Peníze a vliv Jany Klímové

Úřad Aleny Schillerové (ANO) dosud tvrdil, že jednotný evropský režim pro startupy je zásahem do suverenity národních států v oblasti daní. O takzvaném 28. režimu pro startupy a inovátory by se tak mělo v Radě EU hlasovat jednomyslně, nebo návrh upravit. Nakonec ale české ministerstvo financí ustoupilo. Před dalším případným rozvolňováním společných pravidel varovala i Česká startupová asociace.

Vezmou nám už za pár let práci humanoidní roboti, tedy stroje, kteří vypadají jako lidi? Potkat je v práci je zatím spíš rarita. Jejich nástup je ale jen otázkou času. „Nejvíc příležitostí zatím vidíme v logistice,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv expert Škody Auto Lukáš Altman Kousal. S humanoidními roboty se zatím počítá hlavně tam, kde stejně nikdo pracovat nechce. Anebo jde o automatickou práci, kde bude člověk výhledově zbytečně drahý.

Vláda zavedla od října znovu regulaci cen pohonných hmot. Navíc uvalila také mimořádné zdanění na rafinerie kvůli nadměrným maržím. Chystá kabinet Andreje Babiše (ANO) další opatření, aby zbrzdil také růst cen elektřiny? Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) výhledově nelze vyloučit zastropování cen. „Situace je vážná a pravděpodobně bude v příštích měsících a roce ještě vážnější,“ upozorňuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Vláda Andreje Babiše (ANO) trvá na tom, že se proinvestuje k rychlejšímu růstu ekonomiky, a tím pak umaže rychle rostoucí zadlužení země. I proto si prý můžeme dovolit schodek státního rozpočtu skoro 390 miliard korun, o konkrétní výši se ještě jedná. Jak je teorie o umazávání dluhů růstem ekonomiky, nakopnuté státními investicemi, reálná? Je to spíš legenda, žádný příklad země, které se to povedlo, neexistuje, říká pro Peníze a vliv na Českém rozhlase Plus ekonom Jan Pavel.

Zdražování plynu nejvíce ovlivňuje konflikt na Blízkém východě. Od roku 2028 ceny na burzách výrazně klesají. Výhledově do roku 2030 má zlevnit i elektřina. „Ten pokles je velmi výrazný. Je v tom započítán jednak faktor levnějšího zemního plynu a jednak růst obnovitelných zdrojů po celé Evropě,“ upozorňuje Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ, v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Nová vládní agentura CzechBusiness bude mít na starosti kromě sjednocení podpory firem při exportu a investicích i zavedení nového startupového zákona do praxe. Jeho cílem bude hlavně definovat začínající firmy a inovátory a zlepšit pro ně podmínky. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl ředitel CzechBusinessu Rudolf Klepáček. Startupový zákon se teď připravuje, vláda ho chce mít hotový do příštího roku.

Inventuru pozemků státu vhodných na byty dělala letos na základě hospodářské strategie vlády Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS). „Začali jsme už jednat se správci tohoto státního majetku, jestli a za jakých podmínek by byli ochotní spolupracovat a tyto pozemky dostat na trh bytové výstavby,“ říká v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ředitel SIRS Zbyněk Pokorný. Nové státní byty by se měly přednostně nabídnout potřebným profesím.

Firmy, které budou investovat do pokročilých technologií, by měly získat daňové výhody formou zrychlených odpisů. Podle zmocněnce vlády pro plnění hospodářské strategie Ondřeje Dočkala jde o jedno z klíčových opatření, které má nastartovat slíbený příliv nových investic do české ekonomiky. „Je to jedna z velkých věcí, na které pracujeme. Měla by být účinná od 1. ledna 2028,” avizuje v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu plus Ondřej Dočkal.

Vláda po červencovém summitu NATO v Ankaře pravděpodobně zváží úpravu státního rozpočtu na letošní rok. Šéf obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský to říká v novém dílu pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. O možném navýšení rozpočtu na obranu rozhodnou závěry summitu. Podfinancovanost armády je přitom už teď problém, jak potvrzuje nová studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy.

