zhudebnit kremeše a zachytit pomalé plynutí času.

Jak probíhá proces tvorby rozličných umělců? Jak se to propojují se současným světem a politikou konzumu? A co je blokuje tvořit? Nový díl podcastu MOSHPIT o procesu tvorby, politice konzumu a umělé inteligenci s tvůrci hudby a interdisciplinárního umění Willim Solovicem, vizuálního umění Viktorií Kopeckou a textů i úspěšných předávek v rugby Magdalénou Snítilovou. „Když do sebe narazí dvě ideje a nastane srážka, tam vzniká dílo,” říká Willi. Podle Viktorie je umění zas vždycky niterní interakce. Je autor mrtev? Pro ní ne. „Hledám v tom sebe, ale hledám v tom i autora. Když vím, že autor mlátil svoji manželku, k čemu by mi bylo to ignorovat?” říká. Hosté se bavili i o tom, jak pohlížet na proces tvorby v době umělé inteligence. „Systém nás učí, že zranitelnost je neco nechtěného,” říká Magdaléna. „Ale právě kvůli tomu že AI umí napsat bakalářku za 30 vteřin bychom se měli učit tvořit jako lidi,” dodává Viktorie. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V…

V brazilských prezidentských volbách zvítězil úřadující prezident Lula da Silva. Po prvním kole přitom o 2 miliony hlasů zaostával za kandidátem krajní pravice, Flaviem Bolsonarem. Jak do voleb zasahoval Donald Trump a americké technologické koprporace? Proč se v boji o záchranu amazonského pralesa proplétají zájmy celého světa, brazilských agrobaronů, původních obyvatel a milionového hnutí bezzemků? Jak se podařilo odstavit od moci krajní pravici, která před 4 lety málem uskutečnila vojenský puč? O tom v dnešním díle pořadu Studio Alarm+ mluvíme s novinářem Tomášem Trněným. V podcastu zmiňujeme tyto články z webu Alarmu: Když se zastaví agro, přestaneš jíst. Jak brazilské country zapleveluje éter a hraje do karet krajní pravici https://denikalarm.cz/2026/09/kdyz-se... Bolsonaro jim vlil krev do žil. V Brazílii vyrostlo možná největší levicové hnutí na světě https://denikalarm.cz/2025/04/bolsona... Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V pátek 23. října se vládní koalice nečekaně rozhodla projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V čase 4:36 ráno ho prohlasovala v prvním čtení Sněmovnou. Mezitím se venku před Sněmovnou shromažďovaly davy a proti hodně divokému jednání poslanců zde protestovaly. Co to znamená pro budoucnost a nezávislost veřejnoprávních médií v Česku a co můžeme teď od vlády očekávat? Jen den předtím ministerstvo kultury oznámilo, že mění podmínky pro udělování grantů pro literární časopisy pro příští rok. Od roku 2027 zakazuje časopisům psát o politice. Co to pro ně bude znamenat a jedná se o cenzuru? Věnujeme se taky likvidaci Státního fondu audiovize. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Který z porevolučních prezidentů udělil nejvíce státních vyznamenání ženám a proč Jiřina Bohdalová získala jako jediná žena české národnosti Řád bílého lva nejvyšší třídy? Co nám říkají udělené ceny o tom, co jako společnost zastáváme za hodnoty? A jaké osobnosti bychom si jako společnost měli připomínat? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali uměleckou skupinu měkký í, s kterým jsme probrali jejich výzkum na téma udílení státních vyznamenání. Státní vyznamenání nabízí spíš přehlídku osobností, které budí nejmenší kontroverze, nebo stvrzují zahraniční diplomatické vztahy. Ostatně tak fungovaly státní vyznamenání i za první republiky. Podobně jako se tehdy po vzniku samostatného Československa řešilo, jestli by nebylo lepší udílení státních vyznamenání zrušit jako monarchistický přežitek, se něco podobného řešilo i po revoluce 1989, kdy byl ceremoniál udílení státních vyznamenání vnímán jako nástroj upevňování vazeb a náklonnosti ke komunistickému režimu. Nebylo by lepší tradici udílení…

