O životě zblízka

Hostem podcastu O životě zblízka byla docentka a psycholožka Markéta Švamberk Šauerová, autorka knihy Adolescent se speciálními vzdělávacími potřebami. Mluví otevřeně o dětech, které učitelé snadno označí za líné nebo problémové, o hranici mezi pomocí a přílišnými úlevami, ale také o odpovědnosti samotných žáků.

Za vyprodanými halami, extravagantními kostýmy a nakažlivým úsměvem Jana Bendiga je příběh kluka, který se dlouho učil nebát se toho, kým je. V podcastu O životě zblízka otevřeně vzpomíná na chudobu, rasismus, panické ataky i okamžik, kdy už psychicky nevěděl, jak dál. Mluví ale také o rodině, hudbě, přátelích, kteří zůstali – a o tom, proč je na sebe dodnes mnohem přísnější, než by možná měl být.

Jan Mühlfeit celý život učí druhé, jak objevit vlastní potenciál. Sám ale musel dojít až na psychiatrické oddělení, aby pochopil, jak snadno může člověk při honbě za výkonem ztratit sám sebe. V podcastu O životě zblízka otevřeně mluví o depresi, dceři, pocitu viny, dětství i o tom, proč ještě v pětačtyřiceti letech potřeboval rodičům dokazovat, že něco dokázal.

Make-up artistka Jana Lhotová se po několika letech vrací do podcastu O životě zblízka a mluví ještě otevřeněji než minule. O bulimii, která se z nemoci změnila v destruktivní automat, o nezdravém vztahu k alkoholu, biologické matce alkoholičce i o chvíli, kdy jí došlo, že velkou část života vlastně jen protrpěla. Vypráví také o dětech, strachu z opakování rodinných vzorců, vlastní sebehodnotě a zkušenosti z reality show Královny Brna.

O životě zblízka s Hanou Janata.

Psychoterapeutka Nora Vlášková léta poslouchala příběhy lidí, kteří se ocitli v milostném trojúhelníku. Profesionálně je nesoudila, ale sama přiznává, že si někdy v duchu říkala: Jak to, že se ti lidé nepoučí? Vždyť je to úplně jasné. Pak se totéž stalo jí. Právě osobní zkušenost s nevěrou, rozpadem manželství a hledáním vlastní odpovědnosti patří k nejsyrovějším momentům našeho podcastu O životě zblízka.

Rakovina prsu ji nezastavila jen fyzicky. Přinutila ji přehodnotit vztah k času, rodině, odpovědnosti i vlastnímu životu. V podcastu mluví o šestnácti chemoterapiích, o přijetí smrti, o obyčejných chvílích, které se po nemoci staly vzácnými, i o větě, jež jí změnila směr: „Nezměníš-li směr, skončíš tam, kam máš namířeno.“

V patnácti letech skončila po pokusu o sebevraždu na psychiatrii. Dnes pomáhá ženám, které procházejí podobnými životními krizemi. Mentorka a koučka Aliki Mourmoura otevřeně mluví o vlastních traumatech, toxických vztazích i o tom, proč podle ní dnešní partnerské vztahy selhávají. Tvrdí, že ženy často ztrácejí samy sebe, muži přestávají nést odpovědnost a oba pak vstupují do vztahů s nezahojenými zraněními z dětství.

Vyrůstala v době, kdy děti neměly právo na názor, ženy si neříkaly o pomoc a psychické problémy se zametaly pod koberec. Dnes mentorka, manažerka a autorka knihy Budujte svou odolnost Lenka Helena Koenigsmark pomáhá ženám, které bojují s pocitem, že nejsou dost dobré. V otevřeném rozhovoru mluví o přísné výchově, ženské sebehodnotě, strachu říkat ne, nemocném synovi i o tom, proč jsou očekávání často největším nepřítelem našeho štěstí.