Možná se minoritní část akcií ČEZ Energy už příští rok objeví na burze. Rozhodne jen maximální cena, politické pokyny nedostáváme, říká v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Do ČEZ Energy se má přesunout zákaznická část majetku a služeb, tedy distribuční sítě či obchod. Výnos z prodeje ČEZ Energy by měl podle Beneše stačit na výkup 30 procent soukromých akcionářů z celé firmy, jak požaduje vláda.

Ministerstvo financí chce Evropské komisi doručit upravený plán vývoje veřejných financí pro příští roky. Ten současný, který vypracovala vláda expremiéra Petra Fialy (ODS), je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálný. Současná vláda chce více investovat a navýšit schodek. „O věci jsem jednal společně s premiérem Babišem i ministryní financí Schillerovou,“ říká pro podcast Peníze a vliv eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Tuzemské zbrojovky by chtěly postupně navýšit podíl svých subdodávek na zakázkách, které ministerstvo obrany zadá dodavatelům ze zahraničí. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory a místopředseda zbrojního holdingu Colt CZ Group Lubomír Kovařík. Aktuálně je cíl ministerstva obrany, aby podíl českých subdodávek u zakázek, kdy jsou kontraktoři ze zahraničí, dosáhl 40 procent.

Zelená dohoda Evropské unie, jejímž cílem je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 100 procent proti roku 1990, je pod palbou kritiky politiků i podnikatelů. Podle úspěšného byznysmena, zakladatele a hlavního majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky jsou korekce zelené strategie potřeba. V pořadu Peníze a vliv Jany Klímové varuje před velkými změnami. „Pro průmysl je nejhorší, když už se vydá nějakým směrem, udělat pak úplnou otočku. To je zabiják,“ zdůrazňuje.

Třinecké železárny chystají investici za miliardu eur, aby splnily závazek Green Dealu snížit emise o 55 procent do roku 2030. Podmínkou je ale 70 procent dotací. Jde totiž o vynucenou investici, která firmě nerozšíří její byznys. Obdobné dotace navíc dostávají i zahraniční konkurenti. „Neměli bychom jinak šanci přežít na trhu,“ říká šéf železáren Roman Heide. Evropa by měla navíc zachování výroby oceli podpořit i proto, aby se mohla líp vyzbrojit.

Svaz chemického průmyslu nedávno dokončil analýzu, za jakých podmínek je toto odvětví schopné dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Jejím výsledkem je, že by se veškerá výroba musela elektrifikovat z obnovitelných a bezemisních zdrojů, což by znamenalo nejméně pětinásobné množství potřebné elektřiny oproti současnosti. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus na to upozorňuje ředitel svazu Ivan Souček.

Důvodů, proč teď pardubického výrobce výbušnin Explosia prodat, je více. Jedním z nich je, že klíčový odběratel až poloviny produkce investuje do konkurenční fabriky, tvrdí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát se podle něj naopak „opatrně“ poohlíží v zahraničí po rafinériích, které považuje za strategické. A nepochybuje o tom, že současná vláda dokončí zestátnění ČEZ. Říká to v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.

Poslanecká sněmovna schválila nová rozpočtová pravidla, která obsahují výjimku na investice státu do dopravních staveb. Nově se tak nemusí započítávat do limitů výdajů státního rozpočtu, podobně jako část výdajů na obranu či na nové jaderné zdroje. „Jsme z toho nervózní, protože výjimky může vláda zneužít. Dělala to i ta minulá,“ varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tehdy šlo o desítky miliard, nyní podle něj o stovky.

Nový systém regulace cen pohonných hmot je spravedlivější, než jaký vláda zavedla v dubnu. Pokud by ale regulace trvala delší dobu a nějak prudce tlačila ceny dolů, tak importéři naftu, které má Česko z vlastní výroby nedostatek, prostě nedovezou. Zatím ale žádný nedostatek pohonných hmot nehrozí, říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Ľuboš Dinka, generální ředitel společnosti MOL ČR.

České domácnosti platily v druhé polovině loňského roku v přepočtu na kupní sílu nejvyšší účty za elektřinu v EU. „Já si myslím, že když to vezmete v korunách na kilowatthodinu, tak jsme kolem průměru. A jsou tam samozřejmě různé křížové dotace. To je vidět v celé řadě zemí,“ říká v pořadu Peníze a vliv generální ředitel polostátní skupiny ČEZ Daniel Beneš. Jaký vývoj se dá očekávat? A jak se managment ČEZu staví k vysoké dani z mimořádných zisků? (Vysíláme v repríze.)

Podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové konflikt na Blízkém východě odvál jak prognózu rekordně nízké letošní inflace, tak i uvažované snížení 3,5procentní úrokové sazby. Spíš se teď dá čekat zvýšení, ČNB ale nemá kam spěchat. Situace v ekonomice je jiná, než když vypukla válka na Ukrajině a energetická krize. Není tak dramatická. V rozhovoru pro Peníze a vliv Zamrazilová také vysvětluje, proč byl zásah vlády do cen benzinu a nafty opodstatněný.

Ministerstvo financí v úterý začne vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty na další den. Hodnota bude obsahovat kromě ceny paliva, která bude kopírovat vývoj velkoobchodních cen podle burzy v Rotterdamu, také nižší zdanění nafty a marži prodejců v maximální výši 2,50 koruny za litr. Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka to ovšem nemusí přinést ten efekt, jaký si vláda slibuje. Upozorňuje na to v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Řada evropských zemí se rozhodla regulovat trh s palivy a zavádí také kvůli jejich zdražování různé úlevy. Česko zatím vyčkává a naopak opakovaně nabízí pomoc Slovensku s dovozem ropy přes českou část Družby. „Jsem skeptik, že to bude fungovat,“ přiznává exministr hospodářství Slovenska Karel Hirman v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlas Plus.

Očekávání vlády, že díky EET 2.0 vybere na daních až o 15 miliard navíc je reálné. Ale za podmínky, že zákon bude schválen tak, jak je navržený, říká šéfka finančních úřadů Simona Hornochová v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Naopak objem šedé ekonomiky u nás je podle ní zřejmě nadsazený. Daně navíc utíkají státu hlavně na rozsáhlých výjimkách nebo dírami v zákonech. Finanční správa proto navrhuje legislativní změny. (Vysíláme v repríze.)

Společnost Omnipol je připravena převzít podíl od maďarských akcionářů ve vodochodském Aeru včetně dluhu, pokud o to projeví zájem. „Jednání nejsou nijak intenzivní, čekáme na signál z jejich strany,“ říká majitel Omnipolu Richard Háva v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč by pro letecký průmysl bylo lepší, kdyby si Ukrajina místo L-159 pořídila nové Skyfoxy. A proč možná část letecké výroby bude přemístěna do Asie.

V tuhle chvíli žádná slabá místa bank v Evropské unii z hlediska připravenosti na řešení krizí nevidíme, tvrdí bankéř Radek Urban. Od loňska je jako vůbec první Čech členem vedení evropského Jednotného výboru pro řešení krizí. „Vidím velkou výhodu českých bank, které jsou dceřinými společnostmi evropských bank, že mohou použít skupinová řešení,“ doplňuje v exkluzivním rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové.

Tuzemské banky za loňský rok zdvojnásobily objem úvěrů, které poskytly zbrojovkám. Suma dosáhla zhruba 80 miliard korun. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to tvrdí prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Podle něj i přes kritiku některých firem v médiích žádný „systémový“ problém s financováním tohoto průmyslu banky nemají.

Podle ředitele Sdružení pro zahraniční investice Ondřeje Votruby má Česko nedostatek velkých průmyslových zón a netransparentní systém investičních pobídek. Bez ohlášené investice onsemi, která stále není jasná, vycházel za minulé vlády příliv investic podle dat CzechInvestu asi na 20 miliard korun ročně, v předchozím období to bylo 35 miliard.