Nejnovější vydání TL;DR tentokrát nemůže pominout aktuální kulturně politické střety. Navzdory současné vyhrocené situaci v kulturní politice jsme se dostali i k velmi úspěšnému románu Lázár Nelio Biedermanna. https://komunita.denikalarm.cz/

Starostové jsou vítězi komunálních voleb, a to zvláště v hlavním městě, kde se jim podařilo sesadit ODS. Rozhodli se však ignorovat voliče a celkovou voličskou náladu volající po změně. Ve městě i v místních částech obcházejí liberální strany i občanská sdružení a raději skládají koalice s ODS nebo s hnutím ANO. Možná to mohli voličům říct předem a netvářit se, že nabízejí něco nového, zatímco ve skutečnosti jim jde pouze o pokračování starých pořádků a budování Prahy coby ráje pro auta a developery. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Je žádoucí zbavit se veškeré rutinní práce? O jaké schopnosti tím můžeme přijít? Co je digitální údržba domácnosti, jaké příležitosti může ženám přinést zelená transformace a proč mohou být zajímavou sázkou do budoucnosti i manuální dovednosti? O tom všem mluvíme v nové epizodě Pay Gap, kterou doporučujeme každému, koho budoucnost práce alespoň trochu zajímá nebo děsí. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Srbsku panuje napjatá atmosféra už od listopadu 2024, kdy se zhroutila střecha nově zrekonstruovaného nádraží ve městě Novi Sad a zemřelo zde 16 lidí. Za tu dobu jsme viděli velké mobilizace studentů, ale i bežných lidí, obrovské protesty i násilnosti v ulicích. Letos v září vyhlásil srbský prezident předčasné volby, a to krátce po úmrtí válečného zločince Ratko Mladiće. Vučićova Srbská pokroková strana vládne zemi už 14 let a v nedělních volbách budeme sledovat, jestli se poměry alespoň částečně změní. V současném kontextu studentských protestů ve Francii, Albánii, Itálii nebo Indii ovšem nesmíme zapomenout, že právě odpor srbského studentstva představoval jednou z prvních podobných protestních akcí generace Z v Evropě. O tom všem si v dnešním Studiu Alarm+ povídáme s Ninou Djukanović z think-tanku AMO klima. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump nejprve kritizoval Ukrajinu za její útoky na ruské rafinerie, které údajně zdražují naftu a pohonné hmoty ve světě. Následně oznámil dohodu s Ruskem, v níž se Putinův režim zavázal uvolnit své zásoby nafty na světový trh. Americká administrativa nakonec začala Ukrajině také vypínat americký systém Starlink a znemožnila Ukrajincům vojenskou aktivitu i normální život. Co se to teď s americko-ukrajinskými vztahy děje? A můžeme Spojené státy stále považovat za evropské spojence? O tom si v dnešním díle pořadu Studio Alarm+ povídáme s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Když dne 4. února 1794 zrušilo Národní shromáždění dekretem otroctví, jednalo se o přelomový moment v dějinách lidstva. Všichni muži sídlící v koloniích, bez ohledu na barvu pleti, byli podle tohoto dekretu francouzskými občany a budou požívat všech práv zaručených ústavou. Tento dekret nejenže udělil okamžitou a bezpodmínečnou svobodu, ale také přiznal bývalým otrokům plné francouzské občanství a nestanovil žádnou kompenzaci pro bývalé otrokáře. Tak radikální verze zrušení otroctví neměla obdobu. Takovému rozhodnutí předcházely ale dekády debat o otroctví a kolonialismu, ve kterých abolicionisté neměly výraznější převahu. Přijetí dekretu dopomohla vzpoura otroků v nejcennější francouzské kolonii Saint-Domingue. Tímto aktem si Francie chtěla získat povstalce na svou stranu. To se taky povedlo a povstalci přijali revoluční Francii za svou. Fungující partnerství ale hodil za hlavu Napoleon, který si chtěl francouzské kolonie znovu podmanit pod svou kontrolu. Vojenská výprava, kterou na ostrov poslal, byla ale…

První díl podcastu Montovna se věnuje přehledu české produkce a stručné historii neslavného termínu “montovna”. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Tomio Okamura celá léta láteří, že nemůžeme nikomu pomáhat, protože sami máme málo a musíme se starat hlavně o „naše lidi.“ Sám se přitom nestará o nikoho, jen sám o sebe. Po letech automatické přízně si toho všimli také jeho voliči. První studenou sprchu dostal v loňských parlamentních volbách, letošní komunální pak jeho straně přinesly naprostý debakl. Okamura je přitom součástí vlády, která se dostala k moci díky loňské zvýšené volební účasti zvláště v periferních regionech Česka. Po roce přichází zúčtování. Nejen Okamura, ale ani Babiš pro lidi z těchto částí země neudělal vůbec nic a žádný plán ani neexistuje. Pokud nepovažujeme za plán snížení podpory v nezaměstnanosti a další zhoršení situace všech, kdo už to teď nemají vůbec jednoduché. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

STAN výrazně posílil ve volbách a bude s největší pravděpodobností vládnout Praze. Jaké koalice se tvoří v konkrétních samosprávách? Můžeme o Starostech uvažovat jako o vítězích voleb? Co by to znamenalo pro celostátní politiku? A je dobrý nápad, aby progresivní politici vládli s ODS? V povolebním Studiu Alarm debatuje Jan Bělíček, Standa Biler a Magdalena Dušková. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Studia Alarm byl filozof a etik Juraj Hvorecký, který se zaměřuje na umělou inteligenci. Současnou debatu podle něj ovládá hysterie kolem zničení lidstva, která zastiňuje skutečné a rovněž vážné problémy a rizika spojená s AI. Lidé jazykové modely, jako je ChatGPT, často používají nebezpečným způsobem, uzavírají se do bublin a trpí osamělostí. A podobných problémů je mnohem víc. https://komunita.denikalarm.cz/

Hnutí ANO pojalo komunální kampaň jako franšízu. Na klíč dodává špatnou grafiku, hesla i stejný program pro každou obec. Hlavním heslem univerzální kampaně je, že všichni budou pořád makat. Nic nového marketing Babišovy politické továrny raději nezkouší. Když se ale podíváme na uplynulé čtyři roky komunálních politiků hnutí ANO, někteří makali až moc. Zneužívání zakázek, braní úplatků, krytí podvodů nebo sypání azbestu do lesů. I takto vypadá práce komunálních politiků Babišova hnutí. ------------------------------------------------------------------------ Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Brněnská ODS za pomoci Kamily Zlatuškové předstírá, že je liberální. Pražská se s Tomášem Portlíkem o nic podobného ani nepokouší. Kontinuitu neomezené podpory aut a developerů slibuje i hnutí ANO. Jan Grolich urval v senátních volbách pozornost, na Vyškovsku i na jižní Moravě jde KDU-ČSL o hodně. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, Standa Biler a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Další díl podcastové minisérie Ekonomika soucitu. S Hanou Geisler z Aliance pro individualizovanou podporu a autorem série o péči Radem Panditem.

Co dělat jako tvůrci a diváci, když vidíme, jak v české kultuře po vzoru té slovenské houstne atmosféra? Když lidi nechodí do divadla, je chyba v nás nebo v nich? Co znamená Unkulunkulu? A má snaha tvořit divadlo v době krizí a genocid? Nový díl podcastu MOSHPIT o krizi v kultuře a to nejen společenské, ale také osobní. Hosté z divadelního souboru Unkulunkulu hovořili o vztahu slovenské a české kulturní scény, o dopadech škrtů v kultuře a o tom, jestli je umění opravdu vykoupením v času krizí. O tom všem mluvili tři zakládající členové Unkulunkulu, a to režisérka a herečka Tereza Smetanová, dokumentarista Peter Podolský a dramaturg Roman Poliak. Kvůli struktuře nezávislé kultury, která je postavená na grantových žádostech, podle Petra „člověk pořád generuje nějaké nápady, ale vždycky to zůstane jen na papíře.” Každá repríza je pak podle hostů „jen další hustle”. A protože alternativní představení dokáží obsloužit jen malou část populace a na představení chodí pořád méně diváků, ptají se, jestli má vůbec…

Blíží se komunální volby. Konkrétně v Praze to znamená dlouhé debaty o tom, proč se naše hlavní město zdánlivě nikam neposouvá, a jak je složité v něm cokoli změnit. Právě z toho důvodu jsme si do Studia Alarm+ tentokrát pozvali odbornictvo z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Je opravdu nemožné, aby Praha následovala progresivní města jako je Vídeň? A proč jsou Pražané tak fixovaní na svá auta, když má naše hlavní město jednu z nejlepších MHD v Evropě? V rozhovoru mluvíme s Marií Smetanou, krajinářskou architektkou a odbornicí na modrozelenou infrastrukturu, a jejím kolegou Jakubem Peterkou, architektem a urbanistou, který v rámci IPRu řeší veřejný prostor a udržitelnou mobilitu.