Co s člověkem udělá svět, ve kterém je hodnota ženy postavená hlavně na vzhledu? Co v nás zanechá vztah s otcem? Proč některé ženy hladoví po lásce tak moc, až začnou hladovět i fyzicky? A dá se vůbec po letech tlaku, výkonu a bolesti dojít k otázce, kdo vlastně jsem? Dnešní rozhovor s koučkou Hanou Volfovou bude o ženství. O těle. O samotě. O pravdě. A o cestě zpátky k sobě.

Naučte se říkat „ne“ a posilte své sebevědomí v každé situaci, vyzívá klienty moje dnešní hostka, instruktorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek.

Jak vnímá stav současného vzdělávání, je aktuální plat učitelů odpovídající jejich výkonu, proč děti a jejich rodiče učitelům nadávají nebo jim vyhrožují, jaké výzvy podle ní dnes učitelé nejvíce prožívají a čím je odlišná dnešní generace dětí? Na tyto otázky v podcastu odpovídá pedagožka Jana Dráhová, která na sociálních sítích vystupuje jako Protivná učitelka. Sdílí zde reálné zkušenosti pedagogů, upozorňuje na problémy zevnitř systému a vyvrací rozšířené mýty o učitelích. .

Už deset let bojuje s rakovinou a pocitem, že svět ji vnímá jako neschopnou. Psychedelická terapie jí ukázala víc než klasická psychoterapie: že traumata z dětství, vztahy i vlastní strach nelze obejít a že připravenost na smrt není samozřejmost. Jana Pazderová o tom mluví otevřeně – a ne vždy jemně.

Filozofka a fenomenoložka Anna Hogenová nemluví rychle ani jednoduše. Její myšlení zpomaluje – a tím nutí posluchače zůstat. V době, kdy se všechno měří výkonem a okamžitým efektem, mluví o věrnosti, pravdě, nemoci duše, stáří i smrti jako o nevyhnutelné součásti lidského života. V rozhovoru se dotýkáme témat, která dnes často přenecháváme terapeutickým manuálům nebo motivačním citátům.

Ztratit dítě je zkušenost, která navždy rozdělí život na „před“ a „po“. Můj dnešní host Sylva Vojtíšková mluví o chvíli, kdy zjistila, že její syn nedýchá, o zoufalém čekání v nemocnici i o okamžiku, kdy bylo jasné, že návrat už nepřijde. Popisuje strach i pocity bezmoci, když sledovala boj lékařů o synův život.

Jak se zbavila pocitu nedostatečnosti a nízkého sebevědomí? Jaké výchovné vzorce předává svým synům a jaká je role mužů a žen? Nejen o tom si povídáme se světovou módní návrhářkou Kateřinou Geislerovou.

Co vede děti k pocitům nepohody? Proč je psychický stav dětí a mladých lidí o tolik horší než dřív? Existuje vůbec pocit štěstí? A co udělat pro posílení své psychické odolnosti? V podcastu odpovídá psychiatr a přednosta kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na III. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nově i ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček.

Hostem tohoto dílu podcastu je profesor Jiří Horáček. Neurovědec, psychiatr, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a spoluzakladatel Nadačního fondu Psyres se už tři desetiletí věnuje účinkům psychedelik, které Poslanecká sněmovna nově schválila pro terapeutické využití při léčbě psychických onemocnění.

Adéla Počtová se narodila s abnormální poruchou růstu a její výška se v dospělosti zastavila na 127 centimetrech. Přesto působí jako žena, která svůj život vede s grácií, silou a překvapivým nadhledem. Mluví s odvahou i jemností. O výšce, o bolesti, lásce i o tom, jaké to je, když vás lidé fotografují bez dovolení.

Proč v české společnosti selhává právní systém při ochraně obětí, jak důležité je otevřeně mluvit o souhlasu i o tom, proč nás mýty o znásilnění stále drží v pasti, co bylo zásadní v kauze psychiatra Cimického, proč a jak se bránit za každých okolností a jak před agresorem nezamrznout, si můžete poslechnout v novém dílu podcastu O životě zblízka. Hostem je instruktor moderní sebeobrany Pavel Houdek.