V příštích třech letech plánuje největší zbrojovka v Česku, firma Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, investovat v tuzemsku kolem 10 miliard korun. Podle šéfa firmy Davida Choura tak význam zbrojařů v ekonomice stoupá a věří, že poroste i do budoucna, tedy poté, co se uzavře mír na Ukrajině. „Ukončení války by pro náš byznys v tuto chvíli neznamenalo nic. Důležitá je celková geopolitická situace,“ vysvětluje Chour v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Výrazně zvýšit těžbu ropy ve Venezuele, i když Američanům půjde vše s jejím převzetím hladce, bude trvat dlouho. Úvahy, že by akce Spojených států mohla znamenat překreslení těžby ropy či obchodu ve světě, jsou v nejbližší době nereálné. „V sousední Guyaně trvalo zprovoznění těžby ropy asi 15 let, v Kazachstánu 30 let,“ říká velvyslanec Česka ve Velké Británii a expert na energetickou bezpečnost Václav Bartuška v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Začátek roku 2025 se nesl v duchu velké nejistoty a poprasku na světových trzích. Způsobil to staronový prezident USA Donald Trump, který po své inauguraci slíbil, že Spojené státy čeká zlatý věk. Také Česko a Evropská unie se snažily v uplynulém roce o to, aby se jim dařilo. Brusel přišel s návodem, jak může Unie dohnat technologický nástup USA a Číny a Česko pokročilo v jednání o dostavbě jaderných bloků. Jak to dopadlo, shrnuje výběr Jany Klímové v pořadu Peníze a vliv.

Investice na akciových trzích, do drahých kovů i do nemovitostí se pořád výborně zhodnocují. Růst jako kdyby se neměl zastavit. Může to ale vydržet i v příštím roce? Nebo začnou praskat první bubliny? „Určitě bylo to, co jsme viděli za posledních pět let, nadprůměrné. V dalších letech můžeme vidět dál pozitivní výnosy, ale třeba už nebudou takhle výrazné,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Ján Hájek z bankovní skupiny Erste.

Pokud se v roce 2027 bude zavírat elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en miliardáře PavlaTykače, bude o tom firma jednat s polostátním kolosem ČEZ. Ten má totiž na elektrárnu opci. „Určitě jedním z prvních kroků by byla výzva společnosti ČEZ, protože tam máme nějakou dohodu, že pokud skončíme činnost nebo pokud bychom chtěli změnit vlastnictví, tak ČEZ má na to zařízení opci,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové Luboš Pavlas, prezident skupiny Sev.en.

Šéf ANO Andrej Babiš by měl v příštích dnech říct, jak se vypořádá se střetem zájmů kvůli svému majetku, pokud se stane premiérem. Jaké má možnosti? Podle ředitele londýnské advokátní kanceláře Garner & Hancock Jakuba Kotana řešení nebude jednoduché, obzvlášť pokud by to mělo být podle české legislativy. „Zbavit se veškerého střetu zájmu založením svěřenského fondu si myslím, že fakticky nejde,“ upozorňuje pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.

Výrobci oceli, chemie i keramiky bijí na poplach. Ničí je drahé energie a emisní povolenky a chtějí, aby jim vláda pomohla tak, jako jejich německým konkurentům. Jinak se dá podle jejich svazů očekávat další zavírání továren jak v Evropské unii, tak i v Česku. Například výrobce keramických obkladů Lasselsberger se rozhodl, že do konce roku uzavře jednu ze svých výrob u nás, a to v Podbořanech na severozápadě Čech. Práci v ní má teď 75 lidí.

Pracovní název nové legislativy je 28. režim. Klíčové teď je, aby Česko z projektu nevypadlo a chtělo se ho účastnit. Pracujeme i na tom, aby šlo o evropské nařízení, říká Vít Horký z United Founders. Inspirací pro nový systém jsou pravidla pro zakládání firem v USA a hlavně evropská iniciativa podnikatelů s názvem EU Inc.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje mají některé body návrhu programu nové vlády, jako je odmítání eura a ústavní záruky práva na držení hotovosti, potenciál poškodit ekonomiku. Podnikatelé Andrej Babiš a Karel Havlíček (ANO) to musí vědět, říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové. Dodává, že firmy chtějí s novým kabinetem jednat o dalším snížení cen elektřiny pro část průmyslu, především kvůli hrozící německé konkurenci.

Německá ekonomika má letos klesnout už potřetí za sebou v řadě. „Je to nový fenomén v poválečné historii, máme vážné problémy s transformací průmyslu,“ říká prezident německého institutu ZEW Achim Wambach v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové. Firmy podle něj tíží vysoké zdanění, přehnané regulace a také drahé energie. Německo doplatilo na závislost na ruském plynu a byla chyba zrušit jaderné elektrárny, upozorňuje pro Český rozhlas Plus. Pořad vysíláme v repríze.