Navzdory mnoha slibům v programovém prohlášení vlády o podpoře vědy, výzkumu a vysokých škol je realita tragická jako vždy. Vysoké školy dostanou ještě méně peněz než letos. V příštím roce budou vycházet ze středních škol rekordní počty maturantů. Nejsilnější populační ročníky za sebou přitom mají celou sérii překážek a zbytečného utrpení. Prožili si nedostatek míst ve školkách, základních školách, boje o chybějící místa na středních školách a nyní jim stát připravil do cesty omezené množství míst na vysokých školách. Český stát tak v případě této generace selhává prakticky dvacet let v řadě. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trochu nemůžeme uvěřit, že nám trvalo 50 epizod, abychom mluvily o ženském těle v práci. Jak se nám s ním pracuje, co od něj očekáváme a jaké představy o něm mají ostatní? Když se mluví o biologických potřebách žen na pracovním trhu, obvykle se dostaneme k těhotenství a mateřství, poslední dobou se přidává i menstruace. Reprodukční aspekty ženské biologie chrání i právní úprava. Je to ale všechno? Pracovní prostředí i jeho regulace už v některých ohledech dokáže různost těl respektovat. Ne ale vždy, jak by mohly potvrdit například ženy v armádě, kterým uniformy mohou vysloveně překážet. Dalším takovým evergreenem je otázka teploty na pracovišti. A ve chvíli, kdy přijde řeč na ženský cyklus, ať už ten měsíční, menstruační, nebo celoživotní, reprodukční, objeví se zejména celá řada stereotypů o zdivočelých hormonech. Přitom představa, že se podle fází cyklu automaticky mění schopnosti, soustředění nebo kreativita, není nijak podložená. Metaanalýza 102 odborných článků takové systematické změny kognitivního…

Politika identit nebo třídní boj? Jak se vyhrabat z pocitu, že končí svět. V červnu rezignovalo několik desítek expertů a expertek z Rady pro lidská práva z důvodu přesunu agend z Úřadu vlády pod ministerstva. Konec nadrezortnosti této instituce znamená likvidaci její nezávislosti a hrozbu postupného zániku. Rozdělení mezi ministerstva jí znemožňuje jednat systematicky, což povede k oslabení zranitelných skupin, které má Rada chránit. Nedávné jmenování právníka Hnutí pro život Jakuba Kříže a transfobního aktivisty Daniela Blacka jako expertů na lidská práva potvrzuje trend oslabování státních institucí, který současná vláda úspěšně praktikuje. Jsou tyto populistické a národně konzervativní tendence novou snahou zničit liberální demokracii? A jakou kulturní válku konzervativní elita vede? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Podle odborníka na střední Evropu a politologa Daniela Šitery se česká i další ekonomiky střední Evropy v některých parametrech přibližují jádru Evropy, zůstávají ale závislé na rozhodnutích v ekonomických centrech. Nerovnosti mezi bohatými městy, jako jsou Varšava nebo Praha, a chudými okrajovými regiony jsou v zemích V4 typické. Problémy jako digitální (ne)suverenita se týkají celé Evropy, země střední Evropy se v tomto ohledu nevymykají. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zvolání „Free Palestine“ během koncertu stálo rappera Macklemora místo předskokana písničkáře Eda Sheerana. Nakonec to byl ale Sheeran, kdo se omlouval po té, co s ním řada dalších muzikantů odmítla spolupracovat. O této kauze a také o filmu NAZA izraelské režisérské dvojice ve studiu Alarm diskutovali David Scharf, Karel Veselý a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zemské volby v hlavním německém městě Berlín ovládla levicová Die Linke. V Sasku-Anhaltsku i Meklenbursku–Předním Pomořansku zase krajně-pravicová AfD. Strana premiéra Friedricha Merze se v Meklenbursku dokonce poprvé v historii vůbec nedostala do zemského parlamentu. Jak vypadá program německé levice? Chce v Berlíně zavádět totální komunismus, jak se nám snaží vnutit česká média? A proč se lidé nejen z bývalého Východního Německa stále častěji přiklánějí k AfD? A co bude s kancléřem Merzem, který zažívá jednu katastrofu za druhou? O tom si ve Studiu Alarm+ povídáme s politoložkou Kateřinou Smejkalovou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Studia Alarm+ byl herec a moderátor Bořek Slezáček. V Ostravě studoval kytaru na konzervatoři, ale i ekonomii, takže je vystudovaný inženýr ekonomie. Po revoluci se vydal na několik let do západní Evropy – hlavně do Španělska a do Německa. Tady pracoval v cestovní kanceláři, jako DJ i vyhazovač, ale zahrál si v zahraničí i v seriálech a filmech. V Česku je nejznámější asi jako moderátor a v poslední době hlavně jako herec. V posledních letech se často profiluje jako člověk, který v českém mediálním prostoru neúnavně vysvětluje, proč se hlásí k myšlenkám levice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po letní pauze se vracíme do studia, abychom v literárním podcastu TL;DR probrali fenomén Markéty Lukáškové a jejího bestselleru Výšina. https://komunita.denikalarm.cz/

Hnutí ANO navrhuje k bydlení v podstatě jen kamerový systém v městských domech. ODS sází na diskuzi s developery. Lidovci přichází s tvrdou kritikou předchozích let nečinnosti, na kterých se sami podíleli. TU Brno i Za Lužánky berou situaci vážněji, nejdůslednější program k bydlení pak představili Zelení. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda si napsala do programu spoustu pěkných vět o důležitosti vzdělání, podpoře psychologů ve školách nebo zajištění dostupných a kvalitních vysokých škol pro všechny. Nic z toho však Babiš nechce zaplatit. Program sice slibuje financování školství na úrovni průměru zemí OECD, reálně je však navržený rozpočet na rok 2027 ještě horší než ten letošní. Na vysoké školy míří rekordní populační ročníky, ale vysoké školství dostane od Schillerové ještě méně peněz než letos. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Favorité brněnských voleb v podobě ODS a hnutí ANO pojali tvorbu programu spíše jako znouzectnost, jistí si tím, že jejich voliči takové věci stejně nečtou a zvolí je na základě plakátů v ulicích. Po sérii letních veder, kdy město bez nadsázky kolabovalo, překvapí prakticky naprostá ignorace změny klimatu a s ním spojená nutnost masivní adaptace Brna na nejbližší léta. Totéž se týká mrtvých chodců po koly aut. Situaci na druhou stranu nepodceňují ostatní strany, od Lidovců, přes Piráty až po Zelené. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nový díl podcastu MOSHPIT o nasranosti a nasrání s Emmou Novotnou, studentkou antropologie a ukrajinistiky a klimatickou aktivistkou, která píše pro Revue prostor o ukrajinských tématech, a Tomášem Stráníkem, mluvčím iniciativy Média nedáme a studentem politologie a historie. Hosté v podcastu mluvili o svých vlastních zkušenostech s nasráním - od banalit jako je zavřená linku metra C přes nechtěné interakce se svými ex po politiky, kteří negativně ovlivňují život běžných lidí, jimž by měli naopak pomáhat. „Jsem nasraná na Babišovu vládu za spoustu věcí, třeba za superdávku. Ale jsem nasraná na všechny vlády, že byly a jsou asociální,“ říká Ema Novotná. Je ale nasrání produktivní v politickém boji? Podle Tomáše Stráníka je potřeba spíš prosazovat pozitivní linky. „Když se bavím s lidmi o Českém rozhlase a televizi, vyzdvihuju hlavně, v čem mohou lidem do života něco přidávat,” říká. Zároveň hosté polemizují, zda je fér od všech požadovat, aby je politika nasrávala. „Chápu lidi, kteří nesledují zprávy a už…