Po narození dítěte toužila znovu nabýt svůj ženský půvab a sebevědomí. Rozhodla se proto pro zvětšení prsou pomocí implantátů. Krátce na to jí však vypadaly všechny vlasy, obočí a řasy. Kýžený symbol ženskosti a krásy jí vzala zákeřná alopecie. Jak se vyrovnávala se ztrátou vlasů, co bylo spouštěčem nemoci, proč ženy podstupují plastické operace a proč sdílí svůj příběh na sociálních sítích, mi bude dnes vyprávět influencerka a Barbora Kropáčková.

Když Pánbůh naděloval, ženám toho naložil vrchovatě, a co zbylo, dal muži do sáčku, říká zástupce primářky litoměřické porodnice. S oblibou také tvrdí, že na ženách vše stojí a padá. I proto vybudoval Centrum porodní asistence, ve kterém prosazuje progresivní metody u fyziologických porodů. Je otec u porodu důležitý, co obnáší porody doma, jsou dnešní rodičky zhýčkané, proč se snižuje porodnost a jak lékař v homosexuálním vztahu vychovává svého syna? Nejen na tyto otázky odpovídá oblíbený gynekolog Petr Holba, který si v loňském roce odnesl cenu sympatie Anděl mezi zdravotníky.

Vybudovala prestižní kliniku estetické neinvazivní medicíny, kde pomáhá najít ženám a mužům kýžené sebevědomí. Zdánlivě pohádkový život jí ale narušila osobní tragická událost, která rezonovala všemi médii. Jak dokázala zvládnout mediální lynč novinářů, kdo jí a třem synům byl největší oporou, proč se bála znovu zamilovat a s jakými požadavky z oblasti krásy se ni lidé obracejí nejvíce, mi dnes bude vyprávět zakladatelka Petra Clinic Petra Řehořková.

Chtěla změnit přístup mužů k vnímání ženské intimity. Rozhodla se proto studovat u nejlepších tantrických masérů a masérek v zahraničí. Intimita a vědomá sexualita totiž není jen o fyzickém potěšení, ale především o hlubokém propojení s vlastním tělem, emocemi a partnerem. Co je tantrická masáž, proč ji muži a ženy vyhledávají, s čím pomáhá, proč porno ničí vztahy, jaký vliv má na náš intimní život víra a je orgasmus důležitý? Nejen na tyto otázky v podcastu O životě zblízka odpovídá lektorka sexuality a tantry, ale také make-up artistka filmové produkce Klára Kloudová.

Čísla mnozí vnímáme jako prosté cifry popisující velikost, počet nebo násobek. Skutečný význam, jejich kvalita a potenciál nám ale zcela uniká. Čísla totiž dokáží odkrýt i to, jaká jsme osobnost, a učí nás chápat a komunikovat ve vztazích. Jak tedy numerologie funguje, proč číslům důvěřovat a jaké pozitivní a negativní znaky o nás říká naše životní číslo, nám v podcastu O životě zblízka vysvětluje mezinárodně uznávaná numeroložka, spisovatelka a koučka Monika Ben Thabetová.

Má nezaměnitelný hlas. Její koncerty jsou vyprodané. Vydala dvě debutová alba a tančila ve StarDance. Její úspěch je ale vykoupený zákeřnou psychosomatickou poruchou zvanou Bulimie. S poruchou příjmu potravy bojuje dlouhých třináct let. Co bylo jejím spouštěčem, kdy poprvé zvracela, proč o své nemoci lhala, kolik kilogramů dokázala zhubnout za měsíc a kterým větám se u lidí trpících poruchou příjmu potravy vyhnout, se s námi dnes podělí zpěvačka a muzikálová herečka Tereza Mašková, která říká: není můj záměr na sebe strhnout pozornost, jen chci, aby se o tak závažné nemoci, jako je bulimie, víc mluvilo a nikdo ji nebagatelizoval.