Snížení cen elektřiny, stavba dalších jaderných bloků v Temelíně, posun Česka mezi země s největšími výdaji na výzkum a vývoj nebo rozjezd těžby lithia. To jsou priority, se kterými se chystá do vlády coby nový ministr průmyslu a obchodu místopředseda Hnutí ANO Karel Havlíček. Zlevnění elektřiny se má projevit už od začátku příštího roku, přibližuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Příští vláda, kterou skládá šéf hnutí ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy, bude muset přijít s novým návrhem státního rozpočtu na příští rok. Ten současný totiž končící vláda Petra Fialy (ODS) znovu nové Sněmovně nepošle. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty a nemáme je kryty příjmy,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Slíbíme všechno všem o důchodech a bude to krásné? Ne, jen se problém přesune na vládu, která přijde až po dalších volbách, varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI. Současná reforma důchodů by se podle něj rušit neměla, ale potřeba budou další změny. Stále neefektivní je například soukromé spoření, i kvůli vysokým poplatkům fondů.

Když nebude dost peněz na dotaci regulované složky elektřiny v Modernizačním fondu, dají se přechodně využít peníze ze strukturálních fondů nebo si je stát půjčí od dodavatelů a vrátí je další rok. Místopředseda ANO Karel Havlíček v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv Jany Klímové vysvětluje plán, jak chce zajistit půlku z padesátimiliardové dotace na zlevnění elektřiny. Druhou půlku má dodat státní rozpočet.

Změní příští vláda daně? Podle ekonomů to bude nezbytné, pokud má stát brzdit zadlužování a zároveň pokračovat v nutných výdajích na obranu či důchody. Navrhují proto rozsáhlou daňovou reformu s názvem Chytřejší daně, kterou připravily a zveřejnily v minulých dnech tři výzkumné instituce PAQ Research, Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy a IDEA CERGE.

Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Nedostupnost vlastnického i nájemního bydlení hlavně ve velkých městech v Česku se v posledních letech nijak nelepší. Vyřešit problémy a pomoci lidem s bydlením přitom před volbami slibují všechny větší politické strany a uskupení. Podobně je tomu i letos. Většina z nich navrhuje různé zvýhodněné půjčky či podporou hypoték. Podle hlavního analytika platformy Za bydlení Jana Klusáčka to ale nepomůže lidem ve velkých městech, kde je bytů málo a jsou nejdražší.

Cena emisních povolenek, a to jak existujících pro energetiku a průmysl, tak i chystaných pro domácnosti od roku 2027, by se měla zastropovat. Spolu se snížením dalších regulovaných poplatků za dodávku elektřiny a plynu je to cesta, jak zlevnit konečné ceny energií. V rozhovoru pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus to řekl hlavní stratég holdingu EPH Jiří Feist, který se minulý měsíc stal také členem představenstva nového Svazu energetiky České republiky.

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud. Objem společných peněz se ale má téměř zdvojnásobit.

S tím, jak se v Česku blíží sněmovní volby, zesílí nepochybně hackerské útoky na IT systémy úřadů, aby zasely nedůvěru ve stát. „Jde o polarizaci společnosti, případně o to ochromit infrastrukturu a zasít mezi lidi informace typu, že v našem státě skoro nic nefunguje,“ uvedl Robert Šuman, šéf VirusLabu softwarové společnosti ESET, která se specializuje na kyberochranu, v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Startupu Dronetag se podařilo prorazit s nápadem na digitální rozpoznávání dronů ve vzduchu už do stovky civilních i bezpečnostních institucí po celém světě. Největší úspěch má firma bývalých studentů ČVUT zatím v USA, aktuálně jejich zařízení ale využívá i osm evropských armád pro své tréninkové operace. „Jakákoliv armáda, která nyní nenakupuje drony, nemá šance na přežití příliš vysoké,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové zakladatel Dronetagu Lukáš Brchl.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.

Vyšší výdaje na obranu bude Česko v příštích letech financovat větším dluhem, což je pragmatická cesta, ale je to dočasné, překlenovací řešení. Výhledově se totiž stát neobejde bez dalších zásadních reforem veřejných financí. Jinak se po roce 2035 těsně přiblíží k takzvané dluhové brzdě. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to tvrdí náměstek ministra financí a do loňska člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub