Česká NEJ

Kdyby nějaká taková existovala, mohlo by jí nádobím vybavit pelhřimovské Muzeum rekordů. V jeho expozici narazíte třeba na porcelánový šálek, do kterého by se vešlo espresso pro 90 lidí.

Prvním peněžním ústavem svého druhu v rakouském císařství byla od roku 1819 Die Erste Österreichische Spar-Casse – První rakouská spořitelna.

Při cestě k nejvýchodnějšímu bodu republiky logicky zamíříme do Moravskoslezského kraje. Dojdeme do Západních Beskyd, konkrétně do Jablunkovského průsmyku.

Pokud chtěl v minulosti člověk nakoupit základní potraviny, musel obejít několik krámků, v každém vystát frontu a nechat se obsloužit u pultu. Ovšem 1. června roku 1955 se vše změnilo.

Fakíři povětšinou polykají či plivou oheň. To platí především o těch z Orientu. Máme však i české fakíry a ti bývají všestrannější.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

I když dějinné zvraty naší historie se nejčastěji dějí na Staroměstském nebo Václavském náměstí v Praze, ani jedno z nich není největší.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Součástí národního památníku na Vítkově v Praze je i monumentální socha Jana Žižky na koni. Je vysoká přes 9,5 metru a váží 16,5 tuny.

Gymnastka Věra Čáslavská a atlet Josef Odložil byli českým manželským párem s největším počtem olympijských medailí na domácnost.

Pochutnali byste si, věřte mi! A navíc byl celý tento rekord doslova gastronomickým koncertem!

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Nejtragičtější letecká nehoda na našem území se stala 30. října 1975. Čtyři roky starý letoun Douglas DC-9, operovaný jugoslávskými aerolinkami havaroval krátce před přistáním v pražské městské části Suchdol.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Od pramene pod Černou horou na Šumavě až k Mělníku, kde se vlévá do Labe, měří Vltava 430 kilometrů a je tak naším nejdelším vodním tokem.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Předem je třeba upozornit, že následující výkony nejsou hodné následování. Přesto vždy budí zájem veřejnosti.

Kolébkou lyžování je Skandinávie, kde se tento sport začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století. Zásluhu na tom, že se lyže dostaly do Čech má jeden z největších sportovních nadšenců u nás, Josef Rössler-Ořovský.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

Cesta žen ke vzdělání nebyla snadná ani rychlá. Studovat na univerzitách mohly až od roku 1897, ale na první profesorku si Češi počkali až do roku 1935. Stala se jí Milada Paulová a jejím oborem byla historie se specializací na východní Evropu a Balkán.

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

17. března 1902 byla v aule Karolina promována Anna Honzáková. Stala se tak historicky první českou lékařkou s titulem MUDr.

V zahraničí je běžné, že konkrétní divadelní hra se hraje i několik desítek let, obměňují se pouze herci. U nás to ale obvykle chodí jinak. Nové premiéry vytlačují starší tituly a repertoár se neustále proměňuje. Výjimkou je však Divadlo Járy Cimrmana, které je ve stálosti repertoáru rekordmanem. Jeho nejstarší inscenace se totiž hrají od konce šedesátých let dodnes.

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s nádražím Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a také tím nejdelším u nás. Na délku měří 1100 metrů a tvoří ho celkem 87 kamenných oblouků.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Tento rekord má, stejně jako mnoho jiných, vlastně dvě podoby. Poprvé zavlála naše vlajka na vrcholu nejvyšší hory světa v roce 1984. Donesli ji tam však dva Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka. Prvním Čechem na tomto místě se stal až Leopold Sulovský v květnu 1991.

Česká republika je houbařskou velmocí, každý třetí Čech vyráží na houby pravidelně. Oblíbená kratochvíle ale může být i nebezpečná, některé houby jsou totiž prudce jedovaté. Asi nejznámější, a snadno zaměnitelná, je muchomůrka zelená. Naší nejjedovatější houbou ale není.

V České knize rekordů lze dohledat i kapitolu týkající se neobvyklých rozměrů různých částí lidského těla. Největší nohu u nás měl Jiří Musil z Brna. V 50. letech 20. století byl nejvyšším člověkem v Československu, měřil 218 centimetrů.

Na tehdejší České a německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze proběhla 17. června 1901 slavnostní promoce, která se zapsala do dějin. Jako první žena v historii českých zemí získala titul doktorka filozofie Marie Zdeňka Baborová.

Aby vůbec bylo možné začít u nás s jadernou energetikou, musel se nejprve rozjet výzkum v této oblasti. Už v roce 1957 začal fungovat první atomový reaktor na našem území, a to konkrétně ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Hlas, který 18. května 1923 zahajoval pravidelné rozhlasové vysílání na našem území, patřil Emilii Tučkové. Tato dvaadvacetiletá slečna pracovala v Radiojournalu jako korespondentka, účetní a pokladní.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

Malý vousatý mužíček, sériově vyráběný fenomén českých zahrádek, přišel na svět v Ústí nad Labem. Jeho duchovním otcem je Johann Maresch, spoluzakladatel nejstarší továrny na zahradní trpaslíky u nás.

Od roku 2014 najdeme naši nejdelší lázeňskou kolonádu v Lednici. Svou délkou symbolizuje jeden kalendářní rok, měří totiž 365 metrů. Je osazena fontánami a její součástí je i amfiteátr pro kulturní akce.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Když chceme někomu poslat dopis, hodíme ho do odesílací poštovní schránky. První takové boxy se na poštovních úřadech u nás objevily roku 1817 na základě dekretu rakouské Dvorské komory.

Radiové vlny dosáhnou až do nejvzdálenějších koutů naší planety. Nejodlehlejším místem, kde si vysílání Českého rozhlasu posluchač prokazatelně naladil je město Christchurch na Jižním ostrově Nového Zélandu. V lednu 2003 tam na frekvenci 9430 KHz vyslechl Bob Boundy půlhodinovou anglickou zpravodajskou relaci.

Tuto nevšední sbírku najdeme v Lokti. Její základ položil na počátku 50. let minulého století známý karlovarský balneolog doktor Jaroslav Dolina.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Doslova přeplyšákováno bylo 10. června 2011 na náměstí v Pelhřimově – městě rekordů. Při stejnojmenném festivalu se totiž podařilo kolem obřího čtyřmetrového plyšáka shromáždit nejvíc plyšáků menších. Šlo o rekord, ale také o dobrou věc.