Tvrdí, že vyrůstal v nefunkční rodině s matkou alkoholičkou a otcem násilníkem. Špatně zažité vzorce z dětství přenesl i do svého života. S maskou bezchybného muže a chirurga, skvělého otce a manžela, žil až do nedávna. Svoji skutečnou tvář a charakter odhaluje v knize Objektivní nález, ve které píše o vztahu k rodičům, o nevěře, sebelítosti, a hlavně o svých dětech. Jaký byl život v masce, proč knihu plnou fuckupů sepsal, jak na ni reagovala rodina a kolegové a proč už nejezdí na mise bez hranic, nám dnes prozradí uznávaný chirurg, podnikatel a autor několika bestsellerů z humanitárních misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek.

Jóga pomáhá lidem najít kýženou rovnováhu. Ukazuje, jak se zbavit strachů z dětství. Pomáhá nám dosáhnout harmonie těla i mysli a zvládat emoční výzvy. Tato starodávná disciplína není jen o pružnosti a síle, ale i o životní filozofii, která nás učí žít přítomným okamžikem. Co všechno lze léčit jógovou terapií? Jak najít cestu sám k sobě? Jak jógou ulevit od bolestivé menstruace nebo se připravit na menopauzu? Na tyto a další otázky dnes odpoví přední česká instruktorka jógy, jógová terapeutka a autorka řady publikací Zuzana Klingrová.

Pokušení. Vzrušení. Touha a naplnění. Niterné pocity, které na začátku každého vztahu zaplavují naši mysl i duši. Pak ale přijde procitnutí. První hádky a nepochopení. A tak jako k přírodě patří živelné katastrofy, k životu patří krize. Jak je překonávat? Je krize vztahová spíše vývojová? Lze obnovit intimitu a důvěru, když se zdá, že jsou nenávratně ztraceny? Jak se do vztahů propisují vzorce, které si neseme z dětství, a je dobré umět se pohádat? Nejen na tyto otázky odpovídala lektorka vztahů a intimity Denisa Říha Palečková, která také nedávno vydala knihu Tajemství šťastných vztahů.

Žila dva odlišné životy. První z nich se rozvíjel v ušlechtilé, prémiové a spořádané rodině, zatímco druhý byl v temném zajetí alkoholu, kokainu a pervitinu. Utápěla se v melancholii a smutku, ale zažívala i dny euforické radosti. Navzdory tomuto rozporuplnému prostředí patřila k nejlepším studentům. Milovala literaturu a naučila se šest jazyků. Přestože dosáhla mnoha úspěchů, stále hledala útěchu a porozumění na dně lahve tvrdého alkoholu každý den. Nejen o své závislosti promluvila v podcastu O životě zblízka Elena Kovalčíková.

Stála na velkých pódiích. Vedla semináře pro ženy. Byla výkonnou ředitelkou IT firmy. Měla rodinu, peníze i úspěch, a přesto se cítila nepohodlně. Hledala vlastní pravdu a hodnotu života. Prošla proměnou a z výkonné ředitelky v korporátech se stala průvodkyní lidské duše v poušti. Proč vyměnit jistotu za pravdu, co nám přináší samota a co se děje s naší duší na daleké Sahaře? Nejen na tyto otázky mi v dnešním podcastu O životě zblízka odpovídala nejzkušenější saharská průvodkyně a spoluzakladatelka SoulAdventure Bohdana Kabátová.

Vyrůstala se čtyřmi sourozenci v dysfunkční rodině, kde byla svědkem domácího násilí. Pečovala o postiženého bratra a tříměsíční sestru Natálku. Své nitro a prožitá traumata odhaluje prostřednictvím poezie. O tom, kdy pocítila touhu k poezii a jaké útrapy zažívala už jako malé dítě, v podcastu vypráví tvůrkyně poezie, marketingová manažerka a mistryně České republiky v cheerleadingu Kateřina Pokorná, známá pod přezdívkou Svojost.

Ztráta dítěte je jednou z nejtěžších a nejbolestivějších zkušeností, kterou může rodič zažít. Je to chvíle, kdy lidskou duši obklopuje temnota a prázdnota. Touto bolestí si prošla i modelka a influencerka Barbora Křepelková, která tragicky přišla o svého dvouletého syna. Povídáme si spolu o tom, jak ji tato bolestivá událost změnila, proč věří v posmrtný život, kde hledala sílu a naději, ale i o víře, že duše jejího zesnulého syna našla nový domov v jejím nově narozeném dítěti.

Nemluví, má problémy s rovnováhou, trápí ho epileptické záchvaty. I přesto rodiče sedmiletého Olivera, který trpí Angelmanovým syndromem, mluví o štěstí. A aby mu šli ještě více naproti, oslovili manželé Hajgajdovi přední světové vědce a společnou silou zahájili výzkum zaměřený na nalezení léku v Českém centru fenogenomiky. Proč se děti s neléčitelným genovým onemocněním označují jako šťastné, kdy se rodiče Olivera dozvěděli, že jejich syn trpí vzácným onemocněním, a jaké jsou vyhlídky na léčbu, si budeme povídat s Lenkou Hajgajda.

Sociální sítě mnozí označují za toxické místo, ale mohou být i zdrojem inspirace. Zkuste si teď na Instagramu najít účet Thea a táta. Tento profil vznikl zhruba před dvěma lety po vážné autonehodě, která změnila život novináři Luboši Krečovi a jeho dceři Thee. Po této nehodě se z nich stali influenceři, kteří na svém instagramovém účtu sdílejí příběhy plné naděje. Ukazují, že i s invalidním vozíkem, na kterém Thea skončila, je možné žít plnohodnotný a šťastný život.

Baví ji nejistota a nelehké cíle. Ve světě biatlonu se zapsala zlatým písmem. Zažila velká vítezství, ale i osobní prohry. Největší soupeřkou na trati se jí stala bulimie. Zánět šlach způsobil konec její kariéry. Krach přišel také ve vztahu s badmintonistou Petrem Koukalem. Co bylo spouštěčem poruchy příjmu potravy, kolikrát Ihala a jak pravdivé bylo svědectví v dokumentu o rozpadu manželství, mi dnes bude vyprávět nejlepší česká biatlonistka Gabriela Soukalová.

Během chvilky jsme schopni zapomenout, kde jsme zaparkovali auto nebo kam jsme položili klíče. Naučit se cizí jazyk je pro někoho absolutně nepředstavitelné. Obličeje, jména či čísla si vybavujeme spíše namátkou. Pin nebo hesla si přepisujeme na papírky, které nakonec stejně někam založíme. Našli jste se v tom? Máte problémy s pamětí? Tak od teď už mít nebudete. Jak paměť trénovat a že si lze zapamatovat úplně cokoliv, nás dnes přesvědčí můj dnešní host, respektovaný odborník v oblasti kognitivního tréninku Jakub Pok, který v roce 2009 založil Školu paměti a je také autor dvou knižních publikací - bestselleru Jak se naučit 100 slovíček za hodinu a nedávno vydané knihy Dokonalá paměť.

Noční pocení, výkyvy nálad, deprese, ztráta sebevědomí, občasná agrese, přibírání na váze a ztráta libida. To vše je důsledkem ztráty estrogenu. Že tušíte, o čem je řeč, ale nechcete to vyslovit nahlas? Nebojte se. Menopauza neznamená konec světa. Dokonce může být prospěšná. Ono neznámo totiž nemusí být jen synonymum nebezpečí. Jen si to představte. Už žádná menstruace ani antikoncepce. Život tak může dostat úplně jiný rozměr.

Každá ho vnímáme jinak. Některé ženy se na mateřství těší, jiné se ho bojí, protože jsou buď příliš mladé a nezkušené nebo naopak zralé a zajištěné, ale dle porodních tabulek staré. Co mají tyto dvě téměř generačně rozdílné skupiny žen společné? Všechny se chtějí stát matkou. A nejen to. Mnohé z nich mají jasnou představu o bezbolestném a rychlém porodu, jiné si plánují pozřít po porodu vlastní placentu nebo rodit v pohodlí domova obklopena rodinou.

Jezdíte rádi k moři? Holdujete sluníčku? Navštěvujete solária? Říkáte si, že opálená kůže je totiž jakýmsi nastaveným symbolem krásy. Přitom melanomy, laicky řečeno kožní nádory, patří k nejčastějším a nejzávažnějším onkologickým onemocněním na celém světě.

Herečka Alena Mihulová, známá svým talentem a výrazným hereckým projevem, je nejen ikonou českého filmu, ale také matkou Karolíny Kachyňové, marketingové konzultantky a aktivistky. Otevřenost a podpora diverzity jsou pro obě klíčové, což reflektuje Karolína svým coming outem a aktivní účastí na podpoře duhové komunity. Bydlí pod jednou střechou a tráví i společné dovolené. S Alenou a Karolínou si dnes budeme povídat o tom, co pro ně v životě bylo nejtěžší, jestli žijeme v zajetí heteronormativity, proč by stejnopohlavní páry měly mít právo uzavřít zákonné manželství a ptát se budu i na to, jak by reagoval slavný režisér Karel Kachyňa na to, že je jeho dcera Karolína lesba.

Vyrůstal se třemi staršími bratry, otcem alkoholikem a matkou silně věřící ve svědky Jehovovy. V sedmi letech se jednomu z bratrů svěřil s touhou stát se v budoucnu ženou. Tranzicí, tedy operací pohlavních orgánů, prošel v osmnácti letech. O čtyři roky později ovšem zjistil, že chce být opět mužem. Jaké to je narodit se do nesprávného těla, kdy se vyautoval a co všechno tranzice a následná detranzice obnáší? Nejen na tyto otázky odpovídá Daniel Black, který říká: Tranzice se zdá jako jednoduché řešení, ale nevyřeší vůbec nic. Problém trans lidí totiž tkví v hlavě, ne v tom těle.

Přestavte si, že zničehonic skončíte v temnu. Oči, které dříve pozorovaly svět, barvy a tvary, najednou nevidí vůbec nic. Jaké to je ocitnout se a žít v temnotě, co vnímají nevidomí oproti vidoucím, jak správně nabídnout nevidomému pomoc a jaké úskalí nese těhotenství a následná péče o dítě, když je matka bez zraku? Nejen na tyto otázky mi bude odpovídat Alena Terezie Vítek, která je šťastnou matkou čtyřleté holčičky, ale také canisterapeutka, učitelka hudby, moderátorka a spoluzakladatelka organizace Spolu s vámi.

Lidské oko je hlavní a zároveň nejcitlivější smyslový orgán. Vnímáme přes něj většinu informací o světě kolem nás. Jenže zrak lidí se zhoršuje. K šedému nebo zelenému zákalu, krátkozrakosti či dalekozrakosti se přidávají nemoci sítnice a nově také pandemie suchého oka. Jak tedy o zrak pečovat? Lze spojit oční chirurgii a baťovské principy? Co je bostonská rohovka a jak pomáhá lidem, kteří byli dlouho slepí? Nejen na tyto otázky mi odpovídal jeden z nejlepších očních chirurgů na světě, primář zlínské kliniky Gemini Pavel Stodůlka, který má za sebou desítky tisíc operací.

O menopauze se spíše mlčí. Řada žen se za ni stydí a tiše ji protrpí. Nepříjemné návaly horka, migrény, silné bušení srdce a úzkosti řeší v ústraní. Ironické poznámky a posměšky okolí v nich vyvolávají předsudky a méněcennost. Kvůli neplodnosti ztrácí na přitažlivosti. Přestávají být žádané na pracovním trhu. Pojďme se na toto období podívat jako na cestu k moudrosti.

Je mi padesát a jsem v přechodu. Už nikdy nebudu mít děti, zestárnu, ztloustnu a přestanu být atraktivní. K tomu se přidají navály úzkosti a deprese. Nebojte se. Nemusí to tak být. Nejdůležitější je to nezabalit. Ženství neztrácíte, a pokud vás trápí nějaké to kilo navíc, shodit ho můžete správnou životosprávou a pohybem stejně jako blogerka, osobní fitness trenérka a výživová poradkyně a spoluautorka knihy Fit i bez fitka Dana Škorpilová, která si v padesáti letech prošla největší krizí v životě. Spadla na samotné dno, od kterého se odrazila a teď sama na sobě ukazuje, že kvalitní a naplněný život lze žít i jako senior.

Generace „sněhových vloček“ je označení pro děti narozené v letech 1995 až 2010. Tyto děti jsou považovány za méně odolné a ve styku s okolním prostředím rychle tají. Trápí je úzkosti a deprese. Jde o děti s velmi křehkou duší. Zažívají pocity ztracenosti, nepatřičnosti a zbytečnosti. O Vánocích se tyto pocity násobí. Sebepoškozují se a ztrácí chuť žít. Co je příčinou jejich křehkosti? Jak dítě prožívá, když rodič jeho starosti bagatelizuje? Kde hledat akutní, ale i dlouhodobou pomoc? Čím a proč děti ovlivňují sociální sítě a jakou stopu zanechala na dětské duši pandemie covidu? Nejen na tyto otázky odpovídal klinický psycholog a psychoterapeut Daniel Krejcar, který je také vedoucím nového dětského psychoterapeutického centra Nákel.

Je první farářkou, která tančila ve StarDance. Následně za to čelila nenávistným komentářům na sociálních sítích. Ve zpovědnici naslouchá cizím tajemstvím, zradám, bolesti i pocitům viny. Vydala tři knihy. Ta poslední nese název Zpověď farářky. Odevzdala do ní své niterné myšlenky a upřímným pokáním dosáhla úlevy. Kdy se rozhodla být farářkou, proč lidé lžou, jsou faráři autentičtí a jaké je poselství Vánoc? Nejen na tyto otázky mi bude dnes odpovídat farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká, která je přesvědčená o tom, že kdyby lidé víc tančili, byli by šťastnější.

Menší dcera se mě často ptá, proč musím chodit do práce a nemůžu být doma. Nesnáší totiž školku. Ta starší občas utrousí „chtěla bych vyhrát a být bohatá“. „To já někdy taky,“ pomyslím si. Jenže bez práce nejsou koláče. Tato věta mě provází od chvíle, kdy jsem si řekla o první peníze rodičům. A tak mě napadá, umíme s dětmi mluvit o penězích a proč je to důležité? Jak moc děti peníze ovlivňují ve škole a proč jim dávat kapesné? Nejen na tyto otázky odpovídala Margareta Křížová, vedoucí Newton byznys akcelerátoru, mentorka a poradkyně v oblasti obchodní strategie, fúzí a akvizic.

Buď dokonalý, silný, vstřícný, snaž se, pospěš si! Pět základních, ale špatných programů pro život, které si na základě rodinné výchovy utváříme už v dětství. Pět nesplnitelných příkazů od rodičů, které děti plní, protože si myslí, že jsou správné, chtějí se zavděčit a uspokojit jejich očekávání. To, že je to cesta do pekel, jim bohužel nedochází. Jak tedy zůstat duševně zdravý od dětství až do dospělosti a kdo a co ovlivňuje dětskou duši nejvíce? Nejen na tyto otázky odpovídal psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog Cyril Höschl.